Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  12. duben 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 12. duben 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Alnitak a mlhovina Plamen

Uznání a copyright: Team ARO

Co rozžíná mlhovina Plamen? Patnáct set světelných roků daleko se v souhvězdí Orion nachází mlhovina, která díky své záři a tmavým pásům prachu vypadá jako plápolající oheň. Ovšem oheň je rychlé zachytávání kyslíku, a to není to, proč tento Plamen září. Místo toho jasná hvězda Alnitak, nejvýchodnější hvězda v pásu Oriona, která je vidět zcela vlevo, září do Plamene, energetickým světlem, takže vyráží elektrony z velkého mračna vodíku, který se tam vyskytuje. Většina záře vzniká při rekombinaci elektronů a atomů ionizovaného vodíku. Na snímku je mlhovina Plamen (NGC 2024) zachycená ve třech pásmech viditelných barev s podrobnostmi dodanými dlouhotrvající expozicí ve světle emitovaným pouze vodíkem. Mlhovina Plamen je součástí Orionova komplexu molekulárních mračen, což je hvězdotvorná oblast, která obsahuje i slavnou mlhovinu Koňská hlava.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: What Are Constellations?
  2. APOD: 2020-03-29 212 hodin expozice Orionu
  3. APOD: 1999-05-09 Fraktální mezihvězdný prach
  4. Wikipedia: Fire
  5. LANL.gov: Oxygen
  6. Wikipedia: NGC_2024
  7. APOD: 2006-12-29 Alnitak, Alnilam, Mintaka
  8. APOD: 2009-09-29 Orion v prachu, plynu a hvězdách
  9. Harvard.edu: The kinetic temperature structure within NGC2024
  10. Youtu.be: Tested Builds a Hydrogen Converter
  11. AIP.org: The Discovery of the Electron
  12. AstroARO.fr: NGC 2024
  13. Wikipedia: Photometric_system
  14. NASA: Visible Light
  15. Kym-Cdn.com: Foto: Dlouhá kočička :-)
  16. AstronomyKnowHow.com: Hydrogen Alpha Explained
  17. APOD: 2019-11-02 Uvnitř mlhoviny Plamen
  18. Youtu.be: Flight Through the Orion Nebula in Visible and Infrared Light [Ultra HD]
  19. APOD: 2020-04-12 Mlhovina Koňská hlava infračerveně z Hubbla

Štítky: Flame nebula, NGC 2024, Hvězda Alnitak


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »