Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  02. únor 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 02. únor 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Galaktický střed rádiově z MeerKAT

Uznání: Ian Heywood (Oxford U.), SARAO; Color Processing: Juan Carlos Munoz-Mateos (ESO)

Co se děje ve středu naší Galaxie? Těžko říct podle optických dalekohledů, protože mezilehlý mezihvězdný prach viditelné světlo cloní. V jiných pásmech světelných vln, jako jsou třeba radiové, lze zobrazit a ukázat galaktický střed samotný jako docela zajímavé a aktivní místo. Obraz představuje nejnovější snímek středu Mléčné dráhy pořízený soustavou 64 radioteleskopů MeerKAT v Jižní Africe. Snímek zabírá úhlovou velikost čtyřnásobku Měsíce (2 stupně) a je působivě rozsáhlý, hloubkový a podrobný. Do zřetelných podrobností je vidět mnoho známých zdrojů, včetně mnoha zdrojů s prefixem Sgr, jelikož galaktický střed leží v souhvězdí Střelce (Sagittarius). V centru naší Galaxie se nachází zdroj Sgr A, zde je vidět uprostřed snímku, který hostí centrální superhmotnou černou díru Mléčné dráhy. Další zdroje na snímku nejsou tak dobře prostudovány, včetně Oblouku (Arc) vlevo od Sgr A a také četných vláken. K úkolům pro MeerKAT patří též pátrání po rádiové emisi neutrálního vodíku z mnohem mladšího vesmíru a krátké, ale vzdálené radiové záblesky.

Otevřená věda: Prohlédněte si 2700+ souborů Astrofyzikální knihovny zdrojových kódů.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Visible Light
  2. NASA: Radio Waves
  3. APOD: 2018-07-29 Cesta do středu Galaxie
  4. Sarao.ac.za: New MeerKAT radio image reveals complex heart of the Milky Way
  5. Flickr.com: Juan-Carlos Munoz-Mateos: A radio view of the Milky Way centre
  6. Sarao.ac.za: MeerKAT radio telescope
  7. Wikipedia: South_Africa
  8. NASA: Moon
  9. MathsIsFun.com: Degrees (Angles)
  10. APOD: 2002-08-03 Rádiová záhada středu Galaxie
  11. Youtube.com: Zooming into the black hole at the centre of our galaxy
  12. Wikipedia: Sagittarius_(constellation)
  13. Wikipedia: Sagittarius_A
  14. APOD: 2002-05-21 Rádiový oblouk galaktického středu
  15. APOD: 2018-01-22 Vizualizace galaktického centra zevnitř
  16. Sarao.ac.za: Large Survey Projects
  17. SWIN.edu.au: Fast Radio Bursts

Štítky: MeerKAT, Galaktický střed, Supernova remnants


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »