Úvodní  >  Štítky  >  Štítek magnetic fields

Štítek: magnetic fields

APOD Trojúhelníková protuberance vznášející se nad Sluncem

Proč se nad Sluncem vznáší trojúhelník? Přestože tvar je neobvyklý, typ struktury nikoli: je součástí rozvíjející se sluneční protuberance. Smyčková magnetická pole na Slunci usměrňují tok energetických částic a někdy udržují zářící struktury ve vznosu celé měsíce. Protuberance jasně září proto,...

APOD Zborcená magnetická pole Centaurus A

Co se stane s magnetickými poli galaxií po srážce? NASA namířila observatoř SOFIA na palubě 747 na galaktického souseda Centaurus A, aby mohla pozorovat emisi polarizovaného prachu, který trasuje magnetická pole a pomohla tak s odpovědí. Neobvyklý tvar Cen A je důsledkem srážky dvou galaxií...

APOD Magnetický Orion

Může magnetismus ovlivňovat vznik hvězd? Nedávná analýza údajů o Orionu z přístroje HAWC+ na observatoři SOFIA na letounu ukazují, že občas může. Přístoj HAWC+ dokáže měřit polarizaci dalekého infračerveného světla, která může ukázat na uspořádání prachových zrn ...

APOD Aktivní protuberance na Slunci

Sluneční povrch je někdy místem bouřlivé aktivity. Zrychlené video slunečního povrchu, na které se můžete podívat, bylo pořízeno v průběhu dvou hodin počátkem května a běží dopředu a pozpátku. Sluneční povrch je odcloněn, takže je možné do velkých podrobností zobrazit jeho okraj. U...

APOD Vznik galaxií v magnetickém vesmíru

Jak jsme sem přišli? Víme, že žijeme na planetě, která obíhá hvězdu a ta obíhá galaxii, ale jak to všechno vzniklo? Astrofyzikové nedávno vylepšili slavnou simulaci Illustris na IllustrisTNG, což je nyní nejdůmyslnější počítačový model vývoje galaxií v našem vesmíru. Na videu se můžete...

APOD Rozvinutá sluneční protuberance

Dne 29. září se od slunečního povrchu odpoutala tato vznešená eruptivní sluneční protuberance a během několika hodin se rozvinula do vesmíru. Tento útvar, který udržují zkroucená magnetická pole a je tvořen horkou plazmou, je několikrát větší, než planeta Země a tento pohled na něj...

APOD Trojúhelníková protuberance vznášející se nad Sluncem

Proč se nad Sluncem vznáší trojúhelník? Přestože tvar je neobvyklý, typ struktury nikoli: je součástí rozvíjející se sluneční protuberance. Smyčková magnetická pole na Slunci usměrňují tok energetických částic a někdy udržují zářící struktury ve vznosu celé měsíce. Protuberance jasně září proto,...

APOD Zborcená magnetická pole Centaurus A

Co se stane s magnetickými poli galaxií po srážce? NASA namířila observatoř SOFIA na palubě 747 na galaktického souseda Centaurus A, aby mohla pozorovat emisi polarizovaného prachu, který trasuje magnetická pole a pomohla tak s odpovědí. Neobvyklý tvar Cen A je důsledkem srážky dvou galaxií...

APOD Magnetický Orion

Může magnetismus ovlivňovat vznik hvězd? Nedávná analýza údajů o Orionu z přístroje HAWC+ na observatoři SOFIA na letounu ukazují, že občas může. Přístoj HAWC+ dokáže měřit polarizaci dalekého infračerveného světla, která může ukázat na uspořádání prachových zrn ...

APOD Aktivní protuberance na Slunci

Sluneční povrch je někdy místem bouřlivé aktivity. Zrychlené video slunečního povrchu, na které se můžete podívat, bylo pořízeno v průběhu dvou hodin počátkem května a běží dopředu a pozpátku. Sluneční povrch je odcloněn, takže je možné do velkých podrobností zobrazit jeho okraj. U...

APOD Vznik galaxií v magnetickém vesmíru

Jak jsme sem přišli? Víme, že žijeme na planetě, která obíhá hvězdu a ta obíhá galaxii, ale jak to všechno vzniklo? Astrofyzikové nedávno vylepšili slavnou simulaci Illustris na IllustrisTNG, což je nyní nejdůmyslnější počítačový model vývoje galaxií v našem vesmíru. Na videu se můžete...

APOD Rozvinutá sluneční protuberance

Dne 29. září se od slunečního povrchu odpoutala tato vznešená eruptivní sluneční protuberance a během několika hodin se rozvinula do vesmíru. Tento útvar, který udržují zkroucená magnetická pole a je tvořen horkou plazmou, je několikrát větší, než planeta Země a tento pohled na něj...



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »