Co se skrývá v srdci Orionu? Trapéz: čtyři jasné hvězdy, které najdete poblíž středu tohoto ostrého vesmírného portrétu. Tyto hvězdy dominují jádru husté hvězdokupy v mlhovině Orion v oblasti o poloměru asi 1,5 světelného roku. Viditelnou záři této složité hvězdotvorné oblasti...
Christiaan Huygens (14. 4. 1629 – 8. 7. 1695) byl nizozemský astronom, fyzik a matematik. Zabýval se mechanikou a hodinářstvím a je pokládán za jednoho z prvních autorů žánru sci-fi. Pozoroval vesmír pomocí dalekohledů a byl také prvním, kdo popsal pravou povahu prstenců Saturnu. ...
Tento vzrušující a ne tak dobře známý pohled na Mlhovinu v Orionu je vizualizací založenou na astronomických datech a vykreslovacích technikách. Digitálně modelovaný obraz z blízka a velice osobně této slavné hvězdné kolébky, která je normálně vidět ve vzdálenosti 1500 světelných let, ukazuje...
Může magnetismus ovlivňovat vznik hvězd? Nedávná analýza údajů o Orionu z přístroje HAWC+ na observatoři SOFIA na letounu ukazují, že občas může. Přístoj HAWC+ dokáže měřit polarizaci dalekého infračerveného světla, která může ukázat na uspořádání prachových zrn ...
Tento vzrušující a neznámý pohled na mlhovinu v Orionu je vizualizací založenou na astronomických datech a technikách výroby filmů. Digitálně vymodelovaný pohled na slavnou porodnici hvězd, která je normálně vidět ze vzdálenosti 1500 světelných let, je jak by se jevil člověku zblízka a přechází...
Poblíž středu tohoto ostrého kosmického portrétu jsou v srdci mlhoviny v Orionu čtyři žhavé, hmotné hvězdy známé jako Trapéz. Tyto hvězdy jsou naměstnány v oblasti o poloměru asi 1,5 světelného roku a dominují husté hvězdokupě ve středu mlhoviny v Orionu. Ultrafialové světlo z hvězd Trapéru...
Ve středu tohoto ostrého kosmického portrétu, v srdci Mlhoviny Orion, jsou čtyři žhavé, hmotné hvězdy známé jako Trapéz. Jsou natěsnané v oblasti o poloměru asi 1,5 světelného roku a dominují jádru husté hvězdokupy v Mlhovině Orion. Ultrafialové ionizující záření z hvězd Trapézu, většinou z...
Poblíž středu tohoto ostrého kosmického portrétu přímo ze srdce Mlhoviny v Orionu jsou čtyři horké, hmotné hvězdy známé jako Trapéz. Nacházejí se v oblasti o poloměru asi 1,5 světelných let a dominují jádru husté hvězdokupy uvnitř Mlhoviny v Orionu. Viditelnou záři celé komplexní hvězdotvorné...
Jen málo kosmických pohledů vzrušuje představivost tak, jako Mlhovina Orion. Mlhovina je též známa jako M42 a její zářící plyn obklopuje horké mladé hvězdy na okraji nesmírně velkého mezihvězdného molekulárního mračna vzdáleného pouhých 1500 světelných let. Mlhovina v Orionu nabízí jednu z...
Jen málo kosmických pohledů vzrušuje představivost tak jako pohled na Mlhovinu v Orionu. Tato mlhovina je též známa jako M42 a její zářící plyn obklopuje horké mladé hvězdy na okraji nesmírného mezihvězdného molekulárního mračna vzdáleného jen 1500 světelných let. Mlhovina v Orionu nabízí...
Hvězdy v Orionu ve viditelném světle jasně září na noční obloze planety Země. V tomto souhvězdí sídlí nejbližší velká hvězdná porodnice, Velká mlhovina v Orionu vzdálená zhruba 1500 světelných let. Výrazně jasný shluk hvězd ve středu tohoto obrazu ve falešných barvách z rentgenového...
Tento estetický podrobný záběr kosmických mračen a hvězdných větrů představuje LL Orionis působící na tok v Mlhovině v Orionu. Proměnná hvězda LL Orionis, která bloudí ve hvězdné porodnici v Orionu a je stále ve svém vývojovém období, vytváří na rozdíl od větru z našeho vlastního Slunce už...
Začněte se souhvězdím Orion. Vedle Orionova pásu je mlhavá oblast známá jako Velká mlhovina v Orionu neboli M42. V této mlhovině je jasná hvězdokupa známá jako Trapéz a ta je na obrázku nahoře. V ní v gigantických globulích plynu a prachu známých jako proplydy vznikají nové...
Střed mlhoviny Laguna je rušným místem s úžasnou podívanou na tvoření hvězd. Vlevo dole jsou vidět přinejmenší dvě mračna trychtýřovitého tvaru, každé dlouhé asi polovinu světelného roku, která vznikla působením extrémních hvězdných větrů a intenzivního energetického světla hvězd. Oblast ozařuje...
Začněmě se souhvězdím Oriona. U pásu Oriona je mlhavá oblast známá jako Velká mlhovina v Orionu neboli M42. V této mlhovině je jasná, nahoře zobrazená hvězdokupa pojmenovaná Trapéz. V gigantických oblacích plynu a prachu známých jako proplydy vznikají nové hvězdné...
Velká mlhovina v Orionu je místem barevnosti. Pouhým okem je vidět jako mlhavý obláček v souhvězdí Oriona. Tento barevný snímek je složeninou z 81 near-infračervených snímků pořízených VLT ISAAC a ukazuje mlhovinu v Orionu jako rušnou oblast s mladými hvězdami, horkým plynem a tmavým...
Jasné hvězdy nahoře jsou známé jako srdce Trapézu, otevřené hvězdokupy ve středu mlhoviny v Orionu. Spousta slabých objektů není dost dobře známa a upoutala pozornost teprve na nedávných snímcích v infračerveném světle. Předpokládá se, že těmito slabými objekty jsou hnědí...
Na zimní severní obloze jasně září hvězdy Orionu, v souhvězdí které je domovem nejbližší velké hvězdné porodnice Velké mlhoviny v Orionu, zhruba 1500 světelných let daleko. Nápadně jasný shluk hvězd ve středu tohoto snímku části mlhoviny z rentgenového dalekohledu Chandry jsou masivní hvězdy...
Co se skrývá v srdci Orionu? Trapéz: čtyři jasné hvězdy, které najdete poblíž středu tohoto ostrého vesmírného portrétu. Tyto hvězdy dominují jádru husté hvězdokupy v mlhovině Orion v oblasti o poloměru asi 1,5 světelného roku. Viditelnou záři této složité hvězdotvorné oblasti...
Christiaan Huygens (14. 4. 1629 – 8. 7. 1695) byl nizozemský astronom, fyzik a matematik. Zabýval se mechanikou a hodinářstvím a je pokládán za jednoho z prvních autorů žánru sci-fi. Pozoroval vesmír pomocí dalekohledů a byl také prvním, kdo popsal pravou povahu prstenců Saturnu. ...
Tento vzrušující a ne tak dobře známý pohled na Mlhovinu v Orionu je vizualizací založenou na astronomických datech a vykreslovacích technikách. Digitálně modelovaný obraz z blízka a velice osobně této slavné hvězdné kolébky, která je normálně vidět ve vzdálenosti 1500 světelných let, ukazuje...
Může magnetismus ovlivňovat vznik hvězd? Nedávná analýza údajů o Orionu z přístroje HAWC+ na observatoři SOFIA na letounu ukazují, že občas může. Přístoj HAWC+ dokáže měřit polarizaci dalekého infračerveného světla, která může ukázat na uspořádání prachových zrn ...
Tento vzrušující a neznámý pohled na mlhovinu v Orionu je vizualizací založenou na astronomických datech a technikách výroby filmů. Digitálně vymodelovaný pohled na slavnou porodnici hvězd, která je normálně vidět ze vzdálenosti 1500 světelných let, je jak by se jevil člověku zblízka a přechází...
Poblíž středu tohoto ostrého kosmického portrétu jsou v srdci mlhoviny v Orionu čtyři žhavé, hmotné hvězdy známé jako Trapéz. Tyto hvězdy jsou naměstnány v oblasti o poloměru asi 1,5 světelného roku a dominují husté hvězdokupě ve středu mlhoviny v Orionu. Ultrafialové světlo z hvězd Trapéru...
Ve středu tohoto ostrého kosmického portrétu, v srdci Mlhoviny Orion, jsou čtyři žhavé, hmotné hvězdy známé jako Trapéz. Jsou natěsnané v oblasti o poloměru asi 1,5 světelného roku a dominují jádru husté hvězdokupy v Mlhovině Orion. Ultrafialové ionizující záření z hvězd Trapézu, většinou z...
Poblíž středu tohoto ostrého kosmického portrétu přímo ze srdce Mlhoviny v Orionu jsou čtyři horké, hmotné hvězdy známé jako Trapéz. Nacházejí se v oblasti o poloměru asi 1,5 světelných let a dominují jádru husté hvězdokupy uvnitř Mlhoviny v Orionu. Viditelnou záři celé komplexní hvězdotvorné...
Jen málo kosmických pohledů vzrušuje představivost tak, jako Mlhovina Orion. Mlhovina je též známa jako M42 a její zářící plyn obklopuje horké mladé hvězdy na okraji nesmírně velkého mezihvězdného molekulárního mračna vzdáleného pouhých 1500 světelných let. Mlhovina v Orionu nabízí jednu z...
Jen málo kosmických pohledů vzrušuje představivost tak jako pohled na Mlhovinu v Orionu. Tato mlhovina je též známa jako M42 a její zářící plyn obklopuje horké mladé hvězdy na okraji nesmírného mezihvězdného molekulárního mračna vzdáleného jen 1500 světelných let. Mlhovina v Orionu nabízí...
Hvězdy v Orionu ve viditelném světle jasně září na noční obloze planety Země. V tomto souhvězdí sídlí nejbližší velká hvězdná porodnice, Velká mlhovina v Orionu vzdálená zhruba 1500 světelných let. Výrazně jasný shluk hvězd ve středu tohoto obrazu ve falešných barvách z rentgenového...
Tento estetický podrobný záběr kosmických mračen a hvězdných větrů představuje LL Orionis působící na tok v Mlhovině v Orionu. Proměnná hvězda LL Orionis, která bloudí ve hvězdné porodnici v Orionu a je stále ve svém vývojovém období, vytváří na rozdíl od větru z našeho vlastního Slunce už...
Začněte se souhvězdím Orion. Vedle Orionova pásu je mlhavá oblast známá jako Velká mlhovina v Orionu neboli M42. V této mlhovině je jasná hvězdokupa známá jako Trapéz a ta je na obrázku nahoře. V ní v gigantických globulích plynu a prachu známých jako proplydy vznikají nové...
Střed mlhoviny Laguna je rušným místem s úžasnou podívanou na tvoření hvězd. Vlevo dole jsou vidět přinejmenší dvě mračna trychtýřovitého tvaru, každé dlouhé asi polovinu světelného roku, která vznikla působením extrémních hvězdných větrů a intenzivního energetického světla hvězd. Oblast ozařuje...
Začněmě se souhvězdím Oriona. U pásu Oriona je mlhavá oblast známá jako Velká mlhovina v Orionu neboli M42. V této mlhovině je jasná, nahoře zobrazená hvězdokupa pojmenovaná Trapéz. V gigantických oblacích plynu a prachu známých jako proplydy vznikají nové hvězdné...
Velká mlhovina v Orionu je místem barevnosti. Pouhým okem je vidět jako mlhavý obláček v souhvězdí Oriona. Tento barevný snímek je složeninou z 81 near-infračervených snímků pořízených VLT ISAAC a ukazuje mlhovinu v Orionu jako rušnou oblast s mladými hvězdami, horkým plynem a tmavým...
Jasné hvězdy nahoře jsou známé jako srdce Trapézu, otevřené hvězdokupy ve středu mlhoviny v Orionu. Spousta slabých objektů není dost dobře známa a upoutala pozornost teprve na nedávných snímcích v infračerveném světle. Předpokládá se, že těmito slabými objekty jsou hnědí...
Na zimní severní obloze jasně září hvězdy Orionu, v souhvězdí které je domovem nejbližší velké hvězdné porodnice Velké mlhoviny v Orionu, zhruba 1500 světelných let daleko. Nápadně jasný shluk hvězd ve středu tohoto snímku části mlhoviny z rentgenového dalekohledu Chandry jsou masivní hvězdy...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
