Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  26. únor 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 26. únor 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Simulace TNG50: Vznik kup galaxií

Uznání videa: IllustrisTNG Project; Visualization: Dylan Nelson (Max Planck Institute for Astrophysics) et al.
Music: Symphony No. 5 (Ludwig van Beethoven), via YouTube Audio Library

Jak vznikají kupy galaxií? Jelikož se pro naše pozorování náš vesmír vyvíjí pomalu, tak nám s odpovědí na tuto otázku pomáhá vytváření rychle se odehrávajících počítačových simulací. Takovou je i nedávný počin TNG50 z projektu IllustrisTNG, vylepšení slavné simulace Illustris. První část videa sleduje kosmický plyn (většinou vodík) při přeměně do galaxií a kup galaxií od počátku vesmíru do dneška, přičemž jasnější barvy znamenají rychleji se pohybující plyn. Jak vesmír dospívá, tak plyn padá do gravitačních studní, vznikají galaxie, ty se otáčejí, sráží se a spojují se, a přitom mezitím vznikají v centrech galaxií černé díry, které vysokými rychlostmi vyvrhují okolní plyn. Druhá polovina videa sleduje hvězdy, ukazuje, jak se dohromady začínají shlukovat kupy galaxií i se slapovými ohony a hvězdnými proudy. V simulaci TNG50 je překvapivě komplexní výtok z černých děr a podrobnosti se nyní srovnávají s naším skutečným vesmírem. Studium, jak se plyn v ranném vesmíru shlukoval, pomáhá lidstvu lépe porozumět, jak původně vznikla naše Země, Slunce a Sluneční soustava.

Seznam odkazů v popisu

  1. TNG-project.org: TGN
  2. TNG-project.org: The IllustrisTNG project
  3. Illustris-project.org: The IllustrisTNG Simulation
  4. TNG-project.org: Media Images, videos, and other visualizations
  5. LANL.gov: Hydrogen
  6. APOD: 2018-10-09 NGC 1672: Spirální galaxie s příčkou z Hubbla
  7. Wikipedia: Galaxy_cluster
  8. Wikipedia: Gravity_well
  9. APOD: 1999-10-17 Černé díry ve středech galaxií
  10. TNG-project.org: Media Images, videos, and other visualizations
  11. APOD: 2010-09-26 Arp 188 a slapový ocas Pulce
  12. APOD: 2014-01-17 Hvězdné proudy v M83
  13. arXiv.org: First Results from the TNG50 Simulation: The evolution of stellar and gaseous disks across cosmic time
  14. PlayWorksChicago.com: Foto: Dítě se špagetami :-)
  15. APOD: 2018-03-05 Hubblovo ultra hluboké pole ve světle a zvuku
  16. arXiv.org: First Results from the TNG50 Simulation: Galactic outflows driven by supernovae and black hole feedback
  17. NASA: First Light & Reionization
  18. NASA: Earth
  19. NASA: Sun
  20. SolarSystemScope.com: Solar system - Free online model of Solar system and night sky

Štítky: IllustrisTNG, Galaxie, Formation


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »