Co se skrývá v srdci Orionu? Trapéz: čtyři jasné hvězdy, které najdete poblíž středu tohoto ostrého vesmírného portrétu. Tyto hvězdy dominují jádru husté hvězdokupy v mlhovině Orion v oblasti o poloměru asi 1,5 světelného roku. Viditelnou záři této složité hvězdotvorné oblasti...
Christiaan Huygens (14. 4. 1629 – 8. 7. 1695) byl nizozemský astronom, fyzik a matematik. Zabýval se mechanikou a hodinářstvím a je pokládán za jednoho z prvních autorů žánru sci-fi. Pozoroval vesmír pomocí dalekohledů a byl také prvním, kdo popsal pravou povahu prstenců Saturnu. ...
Tento vzrušující a ne tak dobře známý pohled na Mlhovinu v Orionu je vizualizací založenou na astronomických datech a vykreslovacích technikách. Digitálně modelovaný obraz z blízka a velice osobně této slavné hvězdné kolébky, která je normálně vidět ve vzdálenosti 1500 světelných let, ukazuje...
Může magnetismus ovlivňovat vznik hvězd? Nedávná analýza údajů o Orionu z přístroje HAWC+ na observatoři SOFIA na letounu ukazují, že občas může. Přístoj HAWC+ dokáže měřit polarizaci dalekého infračerveného světla, která může ukázat na uspořádání prachových zrn ...
Tento vzrušující a neznámý pohled na mlhovinu v Orionu je vizualizací založenou na astronomických datech a technikách výroby filmů. Digitálně vymodelovaný pohled na slavnou porodnici hvězd, která je normálně vidět ze vzdálenosti 1500 světelných let, je jak by se jevil člověku zblízka a přechází...
Poblíž středu tohoto ostrého kosmického portrétu jsou v srdci mlhoviny v Orionu čtyři žhavé, hmotné hvězdy známé jako Trapéz. Tyto hvězdy jsou naměstnány v oblasti o poloměru asi 1,5 světelného roku a dominují husté hvězdokupě ve středu mlhoviny v Orionu. Ultrafialové světlo z hvězd Trapéru...
Ve středu tohoto ostrého kosmického portrétu, v srdci Mlhoviny Orion, jsou čtyři žhavé, hmotné hvězdy známé jako Trapéz. Jsou natěsnané v oblasti o poloměru asi 1,5 světelného roku a dominují jádru husté hvězdokupy v Mlhovině Orion. Ultrafialové ionizující záření z hvězd Trapézu, většinou z...
Poblíž středu tohoto ostrého kosmického portrétu přímo ze srdce Mlhoviny v Orionu jsou čtyři horké, hmotné hvězdy známé jako Trapéz. Nacházejí se v oblasti o poloměru asi 1,5 světelných let a dominují jádru husté hvězdokupy uvnitř Mlhoviny v Orionu. Viditelnou záři celé komplexní hvězdotvorné...
Jen málo kosmických pohledů vzrušuje představivost tak, jako Mlhovina Orion. Mlhovina je též známa jako M42 a její zářící plyn obklopuje horké mladé hvězdy na okraji nesmírně velkého mezihvězdného molekulárního mračna vzdáleného pouhých 1500 světelných let. Mlhovina v Orionu nabízí jednu z...
Jen málo kosmických pohledů vzrušuje představivost tak jako pohled na Mlhovinu v Orionu. Tato mlhovina je též známa jako M42 a její zářící plyn obklopuje horké mladé hvězdy na okraji nesmírného mezihvězdného molekulárního mračna vzdáleného jen 1500 světelných let. Mlhovina v Orionu nabízí...
Hvězdy v Orionu ve viditelném světle jasně září na noční obloze planety Země. V tomto souhvězdí sídlí nejbližší velká hvězdná porodnice, Velká mlhovina v Orionu vzdálená zhruba 1500 světelných let. Výrazně jasný shluk hvězd ve středu tohoto obrazu ve falešných barvách z rentgenového...
Tento estetický podrobný záběr kosmických mračen a hvězdných větrů představuje LL Orionis působící na tok v Mlhovině v Orionu. Proměnná hvězda LL Orionis, která bloudí ve hvězdné porodnici v Orionu a je stále ve svém vývojovém období, vytváří na rozdíl od větru z našeho vlastního Slunce už...
Začněte se souhvězdím Orion. Vedle Orionova pásu je mlhavá oblast známá jako Velká mlhovina v Orionu neboli M42. V této mlhovině je jasná hvězdokupa známá jako Trapéz a ta je na obrázku nahoře. V ní v gigantických globulích plynu a prachu známých jako proplydy vznikají nové...
Střed mlhoviny Laguna je rušným místem s úžasnou podívanou na tvoření hvězd. Vlevo dole jsou vidět přinejmenší dvě mračna trychtýřovitého tvaru, každé dlouhé asi polovinu světelného roku, která vznikla působením extrémních hvězdných větrů a intenzivního energetického světla hvězd. Oblast ozařuje...
Začněmě se souhvězdím Oriona. U pásu Oriona je mlhavá oblast známá jako Velká mlhovina v Orionu neboli M42. V této mlhovině je jasná, nahoře zobrazená hvězdokupa pojmenovaná Trapéz. V gigantických oblacích plynu a prachu známých jako proplydy vznikají nové hvězdné...
Velká mlhovina v Orionu je místem barevnosti. Pouhým okem je vidět jako mlhavý obláček v souhvězdí Oriona. Tento barevný snímek je složeninou z 81 near-infračervených snímků pořízených VLT ISAAC a ukazuje mlhovinu v Orionu jako rušnou oblast s mladými hvězdami, horkým plynem a tmavým...
Jasné hvězdy nahoře jsou známé jako srdce Trapézu, otevřené hvězdokupy ve středu mlhoviny v Orionu. Spousta slabých objektů není dost dobře známa a upoutala pozornost teprve na nedávných snímcích v infračerveném světle. Předpokládá se, že těmito slabými objekty jsou hnědí...
Na zimní severní obloze jasně září hvězdy Orionu, v souhvězdí které je domovem nejbližší velké hvězdné porodnice Velké mlhoviny v Orionu, zhruba 1500 světelných let daleko. Nápadně jasný shluk hvězd ve středu tohoto snímku části mlhoviny z rentgenového dalekohledu Chandry jsou masivní hvězdy...
Co se skrývá v srdci Orionu? Trapéz: čtyři jasné hvězdy, které najdete poblíž středu tohoto ostrého vesmírného portrétu. Tyto hvězdy dominují jádru husté hvězdokupy v mlhovině Orion v oblasti o poloměru asi 1,5 světelného roku. Viditelnou záři této složité hvězdotvorné oblasti...
Christiaan Huygens (14. 4. 1629 – 8. 7. 1695) byl nizozemský astronom, fyzik a matematik. Zabýval se mechanikou a hodinářstvím a je pokládán za jednoho z prvních autorů žánru sci-fi. Pozoroval vesmír pomocí dalekohledů a byl také prvním, kdo popsal pravou povahu prstenců Saturnu. ...
Tento vzrušující a ne tak dobře známý pohled na Mlhovinu v Orionu je vizualizací založenou na astronomických datech a vykreslovacích technikách. Digitálně modelovaný obraz z blízka a velice osobně této slavné hvězdné kolébky, která je normálně vidět ve vzdálenosti 1500 světelných let, ukazuje...
Může magnetismus ovlivňovat vznik hvězd? Nedávná analýza údajů o Orionu z přístroje HAWC+ na observatoři SOFIA na letounu ukazují, že občas může. Přístoj HAWC+ dokáže měřit polarizaci dalekého infračerveného světla, která může ukázat na uspořádání prachových zrn ...
Tento vzrušující a neznámý pohled na mlhovinu v Orionu je vizualizací založenou na astronomických datech a technikách výroby filmů. Digitálně vymodelovaný pohled na slavnou porodnici hvězd, která je normálně vidět ze vzdálenosti 1500 světelných let, je jak by se jevil člověku zblízka a přechází...
Poblíž středu tohoto ostrého kosmického portrétu jsou v srdci mlhoviny v Orionu čtyři žhavé, hmotné hvězdy známé jako Trapéz. Tyto hvězdy jsou naměstnány v oblasti o poloměru asi 1,5 světelného roku a dominují husté hvězdokupě ve středu mlhoviny v Orionu. Ultrafialové světlo z hvězd Trapéru...
Ve středu tohoto ostrého kosmického portrétu, v srdci Mlhoviny Orion, jsou čtyři žhavé, hmotné hvězdy známé jako Trapéz. Jsou natěsnané v oblasti o poloměru asi 1,5 světelného roku a dominují jádru husté hvězdokupy v Mlhovině Orion. Ultrafialové ionizující záření z hvězd Trapézu, většinou z...
Poblíž středu tohoto ostrého kosmického portrétu přímo ze srdce Mlhoviny v Orionu jsou čtyři horké, hmotné hvězdy známé jako Trapéz. Nacházejí se v oblasti o poloměru asi 1,5 světelných let a dominují jádru husté hvězdokupy uvnitř Mlhoviny v Orionu. Viditelnou záři celé komplexní hvězdotvorné...
Jen málo kosmických pohledů vzrušuje představivost tak, jako Mlhovina Orion. Mlhovina je též známa jako M42 a její zářící plyn obklopuje horké mladé hvězdy na okraji nesmírně velkého mezihvězdného molekulárního mračna vzdáleného pouhých 1500 světelných let. Mlhovina v Orionu nabízí jednu z...
Jen málo kosmických pohledů vzrušuje představivost tak jako pohled na Mlhovinu v Orionu. Tato mlhovina je též známa jako M42 a její zářící plyn obklopuje horké mladé hvězdy na okraji nesmírného mezihvězdného molekulárního mračna vzdáleného jen 1500 světelných let. Mlhovina v Orionu nabízí...
Hvězdy v Orionu ve viditelném světle jasně září na noční obloze planety Země. V tomto souhvězdí sídlí nejbližší velká hvězdná porodnice, Velká mlhovina v Orionu vzdálená zhruba 1500 světelných let. Výrazně jasný shluk hvězd ve středu tohoto obrazu ve falešných barvách z rentgenového...
Tento estetický podrobný záběr kosmických mračen a hvězdných větrů představuje LL Orionis působící na tok v Mlhovině v Orionu. Proměnná hvězda LL Orionis, která bloudí ve hvězdné porodnici v Orionu a je stále ve svém vývojovém období, vytváří na rozdíl od větru z našeho vlastního Slunce už...
Začněte se souhvězdím Orion. Vedle Orionova pásu je mlhavá oblast známá jako Velká mlhovina v Orionu neboli M42. V této mlhovině je jasná hvězdokupa známá jako Trapéz a ta je na obrázku nahoře. V ní v gigantických globulích plynu a prachu známých jako proplydy vznikají nové...
Střed mlhoviny Laguna je rušným místem s úžasnou podívanou na tvoření hvězd. Vlevo dole jsou vidět přinejmenší dvě mračna trychtýřovitého tvaru, každé dlouhé asi polovinu světelného roku, která vznikla působením extrémních hvězdných větrů a intenzivního energetického světla hvězd. Oblast ozařuje...
Začněmě se souhvězdím Oriona. U pásu Oriona je mlhavá oblast známá jako Velká mlhovina v Orionu neboli M42. V této mlhovině je jasná, nahoře zobrazená hvězdokupa pojmenovaná Trapéz. V gigantických oblacích plynu a prachu známých jako proplydy vznikají nové hvězdné...
Velká mlhovina v Orionu je místem barevnosti. Pouhým okem je vidět jako mlhavý obláček v souhvězdí Oriona. Tento barevný snímek je složeninou z 81 near-infračervených snímků pořízených VLT ISAAC a ukazuje mlhovinu v Orionu jako rušnou oblast s mladými hvězdami, horkým plynem a tmavým...
Jasné hvězdy nahoře jsou známé jako srdce Trapézu, otevřené hvězdokupy ve středu mlhoviny v Orionu. Spousta slabých objektů není dost dobře známa a upoutala pozornost teprve na nedávných snímcích v infračerveném světle. Předpokládá se, že těmito slabými objekty jsou hnědí...
Na zimní severní obloze jasně září hvězdy Orionu, v souhvězdí které je domovem nejbližší velké hvězdné porodnice Velké mlhoviny v Orionu, zhruba 1500 světelných let daleko. Nápadně jasný shluk hvězd ve středu tohoto snímku části mlhoviny z rentgenového dalekohledu Chandry jsou masivní hvězdy...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
