Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  13. říjen 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 13. říjen 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

NGC 7822: Kosmický otazník

Uznání a copyright: Yizhou Zhang

Může to vypadat jako obrovský kosmický otazník, ale skutečnou otázkou je, co ten jasný plyn a tmavý prach vypovídají o historii vzniku hvězd v této mlhovině. Na okraji obřího molekulárního mračna v severním souhvězdí Kefea (Cefeus) se ve vzdálenosti asi 3000 světelných roků nachází zářivá hvězdotvorná oblast NGC 7822. Na podrobném barvitém snímku této části oblohy v mlhovině vynikají její jasné okraje a tmavé útvary. Mozaika z 9 panelů byla pořízena v průběhu 28 nocí malým dalekohledem v Texasu a obsahuje data pořízená přes úzkopásmové filtry, které mapují emise atomárního kyslíku, vodíku a síry do modré, zelené a červené barvy. Kombinace těchto emisních čar a barev se stala dobře známou jako Hubblova paleta. Emisi atomů dodává energii energetické záření centrálních horkých hvězd. Jejich silné hvězdné větry a záření opracovávají a erodují hustší útvary v pilířích a čistí světelné roky velké charakteristické dutiny v centru zárodečného mračna. V pilířích mohou gravitačním kolapsem stále vznikat hvězdy, ale jak pilíře erodují, tak budou nakonec všechny oblasti vznikání hvězd odříznuty od zdroje hvězdného materiálu. Zorné pole v odhadované vzdálenosti NGC 7822 zabírá něco přes 40 světelných roků.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Stars
  2. APOD: 2020-11-22 Tmavé molekulární mračno Barnard 68
  3. NASA: What Is a Light-Year?
  4. APOD: 2006-03-24 Když růže nejsou růžové
  5. Wikipedia: Spectral_line
  6. HubbleSite.org: THE MEANING OF LIGHT AND COLOR
  7. NASA: Ultraviolet Waves
  8. APOD: 2015-02-25 Růžicová mlhovina ve vodíku a kyslíku
  9. GSU.edu: Gravitational Collapse
  10. HubbleSite.org: UNDERSTANDING THE LIFECYCLES OF STARS
  11. UniverseToday.com: What Does It Mean To Be ‘Star Stuff’?
  12. PinImg.com: Foto: Kočka rozplácnutá u misky s vodou :-)

Štítky: Kosmický otazník, NGC 7822, Star-formation


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »