Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  13. duben 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 13. duben 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Potvrzené kmitání mionu zůstává nevysvětlené

Uznání: Fermilab National Laboratory; Photographer: Reidar Hahn

Jak rychle dokáží elementární částice kmitat? Překvapivá odpověď na tuto zdánlivě bezvýznamnou otázku přišla z Brookhavenské národní laboratoře ve státě New York, USA v roce 2001 a ukázala, že široce využívaný standardní model částicové fyziky není úplný. Výsledek ukazoval, že existují fundamentální komponenty vesmíru, které teprve musí být objeveny. Přesněji částice mion, která se podobá těžkému elektronu, podléhala poměrně velkému knitání, které se vyšetřovalo od roku 1999 v sérii experimentů známé jako g-2 (gee-minus-two). Brookhavenský výsledek galvanizoval jiné experimentální skupiny na celém světě, aby ho potvrdily a vyvíjel tlak na teoretiky po lepším pochopení. Minulý týden bylo oznámeno, že dosud nejcitlivější experiment s kmitáním mionu provedený ve Fermilabu (Fermi National Laboratory) ve státě Illinois, zde na obrázku, souhlasí s Brookhavenským výsledkem a opět naměřil mírně anomální kminání mionu. Rychlost kmitání je citlivá na podivné moře virtuálních částic, které všude vyskakují dovnitř a ven naší existence. Nečekaná rychlost kmitání může naznačovat, že to moře obsahuje typ virtuálních částic mimo standardní model. Nebo to může ukazovat na nedostatky v teoretických předpovědních výpočtech, které se typicky dělají na superpočítačích a jsou extrémně složité. Budoucí běhy experimentu g-2 ve Fermilabu dále zvýší přesnost a možná i statistický rozdíl mezi vesmírem, který měříme a vesmírem, který chápeme.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Elementary_particle
  2. BNL.gov: Physicists Announce Possible Violation of Standard Model of Particle Physics
  3. BNL.gov: About Brookhaven
  4. Wikipedia: New_York_(state)
  5. APOD: 2000-01-01 Tisíciletí, které definovalo Vesmír
  6. GSU.edu: Muon
  7. AIP.org: Experiments by J.J. Thomson in 1897 led to the discovery of a fundamental building block of matter.
  8. Wikipedia: Muon_g-2
  9. BNL.gov: The Muon g-2 Experiment
  10. APS.org: Measurement of the Positive Muon Anomalous Magnetic Moment to 0.46 ppm
  11. FNAL.gov: Photo: 17-0188-17: Muon g-2 Experiment
  12. BNL.gov: Physicists Announce Latest Muon g-2 Measurement
  13. UCR.edu: Some Frequently Asked Questions About Virtual Particles
  14. FNAL.gov: First results from Fermilab’s Muon g-2 experiment strengthen evidence of new physics
  15. NASA: NASA Advanced Supercomputing Division
  16. Forbes.com: Why You Should Doubt ‘New Physics’ From The Latest Muon g-2 Results
  17. FNAL.gov: Muon g-2 will better understand the properties of the muon and use them to probe the Standard Model of particle physics
  18. NYTimes.com: A Tiny Particle’s Wobble Could Upend the Known Laws of Physics
  19. GettyImages.com: Foto: Pes v laboratoři :-)
  20. PinImg.com: Foto: Pes před tabulí :-)

Štítky: Particle physics, Miony, Wobble


45. vesmírný týden 2026

45. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 11. do 8. 11. 2026. Měsíc mění fázi od nedělní poslední čtvrti do novu, který nastane v pondělí 9. listopadu. Večer je vidět Saturn a slabší Uran a Neptun. Ráno 2. a 3. 11. nastanou pěkné konjunkce Měsíce s Marsem, Jupiterem a Regulem.  7. 11. ráno bude tenký srpek nízko u Venuše a hvězdy Spica. Slunce je zatím klidné. Před 120 lety se narodil Fred Whipple, autor výroku, že komety jsou něco jako špinavé sněhové koule.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ Měsíce

Průchod měsíčních paprsků inverzní vrstvou atmosféry a její vliv na deformaci okraje kotouče. Lom světla v atmosféře zase odděluje zelenou složku pozorovatelnou v horní části kotouče a červenou složku viditelnou ve spodní části při přechodu do rudého záblesku.

Další informace »