Mlhovina Koňská hlava je jednou z nejznámějších mlhovin na obloze. Je viditelná jako tmavá výseč v oranžové emisní mlhovině na snímku zcela vpravo. Koňská hlava je tmavá, protože se ve skutečnosti jedná o neprůhledný oblak prachu, který leží před jasnou emisní mlhovinou. Podobně jako oblaka v...
Slavná mlhovina Koňská hlava v Orionu není osamocena. Hluboká expozice ukazuje, že tmavý zářez dobře rozeznatelného tvaru vpravo od středu je součástí rozsáhlého komplexu světlo absorbujícího prachu a zářícího plynu. Nádherný snímek jemně vykresluje spletitou tapiserii chuchvalců...
Ano, ale dokážete uvidět lva? Na hluboké expozici je vlevo pod středem vidět tmavý zářez, který vypadá jako koňská hlava a nepřekvapivě se jmenuje mlhovina Koňská hlava. Mlhovina Koňská hlava (Barnard 33) je součástí rozsáhlého komplexu tmavého absorbujícího prachu a jasného zářícího plynu. Aby...
Mlhovina Koňská hlava je jednou z nejslavnějších mlhovin na obloze. Je vidět na obrázku zcela vpravo jako tmavý zářez do oranžové emisní mlhoviny. Koňská hlava je tmavá, protože se ve skutečnosti jedná o neprůhledné mračno prachu, které se nachází před jasnou emisní mlhovinou. Podobně jako mraky...
Co rozžíná mlhovina Plamen? Patnáct set světelných roků daleko se v souhvězdí Orion nachází mlhovina, která díky své záři a tmavým pásům prachu vypadá jako plápolající oheň. Ovšem oheň je rychlé zachytávání kyslíku, a to není to, proč tento Plamen září. Místo toho jasná...
Co obklopuje slavný pás hvězd v Orionu? Hloubková expozice ukazuje všechno od temné mlhoviny až po hvězdokupy ponořené do rozsáhlých různých proudů plynu ve velkém komplexu Orionova molekulárního mračna . ...
Mlhovina Koňská hlava je jednou z nejznámějších mlhovin na obloze. Je vidět jako tmavý výběžek do červené emisní mlhoviny v centru fotografie nahoře. Útvar koňské hlavy je tmavý proto, protože je to ve skutečnosti neprůsvitné mračno prachu, které se nachází před jasně červenou emisní...
Co rozžíná mlhovinu Plamen? Ve vzdálenosti 1500 světelných let se v souhvězdí Orion nachází mlhovina, která vlevo díky své záři a tmavým prachovým pásům vypadá jako plápolající plamen. Ovšem oheň, tedy rychlé vázání kyslíku, není to, proč tento Plamen svítí. Je jím spíše jasná...
V souhvězdí Orion je toho mnohem více, než tři hvězdy v řadě. Na hloubkové expozici je vidět všechno od temné mlhoviny po hvězdokupy, vše ponořené do rozsáhlé sítě chuchvalců plynu ve velkém Orionovu komplexu molekulárních mračen. Ty nejjasnější tři hvězdy zcela vlevo jsou...
Mlhovina Plamínek pochopitelně nehoří. Je též známa jako NGC 2024 a její červená barva vzniká zářením atomů vodíku na okraji obřího komplexu molekulárních mračen v Orionu ve vzdálenosti asi 1500 světelných let. Vodíkové atomy byly ionizovány, neboli obrány o své elektrony, a září při...
Co rozžíná tento Plamen? Ve vzdálenosti 1500 světelných let se v souhvězdí Orion nachází mlhovina, která svojí září a tmavými prachovými pásy vypadá jako plápolající plamen. Ale oheň představuje rychlé vázání kyslíku a to není to, co způsobuje záři tohoto Plamene. Jasná hvězda...
Na včerejším obrázku oblohy byly hvězdy z Pásu Orionu Alnitak, Alnilam a Mintaka. Dnešní snímek představuje také hvězdu z pásu, tu nejvýchodnější Alnitak vpravo dole a kolem ní jsou dobře známé mlhoviny Koňská hlava a Plamen. Tento pohled ale do podrobna zabírá více na východ(vlevo) a na...
Na tomto nádherném kosmickém pohledu jsou podél uhlopříčky od východu na západ (zleva doprava) jasné namodralé hvězdy Alnitak, Alnilam a Mintaka. Tyto tři obří modré hvězdy, které jsou jinak známé jako Pás v Orionu, jsou teplejší a hmotnější než Slunce. Nachází se ve vzdálenosti asi 1500...
Mlhovina Plamen pochopitelně nehoří. Tato mlhovina je též známa jako NGC 2024 a její sugestivně červená barva pochází od zářících atomů vodíku na okraji obrovského komplexu molekulárních mračen v Orionu vzdáleného asi 1500 světelných let. Atomy vodíku byly ionizovány, neboli zbaveny svých...
V jednom z nejznámějších souhvězdí na noční obloze, zatoulané 1500 světelných let daleko, září Mlhovina v Orionu a tmavá mlhovina Koňská hlava jako kontrastní kosmické obrazy. Obě mlhoviny jsou vidět na této nádherné kompozitní fotografii spolu s dalšími mlhovinami jako součást...
Mlhovina Koňská hlava je jednou z nejznámějších mlhovin na obloze. Je viditelná jako tmavá výseč v oranžové emisní mlhovině na snímku zcela vpravo. Koňská hlava je tmavá, protože se ve skutečnosti jedná o neprůhledný oblak prachu, který leží před jasnou emisní mlhovinou. Podobně jako oblaka v...
Slavná mlhovina Koňská hlava v Orionu není osamocena. Hluboká expozice ukazuje, že tmavý zářez dobře rozeznatelného tvaru vpravo od středu je součástí rozsáhlého komplexu světlo absorbujícího prachu a zářícího plynu. Nádherný snímek jemně vykresluje spletitou tapiserii chuchvalců...
Ano, ale dokážete uvidět lva? Na hluboké expozici je vlevo pod středem vidět tmavý zářez, který vypadá jako koňská hlava a nepřekvapivě se jmenuje mlhovina Koňská hlava. Mlhovina Koňská hlava (Barnard 33) je součástí rozsáhlého komplexu tmavého absorbujícího prachu a jasného zářícího plynu. Aby...
Mlhovina Koňská hlava je jednou z nejslavnějších mlhovin na obloze. Je vidět na obrázku zcela vpravo jako tmavý zářez do oranžové emisní mlhoviny. Koňská hlava je tmavá, protože se ve skutečnosti jedná o neprůhledné mračno prachu, které se nachází před jasnou emisní mlhovinou. Podobně jako mraky...
Co rozžíná mlhovina Plamen? Patnáct set světelných roků daleko se v souhvězdí Orion nachází mlhovina, která díky své záři a tmavým pásům prachu vypadá jako plápolající oheň. Ovšem oheň je rychlé zachytávání kyslíku, a to není to, proč tento Plamen září. Místo toho jasná...
Co obklopuje slavný pás hvězd v Orionu? Hloubková expozice ukazuje všechno od temné mlhoviny až po hvězdokupy ponořené do rozsáhlých různých proudů plynu ve velkém komplexu Orionova molekulárního mračna . ...
Mlhovina Koňská hlava je jednou z nejznámějších mlhovin na obloze. Je vidět jako tmavý výběžek do červené emisní mlhoviny v centru fotografie nahoře. Útvar koňské hlavy je tmavý proto, protože je to ve skutečnosti neprůsvitné mračno prachu, které se nachází před jasně červenou emisní...
Co rozžíná mlhovinu Plamen? Ve vzdálenosti 1500 světelných let se v souhvězdí Orion nachází mlhovina, která vlevo díky své záři a tmavým prachovým pásům vypadá jako plápolající plamen. Ovšem oheň, tedy rychlé vázání kyslíku, není to, proč tento Plamen svítí. Je jím spíše jasná...
V souhvězdí Orion je toho mnohem více, než tři hvězdy v řadě. Na hloubkové expozici je vidět všechno od temné mlhoviny po hvězdokupy, vše ponořené do rozsáhlé sítě chuchvalců plynu ve velkém Orionovu komplexu molekulárních mračen. Ty nejjasnější tři hvězdy zcela vlevo jsou...
Mlhovina Plamínek pochopitelně nehoří. Je též známa jako NGC 2024 a její červená barva vzniká zářením atomů vodíku na okraji obřího komplexu molekulárních mračen v Orionu ve vzdálenosti asi 1500 světelných let. Vodíkové atomy byly ionizovány, neboli obrány o své elektrony, a září při...
Co rozžíná tento Plamen? Ve vzdálenosti 1500 světelných let se v souhvězdí Orion nachází mlhovina, která svojí září a tmavými prachovými pásy vypadá jako plápolající plamen. Ale oheň představuje rychlé vázání kyslíku a to není to, co způsobuje záři tohoto Plamene. Jasná hvězda...
Na včerejším obrázku oblohy byly hvězdy z Pásu Orionu Alnitak, Alnilam a Mintaka. Dnešní snímek představuje také hvězdu z pásu, tu nejvýchodnější Alnitak vpravo dole a kolem ní jsou dobře známé mlhoviny Koňská hlava a Plamen. Tento pohled ale do podrobna zabírá více na východ(vlevo) a na...
Na tomto nádherném kosmickém pohledu jsou podél uhlopříčky od východu na západ (zleva doprava) jasné namodralé hvězdy Alnitak, Alnilam a Mintaka. Tyto tři obří modré hvězdy, které jsou jinak známé jako Pás v Orionu, jsou teplejší a hmotnější než Slunce. Nachází se ve vzdálenosti asi 1500...
Mlhovina Plamen pochopitelně nehoří. Tato mlhovina je též známa jako NGC 2024 a její sugestivně červená barva pochází od zářících atomů vodíku na okraji obrovského komplexu molekulárních mračen v Orionu vzdáleného asi 1500 světelných let. Atomy vodíku byly ionizovány, neboli zbaveny svých...
V jednom z nejznámějších souhvězdí na noční obloze, zatoulané 1500 světelných let daleko, září Mlhovina v Orionu a tmavá mlhovina Koňská hlava jako kontrastní kosmické obrazy. Obě mlhoviny jsou vidět na této nádherné kompozitní fotografii spolu s dalšími mlhovinami jako součást...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
