Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  27. únor 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 27. únor 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Magnetický Orion

Uznání a copyright: NASA, SOFIA, D. Chuss et al. & ESO, M. McCaughrean et al.

Může magnetismus ovlivňovat vznik hvězd? Nedávná analýza údajů o Orionu z přístroje HAWC+ na observatoři SOFIA na letounu ukazují, že občas může. Přístoj HAWC+ dokáže měřit polarizaci dalekého infračerveného světla, která může ukázat na uspořádání prachových zrn rozsáhlými okolními magnetickými poli. Na tomto snímku jsou magnetická pole vidět jako zakřivené čáry superponované na infračervený obraz Mlhoviny Orion pořítený Velmi velkým dalekohledem v Chile. Od středu mírně vpravo nahoře je vidět Orionova Kleinmannova-Lowova mlhovina, zatímco vlevo dole jsou vidět jasné hvězdy hvězdokupy Trapéz. Mlhovina Orion je asi l300 světelných let daleko a je nejbližší velkou oblastí se vznikajícími hvězdami od Slunce.

Seznam odkazů v popisu

  1. arXiv.org: HAWC+/SOFIA Multiwavelength Polarimetric Observations of OMC-1
  2. NASA: One-of-a-Kind Camera Added to SOFIA
  3. Usra.edu: SOFIA Science center - Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy
  4. Wikipedia: Polarization_(waves)
  5. NASA: Infrared Waves
  6. APOD: 2003-07-06 Fraktální mezihvězdný prach zblízka
  7. APOD: 2015-01-27 Magnetické pole naší Galaxie z Plancka
  8. NASA: SOFIA Uncovers Clues to the Evolution of Universe and Search for Life
  9. APOD: 2001-01-30 Mlhovina v Orionu pomocí VLT
  10. Youtube.com: Zoom-in on the Orion Nebula
  11. ESO.org: Very Large Telescope - The world's most advanced visible-light astronomical observatory
  12. Youtube.com: dalekohledem
  13. Wikipedia: Chile
  14. APOD: 1999-03-02 Kleinmannova-Lowova mlhovina
  15. APOD: 2018-08-05 Trapéz: V srdci Orionu
  16. APOD: 2019-01-02 Mlhovina v Orionu infračerveně z WISE
  17. NASA: What is a light-year and how is it used?
  18. NASA: Stars
  19. NASA: Sun

Štítky: Mlhovina Orion, Trapéz, Magnetic fields


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »