Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  03. listopad 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 03. listopad 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Mlhoviny Koňská hlava a Plamen

Uznání a copyright: Wissam Ayoub

Mlhovina Koňská hlava je jednou z nejslavnějších mlhovin na obloze. Je vidět na obrázku zcela vpravo jako tmavý zářez do oranžové emisní mlhoviny. Koňská hlava je tmavá, protože se ve skutečnosti jedná o neprůhledné mračno prachu, které se nachází před jasnou emisní mlhovinou. Podobně jako mraky v zemské atmosféře, i toto kosmické mračno má svůj rozpoznatelný tvar jen náhodou. Vnitřní pohyby v oblaku za mnoho tisíc let jeho vzhled jistě změní. Oranžovou barvu emisní mlhoviny způsobuje rekombinace elektronů s protony za vzniku atomů vodíku. Na snímku se vlevo dole na nachází oranžově zbarvená mlhovina Plamen, která také obsahuje spletitá vlákna tmavého prachu. Jsou též vidět dvě výrazné reflexní mlhoviny: kulatá IC 432 zcela vlevo a modrá NGC 2023 kousek vlevo dole pod Koňskou hlavou. Obě září především světlem odráženým od jejich centrální hvězdy.

Objevování a osvěta: Volné místo postgraduálního studenta pro APOD.

Každá z nich září především odrazem světla své centrální hvězdy.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Horsehead_nebula
  2. APOD: Emission Nebulae
  3. AstroBin.com: Wissam Ayoub: Horsehead and a Flame, IC 434 & NGC 2024
  4. APOD: 2014-07-28 Mlhovina Koňská hlava z modré do infračervené
  5. APOD: 2003-07-06 Fraktální mezihvězdný prach zblízka
  6. Wikipedia: Emission_nebula
  7. NASA: Earth's Atmospheric Layers
  8. BruceVanPatter.com: Warm-up #1: Cloud Shapes
  9. Shopify.com: Foto: Kočka na opěradle :-)
  10. APOD: 2006-10-15 Hloubkové pole Orion
  11. AIP.org: Discovery of the Electron
  12. Home.cern: The proton, a century on
  13. LANL.gov: Hydrogen
  14. APOD: 2021-04-12 Alnitak a mlhovina Plamen
  15. APOD: Reflection Nebulae
  16. Telescopius.com: TELESCOPE SIMULATOR · BRIGHT NEBULA IC 432
  17. NASA: Why Is the Sky Blue?
  18. APOD: 2018-03-29 NGC 2023 ve stínu Koňské hlavy
  19. APOD: 2007-06-11 Reflexní mlhovina Merope

Štítky: Horsehead nebula, Flame nebula, Orion


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »