Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  07. březen 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 07. březen 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Lev v Orionu

Uznání a copyright: Maroun Mahfoud

Ano, ale dokážete uvidět lva? Na hluboké expozici je vlevo pod středem vidět tmavý zářez, který vypadá jako koňská hlava a nepřekvapivě se jmenuje mlhovina Koňská hlava. Mlhovina Koňská hlava (Barnard 33) je součástí rozsáhlého komplexu tmavého absorbujícího prachu a jasného zářícího plynu. Aby vynikly detaily koňské pastviny, tak astrofotograf umně zkombinoval světlo nasbírané přes 20 hodin v barvách vodíku (oranžová), kyslíku (zelená) a síry (modrá). Na výsledném obrazu jsou vidět detaily spletité tapisérie cárů plynu a prachových filamentů, které vznikly a byly opracovány za dlouhé období stelárními větry a supernovami. Kompozice přináší v rozsáhlém oranžovém plynu nad Koňskou hlavou další pareidolickou zvířecí ikonu, hlavu lva. Vlevo od Koňské hlavy je vidět mlhovina Plamen. Mlhovina Koňská hlava se nachází 1500 světelných roků daleko v souhvězdí Orion.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2017-12-27 Mlhovina Koňská hlava
  2. APOD: 2018-10-14 Orion v červené a modré
  3. Wikipedia: Interstellar_dust
  4. Wikipedia: Emission_nebula
  5. Wikipedia: Horse
  6. Wikipedia: H_alpha
  7. LANL.gov: Oxygen
  8. LANL.gov: Sulphur
  9. APOD: 2019-03-18 Mlhoviny Koňská hlava a Orion
  10. APOD: 2016-12-07 NGC 4696: Filamenty kolem černé díry
  11. NASA: Blowin' in the Stellar Wind
  12. NASA: Supernova
  13. Imgur.com: Foto: Čená kočka :-)
  14. Wikipedia: Pareidolia
  15. APOD: 2014-12-09 Mlhovina Plamen ve viditelném a infračerveném světle
  16. NASA: horsehead site:apod.nasa.gov
  17. Harvard.edu: Chandra: Note on Cosmic Distances
  18. NASA: What Are Constellations?
  19. APOD: 2004-03-04 Obloha nad Cold Mountain

Štítky: Lev, Horsehead nebula, Flame nebula


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »