Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  02. květen 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 02. květen 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Rádio, velké ucho a signál WOW

Uznání a copyright: Rick Scott

Rádio a televize od svých počátků volně vysílaly do vesmíru. My jsme někdy také poslouchali. Velký radioteleskop státní univerzity v Ohiu láskyplně přezdívaný "Velké ucho", byl jedním z prvních posluchačů. Velké ucho mělo velikost tří hřišť amerického fotbalu a tvořila ho rozlehlá kovová rovina na zemi a dva plotu podobné reflektory, jeden pevný a druhý nakláněcí. Radioteleskop při prohlížení oblohy spoléhal na zemskou rotaci. Fotografie s příjmacími vlnovody rádiových frekvencí v popředí se dívá přes pozemní rovinu k pevném reflektoru a pořídil dřívější studentský dobrovolník na Velkém uchu Rick Scott. Velké ucho začalo pracovat v roce 1965 na ambiciózní rádiové přehlídce oblohy. V letech 1970-tých se Velké ucho stalo prvním radioteleskopem, který trvale naslouchal signálům mimozemských civilizací. V srpnu 1977 byl zachycen silný a nečekaný signál, nazvaný signál Wow!, což bylo důvodem velkého vzrušení. Naneštěstí to bylo jen jednou a zdroj signálu nemohl být určen. V květnu 1998 byly strženy poslední části Velkého ucha.

Debata odborníků: Jak lidstvo poprvé objeví mimozemský život?

Seznam odkazů v popisu

  1. NRAO.edu: Early Radio Astronomy: The Ham Radio Connection
  2. BigEar.org: Big Ear Memorial Website
  3. BigEar.org: 'Big Ear' designer a pioneer in field
  4. APOD: 2020-04-17 Větrný mlýn a stopy hvězd
  5. BigEar.org: Big Ear Surveys
  6. Seti-Inst.edu: SETI
  7. Seti.org: SETI._
  8. BigEar.org: About The Wow! Signal (Menu)
  9. BigEar.org: Interstellar Signal from the 70s Continues to Puzzle Researchers
  10. BigEar.org: The Big Ear Wow! Signal (30th Anniversary Report)
  11. BigEar.org: Last remains of Big Ear telescope removed

Štítky: Radioteleskop, SETI, Wow


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »