Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  02. únor 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 02. únor 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Galaktický střed rádiově z MeerKAT

Uznání: Ian Heywood (Oxford U.), SARAO; Color Processing: Juan Carlos Munoz-Mateos (ESO)

Co se děje ve středu naší Galaxie? Těžko říct podle optických dalekohledů, protože mezilehlý mezihvězdný prach viditelné světlo cloní. V jiných pásmech světelných vln, jako jsou třeba radiové, lze zobrazit a ukázat galaktický střed samotný jako docela zajímavé a aktivní místo. Obraz představuje nejnovější snímek středu Mléčné dráhy pořízený soustavou 64 radioteleskopů MeerKAT v Jižní Africe. Snímek zabírá úhlovou velikost čtyřnásobku Měsíce (2 stupně) a je působivě rozsáhlý, hloubkový a podrobný. Do zřetelných podrobností je vidět mnoho známých zdrojů, včetně mnoha zdrojů s prefixem Sgr, jelikož galaktický střed leží v souhvězdí Střelce (Sagittarius). V centru naší Galaxie se nachází zdroj Sgr A, zde je vidět uprostřed snímku, který hostí centrální superhmotnou černou díru Mléčné dráhy. Další zdroje na snímku nejsou tak dobře prostudovány, včetně Oblouku (Arc) vlevo od Sgr A a také četných vláken. K úkolům pro MeerKAT patří též pátrání po rádiové emisi neutrálního vodíku z mnohem mladšího vesmíru a krátké, ale vzdálené radiové záblesky.

Otevřená věda: Prohlédněte si 2700+ souborů Astrofyzikální knihovny zdrojových kódů.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Visible Light
  2. NASA: Radio Waves
  3. APOD: 2018-07-29 Cesta do středu Galaxie
  4. Sarao.ac.za: New MeerKAT radio image reveals complex heart of the Milky Way
  5. Flickr.com: Juan-Carlos Munoz-Mateos: A radio view of the Milky Way centre
  6. Sarao.ac.za: MeerKAT radio telescope
  7. Wikipedia: South_Africa
  8. NASA: Moon
  9. MathsIsFun.com: Degrees (Angles)
  10. APOD: 2002-08-03 Rádiová záhada středu Galaxie
  11. Youtube.com: Zooming into the black hole at the centre of our galaxy
  12. Wikipedia: Sagittarius_(constellation)
  13. Wikipedia: Sagittarius_A
  14. APOD: 2002-05-21 Rádiový oblouk galaktického středu
  15. APOD: 2018-01-22 Vizualizace galaktického centra zevnitř
  16. Sarao.ac.za: Large Survey Projects
  17. SWIN.edu.au: Fast Radio Bursts

Štítky: MeerKAT, Galaktický střed, Supernova remnants


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »