Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  07. březen 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 07. březen 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Lev v Orionu

Uznání a copyright: Maroun Mahfoud

Ano, ale dokážete uvidět lva? Na hluboké expozici je vlevo pod středem vidět tmavý zářez, který vypadá jako koňská hlava a nepřekvapivě se jmenuje mlhovina Koňská hlava. Mlhovina Koňská hlava (Barnard 33) je součástí rozsáhlého komplexu tmavého absorbujícího prachu a jasného zářícího plynu. Aby vynikly detaily koňské pastviny, tak astrofotograf umně zkombinoval světlo nasbírané přes 20 hodin v barvách vodíku (oranžová), kyslíku (zelená) a síry (modrá). Na výsledném obrazu jsou vidět detaily spletité tapisérie cárů plynu a prachových filamentů, které vznikly a byly opracovány za dlouhé období stelárními větry a supernovami. Kompozice přináší v rozsáhlém oranžovém plynu nad Koňskou hlavou další pareidolickou zvířecí ikonu, hlavu lva. Vlevo od Koňské hlavy je vidět mlhovina Plamen. Mlhovina Koňská hlava se nachází 1500 světelných roků daleko v souhvězdí Orion.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2017-12-27 Mlhovina Koňská hlava
  2. APOD: 2018-10-14 Orion v červené a modré
  3. Wikipedia: Interstellar_dust
  4. Wikipedia: Emission_nebula
  5. Wikipedia: Horse
  6. Wikipedia: H_alpha
  7. LANL.gov: Oxygen
  8. LANL.gov: Sulphur
  9. APOD: 2019-03-18 Mlhoviny Koňská hlava a Orion
  10. APOD: 2016-12-07 NGC 4696: Filamenty kolem černé díry
  11. NASA: Blowin' in the Stellar Wind
  12. NASA: Supernova
  13. Imgur.com: Foto: Čená kočka :-)
  14. Wikipedia: Pareidolia
  15. APOD: 2014-12-09 Mlhovina Plamen ve viditelném a infračerveném světle
  16. NASA: horsehead site:apod.nasa.gov
  17. Harvard.edu: Chandra: Note on Cosmic Distances
  18. NASA: What Are Constellations?
  19. APOD: 2004-03-04 Obloha nad Cold Mountain

Štítky: Lev, Horsehead nebula, Flame nebula


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »