Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  02. únor 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 02. únor 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Galaktický střed rádiově z MeerKAT

Uznání: Ian Heywood (Oxford U.), SARAO; Color Processing: Juan Carlos Munoz-Mateos (ESO)

Co se děje ve středu naší Galaxie? Těžko říct podle optických dalekohledů, protože mezilehlý mezihvězdný prach viditelné světlo cloní. V jiných pásmech světelných vln, jako jsou třeba radiové, lze zobrazit a ukázat galaktický střed samotný jako docela zajímavé a aktivní místo. Obraz představuje nejnovější snímek středu Mléčné dráhy pořízený soustavou 64 radioteleskopů MeerKAT v Jižní Africe. Snímek zabírá úhlovou velikost čtyřnásobku Měsíce (2 stupně) a je působivě rozsáhlý, hloubkový a podrobný. Do zřetelných podrobností je vidět mnoho známých zdrojů, včetně mnoha zdrojů s prefixem Sgr, jelikož galaktický střed leží v souhvězdí Střelce (Sagittarius). V centru naší Galaxie se nachází zdroj Sgr A, zde je vidět uprostřed snímku, který hostí centrální superhmotnou černou díru Mléčné dráhy. Další zdroje na snímku nejsou tak dobře prostudovány, včetně Oblouku (Arc) vlevo od Sgr A a také četných vláken. K úkolům pro MeerKAT patří též pátrání po rádiové emisi neutrálního vodíku z mnohem mladšího vesmíru a krátké, ale vzdálené radiové záblesky.

Otevřená věda: Prohlédněte si 2700+ souborů Astrofyzikální knihovny zdrojových kódů.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Visible Light
  2. NASA: Radio Waves
  3. APOD: 2018-07-29 Cesta do středu Galaxie
  4. Sarao.ac.za: New MeerKAT radio image reveals complex heart of the Milky Way
  5. Flickr.com: Juan-Carlos Munoz-Mateos: A radio view of the Milky Way centre
  6. Sarao.ac.za: MeerKAT radio telescope
  7. Wikipedia: South_Africa
  8. NASA: Moon
  9. MathsIsFun.com: Degrees (Angles)
  10. APOD: 2002-08-03 Rádiová záhada středu Galaxie
  11. Youtube.com: Zooming into the black hole at the centre of our galaxy
  12. Wikipedia: Sagittarius_(constellation)
  13. Wikipedia: Sagittarius_A
  14. APOD: 2002-05-21 Rádiový oblouk galaktického středu
  15. APOD: 2018-01-22 Vizualizace galaktického centra zevnitř
  16. Sarao.ac.za: Large Survey Projects
  17. SWIN.edu.au: Fast Radio Bursts

Štítky: MeerKAT, Galaktický střed, Supernova remnants


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »