Slavná mlhovina Koňská hlava v Orionu není osamocena. Hluboká expozice ukazuje, že tmavý zářez dobře rozeznatelného tvaru vpravo od středu je součástí rozsáhlého komplexu světlo absorbujícího prachu a zářícího plynu. Nádherný snímek jemně vykresluje spletitou tapiserii chuchvalců...
Ano, ale dokážete uvidět lva? Na hluboké expozici je vlevo pod středem vidět tmavý zářez, který vypadá jako koňská hlava a nepřekvapivě se jmenuje mlhovina Koňská hlava. Mlhovina Koňská hlava (Barnard 33) je součástí rozsáhlého komplexu tmavého absorbujícího prachu a jasného zářícího plynu. Aby...
Mlhovina Koňská hlava je jednou z nejslavnějších mlhovin na obloze. Je vidět na obrázku zcela vpravo jako tmavý zářez do oranžové emisní mlhoviny. Koňská hlava je tmavá, protože se ve skutečnosti jedná o neprůhledné mračno prachu, které se nachází před jasnou emisní mlhovinou. Podobně jako mraky...
Co rozžíná mlhovina Plamen? Patnáct set světelných roků daleko se v souhvězdí Orion nachází mlhovina, která díky své záři a tmavým pásům prachu vypadá jako plápolající oheň. Ovšem oheň je rychlé zachytávání kyslíku, a to není to, proč tento Plamen září. Místo toho jasná...
Co obklopuje slavný pás hvězd v Orionu? Hloubková expozice ukazuje všechno od temné mlhoviny až po hvězdokupy ponořené do rozsáhlých různých proudů plynu ve velkém komplexu Orionova molekulárního mračna . ...
Mlhovina Koňská hlava je jednou z nejznámějších mlhovin na obloze. Je vidět jako tmavý výběžek do červené emisní mlhoviny v centru fotografie nahoře. Útvar koňské hlavy je tmavý proto, protože je to ve skutečnosti neprůsvitné mračno prachu, které se nachází před jasně červenou emisní...
Co rozžíná mlhovinu Plamen? Ve vzdálenosti 1500 světelných let se v souhvězdí Orion nachází mlhovina, která vlevo díky své záři a tmavým prachovým pásům vypadá jako plápolající plamen. Ovšem oheň, tedy rychlé vázání kyslíku, není to, proč tento Plamen svítí. Je jím spíše jasná...
V souhvězdí Orion je toho mnohem více, než tři hvězdy v řadě. Na hloubkové expozici je vidět všechno od temné mlhoviny po hvězdokupy, vše ponořené do rozsáhlé sítě chuchvalců plynu ve velkém Orionovu komplexu molekulárních mračen. Ty nejjasnější tři hvězdy zcela vlevo jsou...
Mlhovina Plamínek pochopitelně nehoří. Je též známa jako NGC 2024 a její červená barva vzniká zářením atomů vodíku na okraji obřího komplexu molekulárních mračen v Orionu ve vzdálenosti asi 1500 světelných let. Vodíkové atomy byly ionizovány, neboli obrány o své elektrony, a září při...
Co rozžíná tento Plamen? Ve vzdálenosti 1500 světelných let se v souhvězdí Orion nachází mlhovina, která svojí září a tmavými prachovými pásy vypadá jako plápolající plamen. Ale oheň představuje rychlé vázání kyslíku a to není to, co způsobuje záři tohoto Plamene. Jasná hvězda...
Na včerejším obrázku oblohy byly hvězdy z Pásu Orionu Alnitak, Alnilam a Mintaka. Dnešní snímek představuje také hvězdu z pásu, tu nejvýchodnější Alnitak vpravo dole a kolem ní jsou dobře známé mlhoviny Koňská hlava a Plamen. Tento pohled ale do podrobna zabírá více na východ(vlevo) a na...
Na tomto nádherném kosmickém pohledu jsou podél uhlopříčky od východu na západ (zleva doprava) jasné namodralé hvězdy Alnitak, Alnilam a Mintaka. Tyto tři obří modré hvězdy, které jsou jinak známé jako Pás v Orionu, jsou teplejší a hmotnější než Slunce. Nachází se ve vzdálenosti asi 1500...
Mlhovina Plamen pochopitelně nehoří. Tato mlhovina je též známa jako NGC 2024 a její sugestivně červená barva pochází od zářících atomů vodíku na okraji obrovského komplexu molekulárních mračen v Orionu vzdáleného asi 1500 světelných let. Atomy vodíku byly ionizovány, neboli zbaveny svých...
V jednom z nejznámějších souhvězdí na noční obloze, zatoulané 1500 světelných let daleko, září Mlhovina v Orionu a tmavá mlhovina Koňská hlava jako kontrastní kosmické obrazy. Obě mlhoviny jsou vidět na této nádherné kompozitní fotografii spolu s dalšími mlhovinami jako součást...
Slavná mlhovina Koňská hlava v Orionu není osamocena. Hluboká expozice ukazuje, že tmavý zářez dobře rozeznatelného tvaru vpravo od středu je součástí rozsáhlého komplexu světlo absorbujícího prachu a zářícího plynu. Nádherný snímek jemně vykresluje spletitou tapiserii chuchvalců...
Ano, ale dokážete uvidět lva? Na hluboké expozici je vlevo pod středem vidět tmavý zářez, který vypadá jako koňská hlava a nepřekvapivě se jmenuje mlhovina Koňská hlava. Mlhovina Koňská hlava (Barnard 33) je součástí rozsáhlého komplexu tmavého absorbujícího prachu a jasného zářícího plynu. Aby...
Mlhovina Koňská hlava je jednou z nejslavnějších mlhovin na obloze. Je vidět na obrázku zcela vpravo jako tmavý zářez do oranžové emisní mlhoviny. Koňská hlava je tmavá, protože se ve skutečnosti jedná o neprůhledné mračno prachu, které se nachází před jasnou emisní mlhovinou. Podobně jako mraky...
Co rozžíná mlhovina Plamen? Patnáct set světelných roků daleko se v souhvězdí Orion nachází mlhovina, která díky své záři a tmavým pásům prachu vypadá jako plápolající oheň. Ovšem oheň je rychlé zachytávání kyslíku, a to není to, proč tento Plamen září. Místo toho jasná...
Co obklopuje slavný pás hvězd v Orionu? Hloubková expozice ukazuje všechno od temné mlhoviny až po hvězdokupy ponořené do rozsáhlých různých proudů plynu ve velkém komplexu Orionova molekulárního mračna . ...
Mlhovina Koňská hlava je jednou z nejznámějších mlhovin na obloze. Je vidět jako tmavý výběžek do červené emisní mlhoviny v centru fotografie nahoře. Útvar koňské hlavy je tmavý proto, protože je to ve skutečnosti neprůsvitné mračno prachu, které se nachází před jasně červenou emisní...
Co rozžíná mlhovinu Plamen? Ve vzdálenosti 1500 světelných let se v souhvězdí Orion nachází mlhovina, která vlevo díky své záři a tmavým prachovým pásům vypadá jako plápolající plamen. Ovšem oheň, tedy rychlé vázání kyslíku, není to, proč tento Plamen svítí. Je jím spíše jasná...
V souhvězdí Orion je toho mnohem více, než tři hvězdy v řadě. Na hloubkové expozici je vidět všechno od temné mlhoviny po hvězdokupy, vše ponořené do rozsáhlé sítě chuchvalců plynu ve velkém Orionovu komplexu molekulárních mračen. Ty nejjasnější tři hvězdy zcela vlevo jsou...
Mlhovina Plamínek pochopitelně nehoří. Je též známa jako NGC 2024 a její červená barva vzniká zářením atomů vodíku na okraji obřího komplexu molekulárních mračen v Orionu ve vzdálenosti asi 1500 světelných let. Vodíkové atomy byly ionizovány, neboli obrány o své elektrony, a září při...
Co rozžíná tento Plamen? Ve vzdálenosti 1500 světelných let se v souhvězdí Orion nachází mlhovina, která svojí září a tmavými prachovými pásy vypadá jako plápolající plamen. Ale oheň představuje rychlé vázání kyslíku a to není to, co způsobuje záři tohoto Plamene. Jasná hvězda...
Na včerejším obrázku oblohy byly hvězdy z Pásu Orionu Alnitak, Alnilam a Mintaka. Dnešní snímek představuje také hvězdu z pásu, tu nejvýchodnější Alnitak vpravo dole a kolem ní jsou dobře známé mlhoviny Koňská hlava a Plamen. Tento pohled ale do podrobna zabírá více na východ(vlevo) a na...
Na tomto nádherném kosmickém pohledu jsou podél uhlopříčky od východu na západ (zleva doprava) jasné namodralé hvězdy Alnitak, Alnilam a Mintaka. Tyto tři obří modré hvězdy, které jsou jinak známé jako Pás v Orionu, jsou teplejší a hmotnější než Slunce. Nachází se ve vzdálenosti asi 1500...
Mlhovina Plamen pochopitelně nehoří. Tato mlhovina je též známa jako NGC 2024 a její sugestivně červená barva pochází od zářících atomů vodíku na okraji obrovského komplexu molekulárních mračen v Orionu vzdáleného asi 1500 světelných let. Atomy vodíku byly ionizovány, neboli zbaveny svých...
V jednom z nejznámějších souhvězdí na noční obloze, zatoulané 1500 světelných let daleko, září Mlhovina v Orionu a tmavá mlhovina Koňská hlava jako kontrastní kosmické obrazy. Obě mlhoviny jsou vidět na této nádherné kompozitní fotografii spolu s dalšími mlhovinami jako součást...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Pořízeno ve 3:30 ráno velmi blízko východního obzoru.
