Proč se nad Sluncem vznáší trojúhelník? Přestože tvar je neobvyklý, typ struktury nikoli: je součástí rozvíjející se sluneční protuberance. Smyčková magnetická pole na Slunci usměrňují tok energetických částic a někdy udržují zářící struktury ve vznosu celé měsíce. Protuberance jasně září proto,...
Co se stane s magnetickými poli galaxií po srážce? NASA namířila observatoř SOFIA na palubě 747 na galaktického souseda Centaurus A, aby mohla pozorovat emisi polarizovaného prachu, který trasuje magnetická pole a pomohla tak s odpovědí. Neobvyklý tvar Cen A je důsledkem srážky dvou galaxií...
Může magnetismus ovlivňovat vznik hvězd? Nedávná analýza údajů o Orionu z přístroje HAWC+ na observatoři SOFIA na letounu ukazují, že občas může. Přístoj HAWC+ dokáže měřit polarizaci dalekého infračerveného světla, která může ukázat na uspořádání prachových zrn ...
Sluneční povrch je někdy místem bouřlivé aktivity. Zrychlené video slunečního povrchu, na které se můžete podívat, bylo pořízeno v průběhu dvou hodin počátkem května a běží dopředu a pozpátku. Sluneční povrch je odcloněn, takže je možné do velkých podrobností zobrazit jeho okraj. U...
Jak jsme sem přišli? Víme, že žijeme na planetě, která obíhá hvězdu a ta obíhá galaxii, ale jak to všechno vzniklo? Astrofyzikové nedávno vylepšili slavnou simulaci Illustris na IllustrisTNG, což je nyní nejdůmyslnější počítačový model vývoje galaxií v našem vesmíru. Na videu se můžete...
Dne 29. září se od slunečního povrchu odpoutala tato vznešená eruptivní sluneční protuberance a během několika hodin se rozvinula do vesmíru. Tento útvar, který udržují zkroucená magnetická pole a je tvořen horkou plazmou, je několikrát větší, než planeta Země a tento pohled na něj...
Proč se nad Sluncem vznáší trojúhelník? Přestože tvar je neobvyklý, typ struktury nikoli: je součástí rozvíjející se sluneční protuberance. Smyčková magnetická pole na Slunci usměrňují tok energetických částic a někdy udržují zářící struktury ve vznosu celé měsíce. Protuberance jasně září proto,...
Co se stane s magnetickými poli galaxií po srážce? NASA namířila observatoř SOFIA na palubě 747 na galaktického souseda Centaurus A, aby mohla pozorovat emisi polarizovaného prachu, který trasuje magnetická pole a pomohla tak s odpovědí. Neobvyklý tvar Cen A je důsledkem srážky dvou galaxií...
Může magnetismus ovlivňovat vznik hvězd? Nedávná analýza údajů o Orionu z přístroje HAWC+ na observatoři SOFIA na letounu ukazují, že občas může. Přístoj HAWC+ dokáže měřit polarizaci dalekého infračerveného světla, která může ukázat na uspořádání prachových zrn ...
Sluneční povrch je někdy místem bouřlivé aktivity. Zrychlené video slunečního povrchu, na které se můžete podívat, bylo pořízeno v průběhu dvou hodin počátkem května a běží dopředu a pozpátku. Sluneční povrch je odcloněn, takže je možné do velkých podrobností zobrazit jeho okraj. U...
Jak jsme sem přišli? Víme, že žijeme na planetě, která obíhá hvězdu a ta obíhá galaxii, ale jak to všechno vzniklo? Astrofyzikové nedávno vylepšili slavnou simulaci Illustris na IllustrisTNG, což je nyní nejdůmyslnější počítačový model vývoje galaxií v našem vesmíru. Na videu se můžete...
Dne 29. září se od slunečního povrchu odpoutala tato vznešená eruptivní sluneční protuberance a během několika hodin se rozvinula do vesmíru. Tento útvar, který udržují zkroucená magnetická pole a je tvořen horkou plazmou, je několikrát větší, než planeta Země a tento pohled na něj...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
