Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  16. září 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 16. září 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Planetka Bennu vyvrhla štěrk

Uznání: NASA's GSFC, U. Arizona, OSIRIS-REx Lockheed Martin

Proč planetka Bennu vyvrhuje do vesmíru štěrk? Nikdo pořádně neví. Objev, ke kterému došlo v několika případech kosmickou sondou ORISIS-REx organizace NASA, se nečekal. Přední hypotézy předpokládají dopady Slunce obíhajících meteoroidů, náhlé tepelné praskání vnitřních struktur a náhlé uvolňování výtrysků vodní páry. Na kompozitu ze dvou snímků je vidět událost vyvržení, ke které došlo začátkem roku 2019 a sluneční světlo odrážející vyvržený materiál je vidět vpravo. Data a simulace ukazují, že velké kusy štěrku typicky padají hned zpátky na 500 metrů velkou otáčející se planetku, zatímco menší kousky poskakují kolem po povrchu a nejmenší kamínky zcela unikají nízkou gravitaci planetky diamantového tvaru, která se blíží k Zemi. Doposud se předpokládalo, že výtrysky a vyvrhování materiálu z povrchu jsou především doménou komet a jsou zodpovědné za jejich ohony, komy a později za meteorické roje na Zemi. Sonda OSIRIS-REx doletěla k planetce 101955 Bennu koncem roku 2018, na říjen 2020 se plánuje jí dotknout a odebrat povrchový vzorek. Pokud všechno půjde dobře, tak se vzorek vrátí v roce 2023 na Zemi k podrobné analýze. Planetka Bennu byla pro sondu OSIRIS-REx vybrána jako cíl zčásti proto, že její povrch ukazuje potenciál mít organické složky z raných dní naší Sluneční soustavy, které by mohly být stavebními kameny života na Zemi.

Debata expertů: Jak lidstvo poprvé objeví mimozemský život?

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Why Is Asteroid Bennu Ejecting Particles Into Space?
  2. NASA: NASA's OSIRIS-REx Explains Bennu Mystery Particles
  3. NASA: About OSIRIS-REx
  4. NASA: NASA
  5. Wikipedia: Meteoroid
  6. Youtu.be: Don't Put Wet Rocks In A Campfire
  7. APOD: 2015-11-18 Náhlý výtrysk na kometě 67P
  8. AsteroidMission.org: Bennu Particle Ejection Event – Jan. 19, 2019
  9. Youtu.be: Asteroid Bennu's Particle Ejection Events
  10. APOD: 2017-11-06 Výtrysk prachu z povrchu komety 67P
  11. APOD: 2020-07-22 Strukturované ohony komety NEOWISE
  12. NASA: cometwest_labels.en.jpg
  13. APOD: 2018-08-08 Animace: Meteorický roj Perseidy
  14. Wikipedia: 101955_Bennu
  15. APOD: 2019-12-23 Místa k dotknutí planetky Bennu sondou OSIRIS REx
  16. Kym-Cdn.com: Foto: Kočka hledí do mikroskopu :-)
  17. Wikipedia: Organic_compound
  18. Wikipedia: Formation and evolution of the Solar System
  19. NASA: Solar System
  20. NASA: How did life begin and evolve on Earth, and has it evolved elsewhere in the Solar System?

Štítky: OSIRIS-REx, Bennu, Asteroid


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »