Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  05. červenec 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 05. červenec 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Saturnův severní hexagon

Uznání: NASA, ESA, JPL, SSI, Cassini Imaging Team

Proč by měly mraky tvořit hexagon na Saturnu? Nikdo neví. Původně byl objeven při průletech sond Voyager kolem Saturnu v letech 1980-tých a nikdo nikdy nic takového jinde ve Sluneční soustavě neviděl. Na Saturnu koncem roku 2012 začaly být poprvé vidět pohledy slunečním světlem osvětleného dalekého severu a širokoúhlá kamera sondy Cassini tak mohla pořídit tento úchvatný snímek severního pólu prstenčité planety ve falešných barvách. Na kompozitním obrazu z dat v blízkém infračerveném světle jsou v červené barvě vidět nízké mraky, zeleně vysoké a to dává Saturnově oblačné pokrývce živý vzhled. Tento a podobné snímky ukazují stabilitu hexagonu více než 20 let po průletu Voyagerů. Video Saturnova severního pólu ukazuje oblačnost, která při otáčenní udržuje svůj hexagonální tvar. Na rozdíl od jednotlivých mraků na Zemi, které mají tvar hexagonu, má Saturnův oblačný vzor šest dobře definovaných stran téměř stejné délky. Do hexagonu by se vešly čtyři Země. Oči za vrcholky oblaků vpravo nahoře přitahují jasně modré prstence.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Voyager_1
  2. NASA: JPL: Solar System Simulator
  3. APOD: 2012-12-04 Střed víru na severním pólu Saturnu
  4. NASA: PIA14946: Enter the Vortex ... in Psychedelic Color
  5. NASA: Saturn
  6. Wolfram.com: Hexagon
  7. NASA: PIA09187: Spinning Saturn
  8. Wikipedia: Saturn's hexagon
  9. NASA: Hexagonal cloud cells in South Atlantic Ocean
  10. NASA: Cassini Images Bizarre Hexagon on Saturn
  11. Planetary.org: Saturn's hexagon recreated in the laboratory
  12. Wikipedia: Hexagon
  13. NASA: earthlights02_dmsp_big.jpg
  14. APOD: 2013-10-21 Saturn shora

Štítky: Saturn, Severní pól, Hexagon


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »