Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  02. listopad 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 02. listopad 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

SN Requiem: Supernova viděná doposud třikrát

Uznání: NASA, ESA, Hubble; Data: S. A. Rodney (U. South Carolina) et al.; Image Processing: J. DePasquale (STScI)

Stejnou supernovu jsme viděli už třikrát, kdy ji uvidíme počtvrté? Když vzdálená hvězda vybuchne jako supernova, tak máme štěstí, když ji uvidíme alespoň jednou. V případě AT 2016jka ("SN Requiem") došlo k výbuchu hvězdy za centrem kupy galaxií (v tomto případě MACS J0138) a porovnání snímků z Hubblova kosmického dalekohledu ukazuje, že jsme ji viděli třikrát. Tyto tři snímky supernovy jsou zvýrazněny kroužky ve spodní části levého snímku z roku 2016. Na pravém snímku z roku 2019 jsou ty kroužky prázdné, protože všechny tři obrazy této jediné supernovy zeslábly. Počítačové modelování gravitační čočky kupy ale naznačuje, že by se na pravém snímku v horním kroužku měl nakonec objevit počtvrté obraz téže supernovy. Ale kdy? Nejlepší modely předpovídají, že se tak stane roku 2037, ale toto datum je nejisté asi o dva roky kvůli nejasnostem v rozložení hmotnosti kupy galaxií a historii jasnosti samotné hvězdné exploze. Se zlepšenými předpověďmi a s pečlivým sledováním by mohli pozemšťané od nynějška za 16 let zachytit tento čtvrtý obraz a poučit se zároveň jak o kupách galaxií, tak i o supernovách.

Objevování a osvěta: Volné místo postgraduálního studenta pro APOD.

Seznam odkazů v popisu

  1. Youtu.be: Crab Supernova Explosion [1080p]
  2. HubbleSite.org: MACSJ 0138 - THREE TIMES A CHARM: HUBBLE SPOTS THREE IMAGES OF A DISTANT SUPERNOVA
  3. APOD: 2018-03-26 Kupa galaxií ve Vlasech Bereniky
  4. NASA: Hubble Space Telescope
  5. NASA: What Is a Supernova?
  6. ASCL.net: LENSTOOL: A Gravitational Lensing Software for Modeling Mass Distribution of Galaxies and Clusters (strong and weak regime)
  7. NASA: Supernova
  8. arXiv.org: A Gravitationally Lensed Supernova with an Observable Two-Decade Time Delay
  9. Wikipedia: 3rd_millennium#2030s
  10. APOD: 2021-08-23 Abell 3827: Gravitatční čočka kanibalské kupy
  11. APOD: 2015-12-21 SN Refsdal: První předpovězený obraz supernovy
  12. DreamsTime.com: Foto: Milé kočičky :-)

Štítky: MACS J0138, Supernova, Zobrazení gravitační čočkou


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »