Proč mraky na Saturnu tvoří šestiúhelník? Nikdo pořádně neví. Byl objeven při průletech sond Voyager kolem Saturnu v 80. letech 20. století a nikdo nikdy nic podobného nikde jinde v Sluneční soustavě neviděl. Tento úžasný snímek ve falešných barvách severního pólu planety s prstenci pořídila...
Proč by měly mraky tvořit hexagon na Saturnu? Nikdo neví. Původně byl objeven při průletech sond Voyager kolem Saturnu v letech 1980-tých a nikdo nikdy nic takového jinde ve Sluneční soustavě neviděl. Na Saturnu koncem roku 2012 začaly být poprvé vidět pohledy slunečním světlem osvětleného dalekého...
Nové dlouhodobé studie na základě dat získaných kosmickou sondou NASA s názvem Cassini odhalila překvapující výrazný útvar, který se vynořil na severním pólu planety Saturn s nástupem letního období, sahající několik set kilometrů nad oblačnou pokrývku. Ohřívající se výškový vír...
Na barevném snímku ze sondy Cassini je vidět celý pohled na úžasné šestistranné proudění známé jsou Saturnův severní polární hexagon. Hexagon sahá do 70 stupňů severní šířky, toto políčko videa ve falešných barvách má mapovou projekci a je založeno na infračervených, viditelných a...
Kosmická sonda NASA s názvem Cassini byla vypuštěna 15. 10. 1997 a po téměř sedmileté cestě byla 1. 7. 2004 navedena na oběžnou dráhu kolem planety Saturn. Za uplynulých téměř 13 let poslala na Zemi obrovské množství dat včetně impozantních snímků planety, jejích prstenců a měsíců. Dne...
Závěrečné velké finále kosmické sondy Cassini u Saturnu začalo. Velké finále umožní sondě Cassini prozkoumat Saturn a některé Saturnovy měsíce a prstence do zatím nevídaných podrobností. První fáze začala před dvěma týdny, když těsný průlet kolem Titanu změnil oběžnou dráhu sondy...
Americká kosmická sonda Cassini (start 15. 10. 1997, navedení na oběžnou dráhu kolem Saturnu 1. 7. 2004), jejíž činnost bude ukončena v září 2017, stále ještě přináší překvapivé výsledky ze soustavy druhé největší planety Sluneční soustavy – Saturnu. Dva nedávno publikované barevné snímky...
Jakmile koncem roku 2012 daleký sever Saturnu osvítilo první sluneční světlo, tak širokoúhlá kamera kosmické sondy Cassini pořídila tento krásný snímek severního pólu planety ve falešných barvách. Kompozitní snímek v blízké infračervené oblasti zobrazuje nízká mračna červeně a vysoká zeleně a...
Proč by měly mraky na Saturnu vytvářet šestiúhelník? Nikdo neví. Tento útvar byl původně objeven při průletech Voyagerů kolem Saturnu v letech 1980-tých a nikdo nic podobného neviděl nikde jinde ve Sluneční soustavě. Pokud by jižní pól Saturnu už tak nebyl dost zvláštní se svým rotujícím...
Věřte či nevěřte, toto je severní pól Saturnu. Není jasné, jak tento neobvyklý hexagonální oblačný systém, který obepíná Saturnův severní pól vznikl, jak udržuje svůj tvar nebo jak dlouho bude trvat. Hexagon původně objevily sondy Voyager při svých průletech kolem Saturnu v letech 1980-tých,...
Věřte nebo ne, toto je severní pól Saturnu. Zatím není jasné, jak ten neobvyklý hexagonální oblačný systém, který obepíná Saturnův severní pól vznikl, jak udržuje svůj tvar, ani jak dlouho bude trvat. Hexagon byl původně objeven při průletech Voyagerů kolem Saturnu v letech 1980 a nikdo nikdy...
Když minulý týden osvětloval noční oblohu listopadový Měsíc, tak si Gil Esquerdo nad Whipplovou observatoří na Mt. Hopkins v Arizoně všimnul tohoto nádherného měsíčního hala. Přímé světlo z lunárního disku stíní konstrukce a jednotlivá zrcadla Whipplova 10 m gama dalekohledu v popředí, takže...
Proč mraky na Saturnu tvoří šestiúhelník? Nikdo pořádně neví. Byl objeven při průletech sond Voyager kolem Saturnu v 80. letech 20. století a nikdo nikdy nic podobného nikde jinde v Sluneční soustavě neviděl. Tento úžasný snímek ve falešných barvách severního pólu planety s prstenci pořídila...
Proč by měly mraky tvořit hexagon na Saturnu? Nikdo neví. Původně byl objeven při průletech sond Voyager kolem Saturnu v letech 1980-tých a nikdo nikdy nic takového jinde ve Sluneční soustavě neviděl. Na Saturnu koncem roku 2012 začaly být poprvé vidět pohledy slunečním světlem osvětleného dalekého...
Nové dlouhodobé studie na základě dat získaných kosmickou sondou NASA s názvem Cassini odhalila překvapující výrazný útvar, který se vynořil na severním pólu planety Saturn s nástupem letního období, sahající několik set kilometrů nad oblačnou pokrývku. Ohřívající se výškový vír...
Na barevném snímku ze sondy Cassini je vidět celý pohled na úžasné šestistranné proudění známé jsou Saturnův severní polární hexagon. Hexagon sahá do 70 stupňů severní šířky, toto políčko videa ve falešných barvách má mapovou projekci a je založeno na infračervených, viditelných a...
Kosmická sonda NASA s názvem Cassini byla vypuštěna 15. 10. 1997 a po téměř sedmileté cestě byla 1. 7. 2004 navedena na oběžnou dráhu kolem planety Saturn. Za uplynulých téměř 13 let poslala na Zemi obrovské množství dat včetně impozantních snímků planety, jejích prstenců a měsíců. Dne...
Závěrečné velké finále kosmické sondy Cassini u Saturnu začalo. Velké finále umožní sondě Cassini prozkoumat Saturn a některé Saturnovy měsíce a prstence do zatím nevídaných podrobností. První fáze začala před dvěma týdny, když těsný průlet kolem Titanu změnil oběžnou dráhu sondy...
Americká kosmická sonda Cassini (start 15. 10. 1997, navedení na oběžnou dráhu kolem Saturnu 1. 7. 2004), jejíž činnost bude ukončena v září 2017, stále ještě přináší překvapivé výsledky ze soustavy druhé největší planety Sluneční soustavy – Saturnu. Dva nedávno publikované barevné snímky...
Jakmile koncem roku 2012 daleký sever Saturnu osvítilo první sluneční světlo, tak širokoúhlá kamera kosmické sondy Cassini pořídila tento krásný snímek severního pólu planety ve falešných barvách. Kompozitní snímek v blízké infračervené oblasti zobrazuje nízká mračna červeně a vysoká zeleně a...
Proč by měly mraky na Saturnu vytvářet šestiúhelník? Nikdo neví. Tento útvar byl původně objeven při průletech Voyagerů kolem Saturnu v letech 1980-tých a nikdo nic podobného neviděl nikde jinde ve Sluneční soustavě. Pokud by jižní pól Saturnu už tak nebyl dost zvláštní se svým rotujícím...
Věřte či nevěřte, toto je severní pól Saturnu. Není jasné, jak tento neobvyklý hexagonální oblačný systém, který obepíná Saturnův severní pól vznikl, jak udržuje svůj tvar nebo jak dlouho bude trvat. Hexagon původně objevily sondy Voyager při svých průletech kolem Saturnu v letech 1980-tých,...
Věřte nebo ne, toto je severní pól Saturnu. Zatím není jasné, jak ten neobvyklý hexagonální oblačný systém, který obepíná Saturnův severní pól vznikl, jak udržuje svůj tvar, ani jak dlouho bude trvat. Hexagon byl původně objeven při průletech Voyagerů kolem Saturnu v letech 1980 a nikdo nikdy...
Když minulý týden osvětloval noční oblohu listopadový Měsíc, tak si Gil Esquerdo nad Whipplovou observatoří na Mt. Hopkins v Arizoně všimnul tohoto nádherného měsíčního hala. Přímé světlo z lunárního disku stíní konstrukce a jednotlivá zrcadla Whipplova 10 m gama dalekohledu v popředí, takže...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
