Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  13. říjen 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 13. říjen 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

NGC 7822: Kosmický otazník

Uznání a copyright: Yizhou Zhang

Může to vypadat jako obrovský kosmický otazník, ale skutečnou otázkou je, co ten jasný plyn a tmavý prach vypovídají o historii vzniku hvězd v této mlhovině. Na okraji obřího molekulárního mračna v severním souhvězdí Kefea (Cefeus) se ve vzdálenosti asi 3000 světelných roků nachází zářivá hvězdotvorná oblast NGC 7822. Na podrobném barvitém snímku této části oblohy v mlhovině vynikají její jasné okraje a tmavé útvary. Mozaika z 9 panelů byla pořízena v průběhu 28 nocí malým dalekohledem v Texasu a obsahuje data pořízená přes úzkopásmové filtry, které mapují emise atomárního kyslíku, vodíku a síry do modré, zelené a červené barvy. Kombinace těchto emisních čar a barev se stala dobře známou jako Hubblova paleta. Emisi atomů dodává energii energetické záření centrálních horkých hvězd. Jejich silné hvězdné větry a záření opracovávají a erodují hustší útvary v pilířích a čistí světelné roky velké charakteristické dutiny v centru zárodečného mračna. V pilířích mohou gravitačním kolapsem stále vznikat hvězdy, ale jak pilíře erodují, tak budou nakonec všechny oblasti vznikání hvězd odříznuty od zdroje hvězdného materiálu. Zorné pole v odhadované vzdálenosti NGC 7822 zabírá něco přes 40 světelných roků.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Stars
  2. APOD: 2020-11-22 Tmavé molekulární mračno Barnard 68
  3. NASA: What Is a Light-Year?
  4. APOD: 2006-03-24 Když růže nejsou růžové
  5. Wikipedia: Spectral_line
  6. HubbleSite.org: THE MEANING OF LIGHT AND COLOR
  7. NASA: Ultraviolet Waves
  8. APOD: 2015-02-25 Růžicová mlhovina ve vodíku a kyslíku
  9. GSU.edu: Gravitational Collapse
  10. HubbleSite.org: UNDERSTANDING THE LIFECYCLES OF STARS
  11. UniverseToday.com: What Does It Mean To Be ‘Star Stuff’?
  12. PinImg.com: Foto: Kočka rozplácnutá u misky s vodou :-)

Štítky: Kosmický otazník, NGC 7822, Star-formation


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »