Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  11. listopad 2014

Astronomický snímek dne (APOD) - 11. listopad 2014

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Orion v plynu, prachu a hvězdách

Copyright: Roberto Colombari, Robert Gendler & Federico Pelliccia; Data: DSS PLOSS II

V souhvězdí Orion je toho mnohem více, než tři hvězdy v řadě. Na hloubkové expozici je vidět všechno od temné mlhoviny po hvězdokupy, vše ponořené do rozsáhlé sítě chuchvalců plynu ve velkém Orionovu komplexu molekulárních mračen. Ty nejjasnější tři hvězdy zcela vlevo jsou opravdu slavné tři hvězdy z pásu Orionu. Těsně pod Alnitakem, nejnižší ze tří hvězd v pásu, je mlhovina Plamen, která září excitovaným vodíkem a je ponořena do vláken tmavě hnědého prachu. Vlevo dole od středu snímku a vpravo od Alnitaku se nachází mlhovina Koňská hlava, což je tmavé vykousnutí v hustém prachu, které je možná nejlépe rozpoznávaným tvarem mlhoviny na obloze. Vpravo nahoře se nachází M42, Mlhovina v Orionu, energetický kotel bouřícího plynu, který lze vidět i pouhým okem a ze kterého se rodí nová otevřená hvězdokupa. Hned vlevo od M42 je výrazná modrá reflekční mlhovina, které se někdy říká Běžec a ve které je mnoho jasných modrých hvězd. Snímek nahoře pokrývá oblast širokou asi 75 světelných let, která je zhruba 1500 světelných let daleko.
Oprava: Na záměnu levé a pravé strany v překladu upozornili Ivan Kordač a J. Zdimal.

Štítky: Orion, Flame nebula, Horeshead nebula


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »