Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  23. březen 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 23. březen 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Od Plejád po Smyčku v Eridanu

Uznání a copyright: Hirofumi Okubo

Pokud se zadíváte na zajímavý kousek oblohy dostatečně dlouho, bude pak vypadat jinak? V tomto případě se jedná o hvězdokupy Plejády a Hyjády včetně okolních oblastí a odpověď je ano, je to velký rozdíl. Dlouhé expozice kamerou ukazují spletitou síť provázaného mezihvězdného prachu a plynu, který byl předtím neviditelný nejen očima, ale ani na kratších expozicích. Na této širokoúhlé hloubkové mozaice nádherně vystupuje prach a na snímku nahoře je modrá, dobře známá hvězdokupa Plejády. Modrá barva Plejád pochází od těch nejhmotnějších hvězd, jejichž typické světlo se odráží od okolního jemného prachu. Vlevo nahoře je vidět hvězdokupa Hyjády kolem jasné oranžové hvězdy v popředí, Aldebaranu. V dolní části snímku vyniká červeně zářící emisní mlhovina včetně zakřivené svislé červené stuhy známé jako Smyčka v Eridanu. Všudepřítomná mračna prachu mají typicky světle hnědou barvu a jsou potečkovaná s nimi nesouvisejícími hvězdami.

Téměř v hyperprostoru: Generátor náhodných APODů.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Open_cluster
  2. APOD: 2019-09-01 M45: Hvězdokupa Plejády
  3. APOD: 2020-01-22 Hvězdokupa Hyjády
  4. APOD: 2015-11-23 212 hodin expozice Orionu
  5. NASA: Interstellar Dust in the Wind
  6. NKCF.org: How Does The Human Eye Work?
  7. APOD: 2019-01-07 Hvězdy, meteory a kometa v Býku
  8. Flickr.com: _širokoúhlé_hloubkové_mozaice_
  9. Wikipedia: Open_cluster
  10. APOD: 2018-10-19 Mléčná dráha z léta na zimu
  11. Youtube.com: Zooming Into the Pleiades Cluster [1080p]
  12. Wikipedia: Hyades_(star_cluster)
  13. Wikipedia: Aldebaran
  14. APOD: Emission Nebulae
  15. DeepSkyForum.com: The Eridanus Bubble, the Western counterpart of Barnard's Loop
  16. APOD: 2017-11-14 Plejády v prachu

Štítky: Hyády, Plejády, Smyčka v Eridanu


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »