Neobvyklé pohledy na severní pól Saturnu
Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute
Kosmická sonda NASA s názvem Cassini byla vypuštěna 15. 10. 1997 a po téměř sedmileté cestě byla 1. 7. 2004 navedena na oběžnou dráhu kolem planety Saturn. Za uplynulých téměř 13 let poslala na Zemi obrovské množství dat včetně impozantních snímků planety, jejích prstenců a měsíců. Dne 15. září 2017 bude podle plánu činnost sondy ukončena jejím řízeným zánikem v hustých vrstvách atmosféry planety Saturn. Připomeňme si některé fotografie – v poslední době se sonda „podívala“ například na okolí severního pólu Saturnu.
Na úvod se seznámíme s fotografií v úvodu článku, která je staršího data. Rotující vír v oblasti severního pólu planety Saturn se podobá hluboké červené růži obřích rozměrů obklopené zeleným listím. Obrázek je počítačově upraven a vyobrazen ve falešných barvách. Průměr tohoto „oka“ dosahuje úctyhodných 2 000 kilometrů a oblačnost se zde pohybuje rychlostí zhruba 150 metrů za sekundu.
Snímek je jeden z prvních pohledů na severní pól Saturnu osvětlený Sluncem, pořízených kamerou na palubě sondy Cassini. Když sonda přilétla do soustavy Saturnu v roce 2004, na severní polokouli panovala zima a severní pól byl ponořen do tmy (panovala zde polární noc). Severní pól Saturnu byl naposled osvětlen v roce 1981, kdy jej vyfotografovala sonda Voyager 2; geometrie průletu však neumožňovala pořídit detailní snímky. Tudíž není známo, jak dlouho je bouře na severním pólu Saturnu aktivní.
Publikovaný snímek byl pořízen úzkoúhlou kamerou na palubě sondy Cassini 27. 11. 2012 při použití spektrálních filtrů, které přednostně propouštějí vlnové délky blízkého infračerveného záření. Ve zhotovené kompozici je snímek na vlnových délkách kolem 890 nanometrů zobrazen modrou barvou, snímek na vlnových délkách kolem 728 nanometrů zobrazen zeleně a snímek na vlnové délce 752 nanometrů červeně. Červená barva představuje níže ležící oblaka a zelená naopak oblačnost vyšších pater.
Fotografii sonda pořídila ze vzdálenosti 419 000 kilometrů od Saturnu. Rozlišení originálního snímku je 2 kilometry/pixel.
Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute
Ačkoliv se póly Saturnu nacházejí uprostřed těchto pohybů, ne všechno kolem nich obíhá po kružnicích. Některé ze systémů, tzv. jet-streamů, jako je útvar v podobě hexagonu dobře viditelný na snímku, mají zvlněné nerovnoměrné tvary. Rovněž měsíce obíhají po eliptických oběžných drahách, některé jsou docela odlišné od kružnice.
Snímek představuje pohled směrem ke Sluncem osvětlené straně prstenců, z polohy přibližně 26° nad rovinou prstenců. Fotografie byla pořízena 2. 12. 2016 širokoúhlou kamerou na palubě sondy Cassini při použití spektrálních filtrů, které přednostně propouštějí vlnové délky blízkého infračerveného záření v okolí 890 nanometrů.
V okamžiku pořízení snímku se sonda Cassini nacházela ve vzdálenosti přibližně 996 000 kilometrů od Saturnu. Rozlišení originálního snímku je 60 kilometrů/pixel.
Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute
Snímek zachycuje pohled směrem ke Sluncem osvětlené straně prstenců, z polohy přibližně 51° nad rovinou prstenců. Fotografie byla pořízena 9. 9. 2016 širokoúhlou kamerou na palubě sondy Cassini při použití spektrálních filtrů, které přednostně propouštějí vlnové délky záření v okolí 728 nanometrů.
V okamžiku pořízení snímku se sonda Cassini nacházela ve vzdálenosti přibližně 1,2 miliónu kilometrů od Saturnu. Rozlišení originálního snímku je 74 kilometry/pixel.
Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute
Pohled ukazuje část obřího víru ve tvaru šestiúhelníku (hexagonu) kolem severního pólu planety Saturn. Každá strana hexagonu je více než dvakrát větší než průměr Země. Bouře přibližně ve tvaru kruhu se nachází uprostřed šestiúhelníku, přesně na pólu planety.
Snímek byl pořízen 3. 12. 2016 širokoúhlou kamerou na palubě sondy Cassini ze vzdálenosti 390 000 kilometrů od planety Saturn. Rozlišení originálního snímku je 23 kilometry/pixel.
Mise kosmické sondy Cassini byla realizována ve spolupráci NASA, Evropské kosmické agentury ESA a Italské kosmické agentury. Bezesporu se jedná o jeden z nejúspěšnějších programů výzkumu těles Sluneční soustavy.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] saturn.jpl.nasa.gov
[2] saturn.jpl.nasa.gov
[3] saturn.jpl.nasa.gov
[4] saturn.jpl.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
