Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  29. prosinec 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 29. prosinec 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Obří bouře a výškové mraky na Jupiteru

Uznání: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS; Processing & License: Kevin M. Gill

Co a kde jsou ty velké ovály? Jsou to rotující bouřkové mraky na Jupiteru, které minulý měsíc vyfotografovala kosmická sonda NASA Juno. Obecně platí, že vyšší mraky mají světlejší barvu a ty nejsvětlejší mraky, které jsou zde vidět, jsou poměrně malá mračna rozesetá po spodním oválu. S průměrem 50 kilometrů však ani tato světlá mračna nejsou vůbec malá. Jsou tak vysoko, že na vířící ovál pod sebou vrhají stín. Snímek byl zpracován pro zlepšení barev a kontrastu. Velké ovály jsou obvykle oblasti vysokého tlaku, které měří přes 1000 kilometrů a mohou přetrvávat roky. Největším oválem na Jupiteru je Velká rudá skvrna (není na snímku), která už trvá přinejmenším stovky let. Studium dynamiky mraků na Jupiteru ze snímků z Juno umožňuje lepší pochopení nebezpečných tajfunů a hurikánu na Zemi.
Oprava: Na překlep ve slově mračna upozornil Petr Zoufalý.

Sledujte APOD anglicky na: Facebooku, Instagramu, Podcastu, Redditu nebo Twitteru.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Jupiter
  2. NASA: Juno Spacecraft and Instruments
  3. Wikipedia: Atmosphere_of_Jupiter
  4. NASA: PIA25031: Giant Storms and High Clouds
  5. APOD: 2017-02-28 Bílé oválné mračno na Jupiteru Juno
  6. NASA: A Textbook Weather Front
  7. APOD: 2021-10-26 Otáčení Jupiteru
  8. Wikipedia: Great_Red_Spot
  9. PbsLearningMedia.org: Storms on Jupiter | NASA Planetary Sciences
  10. Pixabay.com: Foto: Kočička :-)
  11. APOD: 2017-11-27 Animovaná sezóna hurikánů

Štítky: Jupiter, Mračna, Juno


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »