Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  06. leden 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 06. leden 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Pruhované písečné duny na Marsu

Uznání: HiRISE, MRO, LPL (U. Arizona), NASA; Processing: Włodek Głażewski;
Text: Alex R. Howe (NASA/USRA, Reader's History of SciFi Podcast)

Proč jsou tyto písečné duny na Marsu proužkované? Nikdo pořádně neví. Na snímku jsou vidět proužkované duny v kráteru Kunowsky na Marsu, které nedávno vyfotografovala kamera HiRISE na sondě MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Je známo, že mnoho marťanským dun pokrývá nerovnoměrná vrstva zmrzlého oxidu uhličitého (suchého ledu), což vytváří vzorce světlých a tmavých oblastí. Oxid uhličitý netaje, ale sublimuje, přímo se mění na plyn. Oxid uhličitý je také skleníkový materiál a i v pevném stavu zadržuje teplo pod ledem a sublimuje zespodu nahoru a tak způsobuje gejzírům podobné erupce. Tyto erupce mohou v marťanském létě způsobovat vzorce tmavých skvrn bez ledu, kde je vidět tmavší písek. Tento snímek byl ovšem pořízen při marťanském podzimu, kdy se počasí stává chladnějším a tak jsou tyto pruhy větší záhadou. Jedna hypotéza praví, že je způsobují praskliny v ledu, které způsobují slabší erupce nebo tepelné namáhání jako součást denního a nočního cyklu, ale výzkum nadále pokračuje. Sledování dun a dalších útvarů během více marťanských sezón nám může poskytnout více informací k rozlousknutí této záhady.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Mars - The Red Planet
  2. UAHiRISE.org: Dune Monitoring in Kunowsky Crater
  3. Wikipedia: Kunowsky_(Martian_crater)
  4. NASA: Mars Reconnaissance Orbiter
  5. Wikipedia: Dry_ice
  6. Wikipedia: Sublimation_(phase_transition)
  7. Wikipedia: Greenhouse_gas
  8. Youtu.be: DRY ICE EXPERIMENT Easy science experiments for Kids with Disney Toys
  9. Wikipedia: Geysers_on_Mars
  10. APOD: 2007-08-05 Tečkované duny na Marsu
  11. APOD: 2016-01-19 Tmavá písečná duna na Marsu
  12. Flickr.com: mariagat mariagat: Mars - Dunes in Kunowsky Crater
  13. Wikipedia: Thermal_stress
  14. MSSS.com: Seasons on Mars

Štítky: Mars, Hirise, Hirise, Sand dunes, Sand dunes


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »