Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  12. říjen 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 12. říjen 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Sestup k planetce Bennu

Uznání videa: NASA, OSIRIS-REx, NASA's Scientific Visualization Studio; Data: NASA, U. Arizona, CSA, York U., MDA

Jaké by to bylo přistávat na planetce? I když žádný člověk nic takového zatím nepodstoupil, tak kosmická sonda NASA pojmenovaná OSIRIS-REx se má příští týden pokusit dotknout se povrchu planetky 101955 Bennu. Cílem je odebrat vzorek z této blízké planetky a přivézt ho na Zemi v roce 2023 k podrobné analýze. Na videu je vidět, jak vypadá sestup k 500 metrů velké planetce tvaru diamantu na základě digitální mapy kamenitého povrchu Bennu postavené ze snímků povrchu a údajů o něm posbíraných za více než 1,5 roku sondou OSIRIS-REx. Video začíná rychle se otáčejícím Bennu, mnohem rychleji než je skutečná doba otáčení 4,3 hodiny. Poté, co se otáčení zastaví a virtuální kamera vás snese dolů těsně nad drsný povrch, tak krouží kolem skalního výstupu velikosti domu pojmenovaném Simurgh, za nímž je vidět další plošší výstup Roc. Pokud se podaří návratový vzorek úspěšně dopravit na Zemi, tak bude zkoumán, zda obsahuje organické sloučeniny, které kdysi mohly posévat mladou Zemi, vzácné nebo neobvyklé prvky a minerály a také po stopách rané historie naší Sluneční soustavy.

Seznam odkazů v popisu

  1. AsteroidMission.org: OSIRIS-REx - Asteroid Sample Return Mission
  2. NASA: National Aeronautics and Space Administration
  3. NASA: About OSIRIS-REx
  4. Wikipedia: 101955_Bennu
  5. Youtube.com: OSIRIS-REx Meets Bennu’s Surprises
  6. Wikipedia: Near-Earth_object
  7. Wikipedia: Minor_planet
  8. NASA: Tour of Asteroid Bennu – Visualizations
  9. NASA: 101955 Bennu
  10. Wikipedia: OSIRIS-REx
  11. Youtube.com: Descent Toward Asteroid Bennu
  12. APOD: 2019-12-23 Místa k dotknutí planetky Bennu sondou OSIRIS REx
  13. APOD: 2020-09-16 Planetka Bennu vyvrhla štěrk
  14. AsteroidMission.org: First Named Surface Features on Bennu
  15. APOD: 2018-11-04 Do země se v poušti v Utahu zabořil létající talíř
  16. SynergyLabs.com: Foto: Pes zkoumá mikroskopem :-)
  17. Wikipedia: Organic_compound
  18. Youtube.com: Continental Drift: 3.3 Billion Years
  19. NASA: Formation of the Solar System: Birth of Worlds
  20. NASA: Solar System

Štítky: Bennu, OSIRIS-REx, Asteroid


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »