Proč se nad Sluncem vznáší trojúhelník? Přestože tvar je neobvyklý, typ struktury nikoli: je součástí rozvíjející se sluneční protuberance. Smyčková magnetická pole na Slunci usměrňují tok energetických částic a někdy udržují zářící struktury ve vznosu celé měsíce. Protuberance jasně září proto,...
Co se stane s magnetickými poli galaxií po srážce? NASA namířila observatoř SOFIA na palubě 747 na galaktického souseda Centaurus A, aby mohla pozorovat emisi polarizovaného prachu, který trasuje magnetická pole a pomohla tak s odpovědí. Neobvyklý tvar Cen A je důsledkem srážky dvou galaxií...
Může magnetismus ovlivňovat vznik hvězd? Nedávná analýza údajů o Orionu z přístroje HAWC+ na observatoři SOFIA na letounu ukazují, že občas může. Přístoj HAWC+ dokáže měřit polarizaci dalekého infračerveného světla, která může ukázat na uspořádání prachových zrn ...
Sluneční povrch je někdy místem bouřlivé aktivity. Zrychlené video slunečního povrchu, na které se můžete podívat, bylo pořízeno v průběhu dvou hodin počátkem května a běží dopředu a pozpátku. Sluneční povrch je odcloněn, takže je možné do velkých podrobností zobrazit jeho okraj. U...
Jak jsme sem přišli? Víme, že žijeme na planetě, která obíhá hvězdu a ta obíhá galaxii, ale jak to všechno vzniklo? Astrofyzikové nedávno vylepšili slavnou simulaci Illustris na IllustrisTNG, což je nyní nejdůmyslnější počítačový model vývoje galaxií v našem vesmíru. Na videu se můžete...
Dne 29. září se od slunečního povrchu odpoutala tato vznešená eruptivní sluneční protuberance a během několika hodin se rozvinula do vesmíru. Tento útvar, který udržují zkroucená magnetická pole a je tvořen horkou plazmou, je několikrát větší, než planeta Země a tento pohled na něj...
Proč se nad Sluncem vznáší trojúhelník? Přestože tvar je neobvyklý, typ struktury nikoli: je součástí rozvíjející se sluneční protuberance. Smyčková magnetická pole na Slunci usměrňují tok energetických částic a někdy udržují zářící struktury ve vznosu celé měsíce. Protuberance jasně září proto,...
Co se stane s magnetickými poli galaxií po srážce? NASA namířila observatoř SOFIA na palubě 747 na galaktického souseda Centaurus A, aby mohla pozorovat emisi polarizovaného prachu, který trasuje magnetická pole a pomohla tak s odpovědí. Neobvyklý tvar Cen A je důsledkem srážky dvou galaxií...
Může magnetismus ovlivňovat vznik hvězd? Nedávná analýza údajů o Orionu z přístroje HAWC+ na observatoři SOFIA na letounu ukazují, že občas může. Přístoj HAWC+ dokáže měřit polarizaci dalekého infračerveného světla, která může ukázat na uspořádání prachových zrn ...
Sluneční povrch je někdy místem bouřlivé aktivity. Zrychlené video slunečního povrchu, na které se můžete podívat, bylo pořízeno v průběhu dvou hodin počátkem května a běží dopředu a pozpátku. Sluneční povrch je odcloněn, takže je možné do velkých podrobností zobrazit jeho okraj. U...
Jak jsme sem přišli? Víme, že žijeme na planetě, která obíhá hvězdu a ta obíhá galaxii, ale jak to všechno vzniklo? Astrofyzikové nedávno vylepšili slavnou simulaci Illustris na IllustrisTNG, což je nyní nejdůmyslnější počítačový model vývoje galaxií v našem vesmíru. Na videu se můžete...
Dne 29. září se od slunečního povrchu odpoutala tato vznešená eruptivní sluneční protuberance a během několika hodin se rozvinula do vesmíru. Tento útvar, který udržují zkroucená magnetická pole a je tvořen horkou plazmou, je několikrát větší, než planeta Země a tento pohled na něj...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 2. do 15. 2. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a je viditelný ráno a dopoledne. Nízko na večerní oblohu se dostává Merkur, velké planety jsou zatím vidět všechny. Aktivita Slunce byla vysoká, ale polární záře byla vidět jen v severských zemích. Chystá se start mise Crew-12 k ISS. Před 65 lety se na cestu k Venuši vydala Veněra 1. Před 25 lety přistála NEAR-Shoemaker na planetce Eros a před 15 lety minula mise Stardust kometu 9P/Tempel.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
