Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  12. říjen 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 12. říjen 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Sestup k planetce Bennu

Uznání videa: NASA, OSIRIS-REx, NASA's Scientific Visualization Studio; Data: NASA, U. Arizona, CSA, York U., MDA

Jaké by to bylo přistávat na planetce? I když žádný člověk nic takového zatím nepodstoupil, tak kosmická sonda NASA pojmenovaná OSIRIS-REx se má příští týden pokusit dotknout se povrchu planetky 101955 Bennu. Cílem je odebrat vzorek z této blízké planetky a přivézt ho na Zemi v roce 2023 k podrobné analýze. Na videu je vidět, jak vypadá sestup k 500 metrů velké planetce tvaru diamantu na základě digitální mapy kamenitého povrchu Bennu postavené ze snímků povrchu a údajů o něm posbíraných za více než 1,5 roku sondou OSIRIS-REx. Video začíná rychle se otáčejícím Bennu, mnohem rychleji než je skutečná doba otáčení 4,3 hodiny. Poté, co se otáčení zastaví a virtuální kamera vás snese dolů těsně nad drsný povrch, tak krouží kolem skalního výstupu velikosti domu pojmenovaném Simurgh, za nímž je vidět další plošší výstup Roc. Pokud se podaří návratový vzorek úspěšně dopravit na Zemi, tak bude zkoumán, zda obsahuje organické sloučeniny, které kdysi mohly posévat mladou Zemi, vzácné nebo neobvyklé prvky a minerály a také po stopách rané historie naší Sluneční soustavy.

Seznam odkazů v popisu

  1. AsteroidMission.org: OSIRIS-REx - Asteroid Sample Return Mission
  2. NASA: National Aeronautics and Space Administration
  3. NASA: About OSIRIS-REx
  4. Wikipedia: 101955_Bennu
  5. Youtube.com: OSIRIS-REx Meets Bennu’s Surprises
  6. Wikipedia: Near-Earth_object
  7. Wikipedia: Minor_planet
  8. NASA: Tour of Asteroid Bennu – Visualizations
  9. NASA: 101955 Bennu
  10. Wikipedia: OSIRIS-REx
  11. Youtube.com: Descent Toward Asteroid Bennu
  12. APOD: 2019-12-23 Místa k dotknutí planetky Bennu sondou OSIRIS REx
  13. APOD: 2020-09-16 Planetka Bennu vyvrhla štěrk
  14. AsteroidMission.org: First Named Surface Features on Bennu
  15. APOD: 2018-11-04 Do země se v poušti v Utahu zabořil létající talíř
  16. SynergyLabs.com: Foto: Pes zkoumá mikroskopem :-)
  17. Wikipedia: Organic_compound
  18. Youtube.com: Continental Drift: 3.3 Billion Years
  19. NASA: Formation of the Solar System: Birth of Worlds
  20. NASA: Solar System

Štítky: Bennu, OSIRIS-REx, Asteroid


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »