Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  28. prosinec 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 28. prosinec 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Sluneční halo nad Švédskem

Uznání a copyright videa: Håkan Hammar (Vemdalen Ski Resort, SkiStar)

Co se stalo Slunci? Někdy se zdá, jako bychom se na Slunce dívali přes obří čočku. Na videu jsou ovšem ve skutečnosti miliony malých čoček: ledové krystalky. Voda může v atmosféře zmrznout do malých, plochých, šestibokých ledových krystalků. Když se tyto krystalky snášejí k zemi, tak hodně času stráví plochou stranou rovnoběžně se zemí. Při východu nebo západu Slunce se pozorovatel může ocitnout ve stejné rovině, jako mnoho padajících ledových krystalků. Při takovém uspořádání může každý krystal působit jako miniaturní čočka, která láme sluneční světlo do našeho pohledu a tak vznikne jev parhelia, což je technický termín pro falešné nebo vedlejší slunce. Toto video bylo pořízeno koncem roku 2017 na svahu lyžařského kopce lyžařského střediska Vemdalen ve středním Švédsku. Uprostřed je vidět přímý obraz Slunce, ale vlevo i vpravo výrazně svítí vedlejší slunce. Vidět je též jasné 22stupňové halo a také vzácnější a mnohem slabší 46stupňové halo, které rovněž vzniká lomem slunečního světla na krystalcích ledu v atmosféře.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Lens_(optics)
  2. CalTech.edu: Ice Crystal Halos
  3. NASA: 463940main_atmosphere-layers2_full.jpg
  4. Wikipedia: Ice_crystal
  5. AtOptics.co.uk: Plate Orientation & Plate Halos
  6. Littlefun.org: Foto: Kočka v žaluziích :-)
  7. APOD: 2010-02-08 Sluneční halo nad Kambodžou
  8. AtOptics.co.uk: Sundogs, Parhelia, Mock Suns
  9. APOD: 1999-08-23 Falešná slunce nad VLA
  10. Facebook: Håkan Hammar Fd Fredriksson is at Vemdalsskalet. December 1st 2017 Vemdalen, Sweden
  11. Skistar.com: VEMDALEN
  12. Wikipedia: Sweden
  13. NASA: Sun
  14. Uiuc.edu: Sundogs - mock suns or parhelia
  15. GSU.edu: Halo Phenomena
  16. GSU.edu: The 22° Halo
  17. AtOptics.co.uk: 46° Radius Halo
  18. AtOptics.co.uk: 22 degree Halo
  19. APOD: 2020-02-24 Měsíční korona, halo a oblouky nad Manitobou

Štítky: Sun halo, Sweden, Ledové krystaly


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »