Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Saturnovy prstence mohou být starší než Sluneční soustava

Saturnovy prstence mohou být starší než Sluneční soustava

Sonda Cassini prolétává mezi Saturnem a prstenci – umělecké ztvárnění
Autor: NASA

Studium dat ze sondy Cassini vede k závěru, že ledové prstence planety Saturn mohou být starší než planety Sluneční soustavy. Nikdo neví přesně, kdy se ikonické prstence Saturnu zformovaly, avšak z nové studie, na které se podíleli i astronomové ze Southwest Research Institute, vyplývá, že mohou být mnohem starší, než si vědci doposud mysleli.

Studie přináší bližší pohled na data pořízená v roce 2017 sondou Cassini, která inspirovala vědce k vypracování několika článků. Z těch dřívějších vyplývá, že prstence vznikly zhruba v době, kdy Zemi obývali dinosauři. Avšak nové studie publikované v letech 2018 a 2019 vyloučily dřívější modely a posouvají formování prstenců do období o několik miliard roků do minulosti, zhruba do doby vzniku samotné planety Saturn a dalších těles Sluneční soustavy.

V novém článku astronom Luke Dones ze Southwest Research Institute a tři francouzští vědci dokazují, že původní modely měly pravděpodobně zpočátku pravdu. Diskuse o věku prstenců se soustředily na data ze sondy Cassini pořízená v roce 2017, kdy sonda poodhalila studnici údajů s oslnivými fotografiemi Saturnových prstenců, které jsou zcela jasně složeny téměř z čistého vodního ledu.

Po ukončení mise sondy Cassini zde bylo několik vědců, kteří tvrdili, že prstence musí být mnohem mladší, než jsme doposud předpokládali. Obvyklé argumenty byly, že prstence, jestliže jsou mnohem starší, měly by být mnohem více zašpiněné jako důsledek četných srážek s meteority,“ říká Luke Dones.

Řada studií navrhuje, že prstence by měly pohlcovat částice tmavého prachu z meteoroidů a postupně tmavnout. Tudíž by nemohly být příliš jasné a čisté, pokud by existovaly ve Sluneční soustavě miliardy roků.

Luke Dones a jeho spolupracovníci Aurélien Crida z Université Côte d’Azur, Sébastien Charnoz z Institut de Physique du Globe de Paris a Hsiang-Wen Hsu z University of Colorado, Boulder, však poukázali na měření sondy Cassini, která prokázala, že prstence nepřetržitě ztrácejí materiál, který padá na planetu Saturn. Tento proces, který je do značné míry záhadou, by mohl být velmi dobře „očistným procesem“ pro led v prstencích a tím je v průběhu času dělat jasnějšími.

Luke Dones se svými spolupracovníky rovněž tvrdí, že jedním z nejzřetelnějších náznaků, že prstence jsou staré, je, že jejich hmotnost je v souladu se současným chápáním toho, jak se prastaré prstence vyvíjely. Prstence se časem rozšiřovaly vlivem satelitů na jejich vnějším okraji a zároveň ztrácely hmotu padající na Saturna na jejich vnitřní okraji. Mnohem hmotnější prstence se rozšiřovaly rychleji, proto velmi hmotný primordiální prstenec může mít v současné době pozorovanou hmotnost.

Není nemožné přesněji určit věk prstenců, avšak potřebujeme vyslat další kosmické sondy k Saturnu, které stráví dlouhou dobu intenzivním studiem samotných prstenců a stejně tak vztahu mezi prstenci a planetou Saturn,“ dodává Luke Dones.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] earthsky.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Saturnovy prstence, Planeta Saturn, Sonda Cassini


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »