Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  21. duben 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 21. duben 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Zborcená magnetická pole Centaurus A

Uznání: Optical: European Southern Observatory (ESO) Wide Field Imager; Submillimeter: Max Planck Institute for Radio Astronomy/ESO/Atacama Pathfinder Experiment (APEX)/A.Weiss et al; X-ray and Infrared: NASA/Chandra/R. Kraft; JPL-Caltech/J. Keene; Text: Joan Schmelz (USRA)

Co se stane s magnetickými poli galaxií po srážce? NASA namířila observatoř SOFIA na palubě 747 na galaktického souseda Centaurus A, aby mohla pozorovat emisi polarizovaného prachu, který trasuje magnetická pole a pomohla tak s odpovědí. Neobvyklý tvar Cen A je důsledkem srážky dvou galaxií s výtrysky, které vznikají v důsledku plynu padajícího na centrální superhmotnou černou díru. Výsledný obraz čar magnetických směrů odvozených z měření observatoře SOFIA je superponován na snímky ve viditelném světle: bílá (ESO), v submilimetrovém: oranžová (APEX), rentgenovém: modrá (Chandra) a infračerveném: červená (Spitzer). Ukázalo se, že magnetická pole jsou rovnoběžná s pásy prachu na okrajích galaxie, ale poblíž středu jsou zborcená. Gravitační síly blízko černé díry urychlují ionty a posilují magnetické pole. Zkrátka srážky nejenom že kombinují hmotu galaxií, ale zesilují i jejich magnetická pole. Tyto výsledky dávají nový pohled na to, jak se magnetická pole vyvíjela v raném vesmíru, kdy bylo slučování galaxií běžnější.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Magnetism
  2. NASA: SOFIA
  3. Wikipedia: Centaurus_A
  4. APOD: 2021-01-17 Výtrysky z neobvyklé galaxie Centaurus A
  5. APOD: 2021-03-31 Centrální černá díra v M87 v polarizovaném světle
  6. NASA: Galactic Merger Warps Magnetic Fields
  7. NASA: Visible Light
  8. ESO.org: European Southern Observatory
  9. Wikipedia: Far-infrared_astronomy
  10. Apex-Telescope.org: Atacama Pathfinder Experiment (APEX)
  11. NASA: X-Rays
  12. NASA: Chandra X-ray Observatory
  13. NASA: Infrared Waves
  14. NASA: Spitzer Space Telescope
  15. MathsIsFun.com: Parallel Lines, and Pairs of Angles
  16. APOD: 2015-11-19 Centaurus A
  17. APOD: 2021-04-16 Dvojnásobně zborcený svět binárních černých děr
  18. Colorado.edu: Faraday's Electromagnetic Lab
  19. Wikipedia: Galaxy_merger
  20. Nature.com: The magnetic field across the molecular warped disk of Centaurus A
  21. PinImg.com: Foto: Křeček :-)
  22. APOD: 2012-10-14 Hubblovo extrémně hluboké pole
  23. APOD: 2013-05-14 Srážky galaxií: Simulace versus pozorování

Štítky: Magnetic fields, Centaurus A, Sofia


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »