Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  05. červenec 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 05. červenec 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Saturnův severní hexagon

Uznání: NASA, ESA, JPL, SSI, Cassini Imaging Team

Proč by měly mraky tvořit hexagon na Saturnu? Nikdo neví. Původně byl objeven při průletech sond Voyager kolem Saturnu v letech 1980-tých a nikdo nikdy nic takového jinde ve Sluneční soustavě neviděl. Na Saturnu koncem roku 2012 začaly být poprvé vidět pohledy slunečním světlem osvětleného dalekého severu a širokoúhlá kamera sondy Cassini tak mohla pořídit tento úchvatný snímek severního pólu prstenčité planety ve falešných barvách. Na kompozitním obrazu z dat v blízkém infračerveném světle jsou v červené barvě vidět nízké mraky, zeleně vysoké a to dává Saturnově oblačné pokrývce živý vzhled. Tento a podobné snímky ukazují stabilitu hexagonu více než 20 let po průletu Voyagerů. Video Saturnova severního pólu ukazuje oblačnost, která při otáčenní udržuje svůj hexagonální tvar. Na rozdíl od jednotlivých mraků na Zemi, které mají tvar hexagonu, má Saturnův oblačný vzor šest dobře definovaných stran téměř stejné délky. Do hexagonu by se vešly čtyři Země. Oči za vrcholky oblaků vpravo nahoře přitahují jasně modré prstence.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Voyager_1
  2. NASA: JPL: Solar System Simulator
  3. APOD: 2012-12-04 Střed víru na severním pólu Saturnu
  4. NASA: PIA14946: Enter the Vortex ... in Psychedelic Color
  5. NASA: Saturn
  6. Wolfram.com: Hexagon
  7. NASA: PIA09187: Spinning Saturn
  8. Wikipedia: Saturn's hexagon
  9. NASA: Hexagonal cloud cells in South Atlantic Ocean
  10. NASA: Cassini Images Bizarre Hexagon on Saturn
  11. Planetary.org: Saturn's hexagon recreated in the laboratory
  12. Wikipedia: Hexagon
  13. NASA: earthlights02_dmsp_big.jpg
  14. APOD: 2013-10-21 Saturn shora

Štítky: Saturn, Severní pól, Hexagon


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »