Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  17. listopad 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 17. listopad 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

NGC 3314: Když se galaxie překrývají

Uznání: NASA, ESA, Hubble; Processing & Copyright: William Ostling (The Astronomy Enthusiast)

Proč blízká galaxie nevytváří efekt gravitační čočky na galaxii v pozadí? Vytváří, ale jelikož jsou obě galaxie blízko, tak je úhlový posun mnohem menší, než jsou úhlové velikosti galaxií samotných. Hubblův snímek NGC 3314 ukazuje dvě velké spirální galaxie, které jsou náhodou přesně přes sebe. Spirální galaxie NGC 3314a je vidět téměř shora a její tvar větrníku definují mladé modré hvězdokupy. Proti záři galaxie NGC 3314b v pozadí jsou však také vidět tmavé vířící pruhy mezihvězdného prachu, které se zdají také sledovat strukturu bližší spirály. Obě galaxie se nacházejí na okraji Kupy galaxií v Hydře, která je od nás vzdálená asi 200 milionů světelných roků. Deformace gravitační čočky jsou mnohem lépe patrné, když je čočkující galaxie menší a vzdálenější. Pak může být galaxie v pozadí dokonce zborcena do prstence kolem bližší galaxie. Pozorovací kampaně s dalekohledy s vysokým rozlišením by jednoho dne mohly vidět rychlé záblesky zprostředkované gravitačními čočkami hvězd z galaxie v popředí, které na krátkou dobu zesilují světlo hvězd z galaxie v pozadí.

Seznam odkazů v popisu

  1. Science.org.au: Gravitational lensing
  2. NASA: What Is a Galaxy?
  3. LoneWolfOnline.net: WHAT IS ANGULAR SIZE?
  4. NASA: About - Hubble History Timeline
  5. Wikipedia: NGC_3314
  6. Redd.it: Foto: Kočky na schodech :-)
  7. Harvard.edu: Seeing Galaxies through Thick and Thin. IV. The Superposed Spiral Galaxies of NGC 3314
  8. APOD: 2015-06-14 M101: Galaxie Větrník
  9. NASA: Interstellar Dust Particles
  10. APOD: 2012-05-12 Kupa galaxií v Hydře
  11. APOD: 2021-08-23 Abell 3827: Gravitatční čočka kanibalské kupy
  12. Reddit.com: Hey guys this is NGC 3314. According to NASA this image is a result of chance alignment between two separate galaxies.
  13. APOD: 2011-12-21 Podkova Einsteinova prstence z Hubbla
  14. Harvard.edu: Gravitational Microlensing in the NGC 3314A-B Galaxy Pair

Štítky: NGC 3314, Zobrazení gravitační čočkou, Galaxie


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »