Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  28. červen 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 28. červen 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Europa a Jupiter z Voyageru 1

Uznání: NASA, Voyager 1, JPL, Caltech; Processing & License: Alexis Tranchandon / Solaris

Co jsou to ty skvrny na Jupiteru? Ta největší, hned vpravo od středu je Velká rudá skvrna, obrovský bouřkový systém, který na Jupiteru zuří možná už od doby, kdy jej Giovanni Cassini před 355 lety zaznamenal. Stále se ještě neví, proč je tato Velká skvrna rudá. Ta skvrna vlevo dole je jeden z největších měsíců Jupiteru: Europa. Snímky z Voyageru z roku 1979 posílily moderní hypotézu, že Europa má podpovrchový oceán a je tudíž vhodným místem k hledání mimozemského života. Ale co ta tmavá skvrna vpravo nahoře? To je stín dalšího velkého Jupiterova měsíce: Io. Voyager 1 objevil, že Io je tak silně vulkanický, že se tam nedají najít žádné impaktní krátery. Šestnáct snímků z průletu Voyageru 1 kolem Jupiteru v roce 1979 bylo nedávno znovu zpracováno a sloučeno, aby tak vznikl tento obraz. Sonda Voyager 1 byla vypuštěna ze Země před 43 lety a započala tak jeden z vůbec největších výzkumů Sluneční soustavy.

Stáhněte si zdarma: Plakáty Voyageru.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Great_Red_Spot
  2. APOD: 2014-05-18 Jupiterova Velká rudá skvrna z Voyageru 1
  3. NASA: Jupiter
  4. Wikipedia: Giovanni_Domenico_Cassini
  5. Wikipedia: 1665
  6. NASA: Jupiter’s Great Red Spot: A Swirling Mystery
  7. Wikipedia: Europa_(moon)
  8. APOD: 2003-11-20 Voyager ve vzdálenosti 90 AJ
  9. NASA: Europa - Ocean moon
  10. NASA: 100th Anniversary of the Shapley - Curtis Great Debate
  11. NASA: Io - Most vulcanically active spot in the Solar system
  12. APOD: 2014-03-30 Io v pravých barvách
  13. APOD: 2014-10-21 Mimas: Malý měsíc s velkým kráterem
  14. NASA: Voyager
  15. Flickr.com: Solaris: Europa over Jupiter's great red spot
  16. Youtube.com: Celebrating Voyager’s 40 Years in Space with Ed Stone
  17. APOD: 2017-09-02 Voyager s Mléčnou dráhou
  18. APOD: 2017-02-11 Portrét Sluneční soustavy

Štítky: Europa, Jupiter, Voyager


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »