Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  24. červenec 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 24. červenec 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

MAGIC NEOWISE

Uznání a copyright: Urs Leutenegger

Hvězdnaté noční nebe se odráží ve vícezrcadlových dalekohledech MAGIC o průměru 17 m na Evropské severní observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma Kanárských ostrovů. MAGIC znamená Major Atmospheric Gamma Imaging Cherenkov (Hlavní atmosférický gama zobrazovací Čerenkovův dalekohled) a tyto dalekohledy dokáží uvidět krátké záblesky optického světla, které vzniká ze spršek vysokoenergetických částic, které vznikají po dopadu vysokoenergetického gama záření do horní atmosféry Země. Dva z těchto tří dalekohledů 20. července pátraly po gama záření z centra naší Mléčné dráhy. V jejich odrazech jsou vidět jasné hvězdy ve Střelci (Sagittarius) a ve Štíru (Scorpius) blízko galaktického centra na jihovýchodě. Za segmentovanými zrcadly je nad severozápadním obzorem pod Velkým vozem kometa NEOWISE. NEOWISE znamená Near Earth Object Wide-field Infrared Survey Explorer (volně: širokoúhlá infračervená přehlídka blízkozemních planetek). Jedná se o družici Země, která objevila kometu označenou C/2020 F3, ale to vy jistě víte.

Pozoruhodná podání snímků komety NEOWISE do APODu: 23., 22., 21., 20., 19., 18., 17., 16., 15., 14., 13., 12., 11., 10. července a dříve.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2004-10-15 MAGICká noc
  2. Mpg.de: The MAGIC telescopes
  3. APOD: 2016-08-20 Gama záření a kometární prach
  4. UniverseToday.com: Dark Matter Could Be A Source of Gamma Rays Coming from the Center of the Milky Way
  5. APOD: 2020-07-18 Hledání NEOWISE
  6. NASA: NEOWISE
  7. Wikipedia: 2020_F3_(NEOWISE)
  8. CalTech.edu: The NEOWISE Project



42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »