Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  13. duben 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 13. duben 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Potvrzené kmitání mionu zůstává nevysvětlené

Uznání: Fermilab National Laboratory; Photographer: Reidar Hahn

Jak rychle dokáží elementární částice kmitat? Překvapivá odpověď na tuto zdánlivě bezvýznamnou otázku přišla z Brookhavenské národní laboratoře ve státě New York, USA v roce 2001 a ukázala, že široce využívaný standardní model částicové fyziky není úplný. Výsledek ukazoval, že existují fundamentální komponenty vesmíru, které teprve musí být objeveny. Přesněji částice mion, která se podobá těžkému elektronu, podléhala poměrně velkému knitání, které se vyšetřovalo od roku 1999 v sérii experimentů známé jako g-2 (gee-minus-two). Brookhavenský výsledek galvanizoval jiné experimentální skupiny na celém světě, aby ho potvrdily a vyvíjel tlak na teoretiky po lepším pochopení. Minulý týden bylo oznámeno, že dosud nejcitlivější experiment s kmitáním mionu provedený ve Fermilabu (Fermi National Laboratory) ve státě Illinois, zde na obrázku, souhlasí s Brookhavenským výsledkem a opět naměřil mírně anomální kminání mionu. Rychlost kmitání je citlivá na podivné moře virtuálních částic, které všude vyskakují dovnitř a ven naší existence. Nečekaná rychlost kmitání může naznačovat, že to moře obsahuje typ virtuálních částic mimo standardní model. Nebo to může ukazovat na nedostatky v teoretických předpovědních výpočtech, které se typicky dělají na superpočítačích a jsou extrémně složité. Budoucí běhy experimentu g-2 ve Fermilabu dále zvýší přesnost a možná i statistický rozdíl mezi vesmírem, který měříme a vesmírem, který chápeme.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Elementary_particle
  2. BNL.gov: Physicists Announce Possible Violation of Standard Model of Particle Physics
  3. BNL.gov: About Brookhaven
  4. Wikipedia: New_York_(state)
  5. APOD: 2000-01-01 Tisíciletí, které definovalo Vesmír
  6. GSU.edu: Muon
  7. AIP.org: Experiments by J.J. Thomson in 1897 led to the discovery of a fundamental building block of matter.
  8. Wikipedia: Muon_g-2
  9. BNL.gov: The Muon g-2 Experiment
  10. APS.org: Measurement of the Positive Muon Anomalous Magnetic Moment to 0.46 ppm
  11. FNAL.gov: Photo: 17-0188-17: Muon g-2 Experiment
  12. BNL.gov: Physicists Announce Latest Muon g-2 Measurement
  13. UCR.edu: Some Frequently Asked Questions About Virtual Particles
  14. FNAL.gov: First results from Fermilab’s Muon g-2 experiment strengthen evidence of new physics
  15. NASA: NASA Advanced Supercomputing Division
  16. Forbes.com: Why You Should Doubt ‘New Physics’ From The Latest Muon g-2 Results
  17. FNAL.gov: Muon g-2 will better understand the properties of the muon and use them to probe the Standard Model of particle physics
  18. NYTimes.com: A Tiny Particle’s Wobble Could Upend the Known Laws of Physics
  19. GettyImages.com: Foto: Pes v laboratoři :-)
  20. PinImg.com: Foto: Pes před tabulí :-)

Štítky: Particle physics, Miony, Wobble


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »