Mlhovina Koňská hlava je jednou z nejznámějších mlhovin na obloze. Je viditelná jako tmavá výseč v oranžové emisní mlhovině na snímku zcela vpravo. Koňská hlava je tmavá, protože se ve skutečnosti jedná o neprůhledný oblak prachu, který leží před jasnou emisní mlhovinou. Podobně jako oblaka v...
Slavná mlhovina Koňská hlava v Orionu není osamocena. Hluboká expozice ukazuje, že tmavý zářez dobře rozeznatelného tvaru vpravo od středu je součástí rozsáhlého komplexu světlo absorbujícího prachu a zářícího plynu. Nádherný snímek jemně vykresluje spletitou tapiserii chuchvalců...
Ano, ale dokážete uvidět lva? Na hluboké expozici je vlevo pod středem vidět tmavý zářez, který vypadá jako koňská hlava a nepřekvapivě se jmenuje mlhovina Koňská hlava. Mlhovina Koňská hlava (Barnard 33) je součástí rozsáhlého komplexu tmavého absorbujícího prachu a jasného zářícího plynu. Aby...
Mlhovina Koňská hlava je jednou z nejslavnějších mlhovin na obloze. Je vidět na obrázku zcela vpravo jako tmavý zářez do oranžové emisní mlhoviny. Koňská hlava je tmavá, protože se ve skutečnosti jedná o neprůhledné mračno prachu, které se nachází před jasnou emisní mlhovinou. Podobně jako mraky...
Co rozžíná mlhovina Plamen? Patnáct set světelných roků daleko se v souhvězdí Orion nachází mlhovina, která díky své záři a tmavým pásům prachu vypadá jako plápolající oheň. Ovšem oheň je rychlé zachytávání kyslíku, a to není to, proč tento Plamen září. Místo toho jasná...
Co obklopuje slavný pás hvězd v Orionu? Hloubková expozice ukazuje všechno od temné mlhoviny až po hvězdokupy ponořené do rozsáhlých různých proudů plynu ve velkém komplexu Orionova molekulárního mračna . ...
Mlhovina Koňská hlava je jednou z nejznámějších mlhovin na obloze. Je vidět jako tmavý výběžek do červené emisní mlhoviny v centru fotografie nahoře. Útvar koňské hlavy je tmavý proto, protože je to ve skutečnosti neprůsvitné mračno prachu, které se nachází před jasně červenou emisní...
Co rozžíná mlhovinu Plamen? Ve vzdálenosti 1500 světelných let se v souhvězdí Orion nachází mlhovina, která vlevo díky své záři a tmavým prachovým pásům vypadá jako plápolající plamen. Ovšem oheň, tedy rychlé vázání kyslíku, není to, proč tento Plamen svítí. Je jím spíše jasná...
V souhvězdí Orion je toho mnohem více, než tři hvězdy v řadě. Na hloubkové expozici je vidět všechno od temné mlhoviny po hvězdokupy, vše ponořené do rozsáhlé sítě chuchvalců plynu ve velkém Orionovu komplexu molekulárních mračen. Ty nejjasnější tři hvězdy zcela vlevo jsou...
Mlhovina Plamínek pochopitelně nehoří. Je též známa jako NGC 2024 a její červená barva vzniká zářením atomů vodíku na okraji obřího komplexu molekulárních mračen v Orionu ve vzdálenosti asi 1500 světelných let. Vodíkové atomy byly ionizovány, neboli obrány o své elektrony, a září při...
Co rozžíná tento Plamen? Ve vzdálenosti 1500 světelných let se v souhvězdí Orion nachází mlhovina, která svojí září a tmavými prachovými pásy vypadá jako plápolající plamen. Ale oheň představuje rychlé vázání kyslíku a to není to, co způsobuje záři tohoto Plamene. Jasná hvězda...
Na včerejším obrázku oblohy byly hvězdy z Pásu Orionu Alnitak, Alnilam a Mintaka. Dnešní snímek představuje také hvězdu z pásu, tu nejvýchodnější Alnitak vpravo dole a kolem ní jsou dobře známé mlhoviny Koňská hlava a Plamen. Tento pohled ale do podrobna zabírá více na východ(vlevo) a na...
Na tomto nádherném kosmickém pohledu jsou podél uhlopříčky od východu na západ (zleva doprava) jasné namodralé hvězdy Alnitak, Alnilam a Mintaka. Tyto tři obří modré hvězdy, které jsou jinak známé jako Pás v Orionu, jsou teplejší a hmotnější než Slunce. Nachází se ve vzdálenosti asi 1500...
Mlhovina Plamen pochopitelně nehoří. Tato mlhovina je též známa jako NGC 2024 a její sugestivně červená barva pochází od zářících atomů vodíku na okraji obrovského komplexu molekulárních mračen v Orionu vzdáleného asi 1500 světelných let. Atomy vodíku byly ionizovány, neboli zbaveny svých...
V jednom z nejznámějších souhvězdí na noční obloze, zatoulané 1500 světelných let daleko, září Mlhovina v Orionu a tmavá mlhovina Koňská hlava jako kontrastní kosmické obrazy. Obě mlhoviny jsou vidět na této nádherné kompozitní fotografii spolu s dalšími mlhovinami jako součást...
Mlhovina Koňská hlava je jednou z nejznámějších mlhovin na obloze. Je viditelná jako tmavá výseč v oranžové emisní mlhovině na snímku zcela vpravo. Koňská hlava je tmavá, protože se ve skutečnosti jedná o neprůhledný oblak prachu, který leží před jasnou emisní mlhovinou. Podobně jako oblaka v...
Slavná mlhovina Koňská hlava v Orionu není osamocena. Hluboká expozice ukazuje, že tmavý zářez dobře rozeznatelného tvaru vpravo od středu je součástí rozsáhlého komplexu světlo absorbujícího prachu a zářícího plynu. Nádherný snímek jemně vykresluje spletitou tapiserii chuchvalců...
Ano, ale dokážete uvidět lva? Na hluboké expozici je vlevo pod středem vidět tmavý zářez, který vypadá jako koňská hlava a nepřekvapivě se jmenuje mlhovina Koňská hlava. Mlhovina Koňská hlava (Barnard 33) je součástí rozsáhlého komplexu tmavého absorbujícího prachu a jasného zářícího plynu. Aby...
Mlhovina Koňská hlava je jednou z nejslavnějších mlhovin na obloze. Je vidět na obrázku zcela vpravo jako tmavý zářez do oranžové emisní mlhoviny. Koňská hlava je tmavá, protože se ve skutečnosti jedná o neprůhledné mračno prachu, které se nachází před jasnou emisní mlhovinou. Podobně jako mraky...
Co rozžíná mlhovina Plamen? Patnáct set světelných roků daleko se v souhvězdí Orion nachází mlhovina, která díky své záři a tmavým pásům prachu vypadá jako plápolající oheň. Ovšem oheň je rychlé zachytávání kyslíku, a to není to, proč tento Plamen září. Místo toho jasná...
Co obklopuje slavný pás hvězd v Orionu? Hloubková expozice ukazuje všechno od temné mlhoviny až po hvězdokupy ponořené do rozsáhlých různých proudů plynu ve velkém komplexu Orionova molekulárního mračna . ...
Mlhovina Koňská hlava je jednou z nejznámějších mlhovin na obloze. Je vidět jako tmavý výběžek do červené emisní mlhoviny v centru fotografie nahoře. Útvar koňské hlavy je tmavý proto, protože je to ve skutečnosti neprůsvitné mračno prachu, které se nachází před jasně červenou emisní...
Co rozžíná mlhovinu Plamen? Ve vzdálenosti 1500 světelných let se v souhvězdí Orion nachází mlhovina, která vlevo díky své záři a tmavým prachovým pásům vypadá jako plápolající plamen. Ovšem oheň, tedy rychlé vázání kyslíku, není to, proč tento Plamen svítí. Je jím spíše jasná...
V souhvězdí Orion je toho mnohem více, než tři hvězdy v řadě. Na hloubkové expozici je vidět všechno od temné mlhoviny po hvězdokupy, vše ponořené do rozsáhlé sítě chuchvalců plynu ve velkém Orionovu komplexu molekulárních mračen. Ty nejjasnější tři hvězdy zcela vlevo jsou...
Mlhovina Plamínek pochopitelně nehoří. Je též známa jako NGC 2024 a její červená barva vzniká zářením atomů vodíku na okraji obřího komplexu molekulárních mračen v Orionu ve vzdálenosti asi 1500 světelných let. Vodíkové atomy byly ionizovány, neboli obrány o své elektrony, a září při...
Co rozžíná tento Plamen? Ve vzdálenosti 1500 světelných let se v souhvězdí Orion nachází mlhovina, která svojí září a tmavými prachovými pásy vypadá jako plápolající plamen. Ale oheň představuje rychlé vázání kyslíku a to není to, co způsobuje záři tohoto Plamene. Jasná hvězda...
Na včerejším obrázku oblohy byly hvězdy z Pásu Orionu Alnitak, Alnilam a Mintaka. Dnešní snímek představuje také hvězdu z pásu, tu nejvýchodnější Alnitak vpravo dole a kolem ní jsou dobře známé mlhoviny Koňská hlava a Plamen. Tento pohled ale do podrobna zabírá více na východ(vlevo) a na...
Na tomto nádherném kosmickém pohledu jsou podél uhlopříčky od východu na západ (zleva doprava) jasné namodralé hvězdy Alnitak, Alnilam a Mintaka. Tyto tři obří modré hvězdy, které jsou jinak známé jako Pás v Orionu, jsou teplejší a hmotnější než Slunce. Nachází se ve vzdálenosti asi 1500...
Mlhovina Plamen pochopitelně nehoří. Tato mlhovina je též známa jako NGC 2024 a její sugestivně červená barva pochází od zářících atomů vodíku na okraji obrovského komplexu molekulárních mračen v Orionu vzdáleného asi 1500 světelných let. Atomy vodíku byly ionizovány, neboli zbaveny svých...
V jednom z nejznámějších souhvězdí na noční obloze, zatoulané 1500 světelných let daleko, září Mlhovina v Orionu a tmavá mlhovina Koňská hlava jako kontrastní kosmické obrazy. Obě mlhoviny jsou vidět na této nádherné kompozitní fotografii spolu s dalšími mlhovinami jako součást...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4
