< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  29. srpen 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 29. srpen 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku
předchozínásledující

Oblast mlhoviny Koňská hlava bez hvězd

Uznání a copyright: George Chatzifrantzis

Slavná mlhovina Koňská hlava v Orionu není osamocena. Hluboká expozice ukazuje, že tmavý zářez dobře rozeznatelného tvaru vpravo od středu je součástí rozsáhlého komplexu světlo absorbujícího prachu a zářícího plynu. Nádherný snímek jemně vykresluje spletitou tapiserii chuchvalců plynu a filamentů plných prachu, které vznikly a byly opracovávány v průběhu věků hvězdnými větry a dávnými supernovami. Vlevo od Koňské hlavy je vidět oranžová mlhovina Plamen. Pro zvýraznění prachu a plynu byla většina hvězd digitálně odstraněna, byť s významnou vyjímkou hvězdy Alnitak těsně nad mlhovinou Plamen, je to hvězda nejvíc vpravo ze tří seřazených hvězd slavného pásu Orionu. Mlhovina Koňská hlava se nachází 1500 světelných roků daleko v souhvězdí Orion.

Učitelé a studenti: Náměty pro využití APODu ve třídě.
Otázka překladatele:Jak využíváte APOD ve třídě nebo v kroužcích? Pošlete mi prosím email. Děkuji.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2017-12-27 Mlhovina Koňská hlava
  2. APOD: 2018-10-14 Orion v červené a modré
  3. Wikipedia: Cosmic_dust
  4. Wikipedia: Emission_nebula
  5. Facebook: Atik Cameras: This is the announcement you’ve all been waiting for! The winner of the 2021 Astrophotography Competition is George Chatzifrantzis for his incredible image of The Horsehead Nebula Starless with the Atik 460ex.
  6. APOD: 2019-03-18 Mlhoviny Koňská hlava a Orion
  7. APOD: 2016-12-07 NGC 4696: Filamenty kolem černé díry
  8. SWIN.edu.au: Stellar Winds
  9. NASA: Supernova
  10. APOD: 2021-04-12 Alnitak a mlhovina Plamen
  11. APOD: 2022-01-11 Orionův pás v plynu a prachu
  12. Pleated-Jeans.com: Foto: Kočička :-)
  13. Wikipedia: Alnitak
  14. APOD: Orion: Pás, Plamen a Koňská hlava
  15. Wikipedia: Horsehead_Nebula
  16. NASA: What Is a Light-Year?
  17. EarthSky.org: Orion the Hunter, the world’s most recognizable constellation

Autoři a správci: Robert Nemiroff (MTU) & Jerry Bonnell (UMCP); český překlad Josef Chlachula
NASA Official: Phillip Newman Specific rights apply. NASA Web Privacy Policy and Important Notices
A service of: ASD at NASA / GSFC & Michigan Tech. U.


Odkaz na originální APOD

Náhodný APOD
Štítky: Horsehead nebula, IC 424, Flame nebula

39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »