Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  01. květen 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 01. květen 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Pohled na M106

Uznání a copyright: Joonhwa Lee

Tomuto kosmickém pohledu dominuje velká, jasná a krásná spirální galaxie Messier 106. Teleskopické zorné pole má šířku téměř 2 stupně a zabírá kus dobře trénovaného souhvězdí Honicí psi (Canes Venatici) hned vedle Velkého vozu. M106, též známá jako NGC 4258, měří asi 80 000 světelných let, je 23,5 miliónů světelných let daleko a je největším členem kupy galaxií Canes II. Na tak vzdálenou galaxii je vzdálenost k M106 dobře známá zčásti proto, že ji lze přímo změřit sledováním pozoruhodné emise maseru, neboli mikrovlného laseru. Maserová emise je sice velice vzácná, ale v přírodě se vyskytuje, a vyvolávají ji molekuly vody v molekulárních mračnech, které obíhají kolem aktivního galaktického jádra. Další výrazná spirální galaxie, která je vidět téměř z boku je NGC 4217 vpravo dole od M106. Vzdálenost k NGC 4217 je známá mnohem hůře, odhaduje se na asi 60 miliónů světelných let, zato ty jasné paprsčité hvězdy jsou v popředí, nepochybně uvnitř naší vlastní Mléčné dráhy. Ještě před 100 lety byla existence galaxií za Mléčnou drahou v astronomické Velké debatě zpochybňována.

Debata odborníků: Jak lidstvo poprvé objeví mimozemský život?

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2013-02-06 Ramena M106
  2. Naver.com: M106
  3. AtlasOfTheUniverse.com: The Canes II Group
  4. arXiv.org: Toward a New Geometric Distance to the Active Galaxy NGC 4258. III. Final Results and the Hubble Constant
  5. Wikipedia: Astrophysical_maser
  6. SpaceTelescope.org: A spiral galaxy with a secret
  7. SpaceTelescope.org: Dust filaments of NGC 4217
  8. Wikipedia: Diffraction_spike
  9. NASA: The Shapley - Curtis Debate in 1920



42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »