Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  26. únor 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 26. únor 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Simulace TNG50: Vznik kup galaxií

Uznání videa: IllustrisTNG Project; Visualization: Dylan Nelson (Max Planck Institute for Astrophysics) et al.
Music: Symphony No. 5 (Ludwig van Beethoven), via YouTube Audio Library

Jak vznikají kupy galaxií? Jelikož se pro naše pozorování náš vesmír vyvíjí pomalu, tak nám s odpovědí na tuto otázku pomáhá vytváření rychle se odehrávajících počítačových simulací. Takovou je i nedávný počin TNG50 z projektu IllustrisTNG, vylepšení slavné simulace Illustris. První část videa sleduje kosmický plyn (většinou vodík) při přeměně do galaxií a kup galaxií od počátku vesmíru do dneška, přičemž jasnější barvy znamenají rychleji se pohybující plyn. Jak vesmír dospívá, tak plyn padá do gravitačních studní, vznikají galaxie, ty se otáčejí, sráží se a spojují se, a přitom mezitím vznikají v centrech galaxií černé díry, které vysokými rychlostmi vyvrhují okolní plyn. Druhá polovina videa sleduje hvězdy, ukazuje, jak se dohromady začínají shlukovat kupy galaxií i se slapovými ohony a hvězdnými proudy. V simulaci TNG50 je překvapivě komplexní výtok z černých děr a podrobnosti se nyní srovnávají s naším skutečným vesmírem. Studium, jak se plyn v ranném vesmíru shlukoval, pomáhá lidstvu lépe porozumět, jak původně vznikla naše Země, Slunce a Sluneční soustava.

Seznam odkazů v popisu

  1. TNG-project.org: TGN
  2. TNG-project.org: The IllustrisTNG project
  3. Illustris-project.org: The IllustrisTNG Simulation
  4. TNG-project.org: Media Images, videos, and other visualizations
  5. LANL.gov: Hydrogen
  6. APOD: 2018-10-09 NGC 1672: Spirální galaxie s příčkou z Hubbla
  7. Wikipedia: Galaxy_cluster
  8. Wikipedia: Gravity_well
  9. APOD: 1999-10-17 Černé díry ve středech galaxií
  10. TNG-project.org: Media Images, videos, and other visualizations
  11. APOD: 2010-09-26 Arp 188 a slapový ocas Pulce
  12. APOD: 2014-01-17 Hvězdné proudy v M83
  13. arXiv.org: First Results from the TNG50 Simulation: The evolution of stellar and gaseous disks across cosmic time
  14. PlayWorksChicago.com: Foto: Dítě se špagetami :-)
  15. APOD: 2018-03-05 Hubblovo ultra hluboké pole ve světle a zvuku
  16. arXiv.org: First Results from the TNG50 Simulation: Galactic outflows driven by supernovae and black hole feedback
  17. NASA: First Light & Reionization
  18. NASA: Earth
  19. NASA: Sun
  20. SolarSystemScope.com: Solar system - Free online model of Solar system and night sky

Štítky: IllustrisTNG, Galaxie, Formation


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »