Co se děje ve středu naší Galaxie? Těžko říct podle optických dalekohledů, protože mezilehlý mezihvězdný prach viditelné světlo cloní. V jiných pásmech světelných vln, jako jsou třeba radiové, lze zobrazit a ukázat galaktický střed samotný jako docela zajímavé a aktivní místo. Obraz představuje...
Jak vznikají hvězdy? K lepšímu pochopení této složité otázky astronomové pořídili hloubkový infračervený snímek objektu Cygnus X, největší známé hvězdotvorné oblasti v celé Mléčné dráze. Nedávno uveřejněný snímek nahoře pořídil v roce 2009 Spitzerův kosmický dalekohled a byl digitálně...
Tyto čtyři panely ukazují rentgenové snímky rozpínajícího se kosmického mračna o průměru desítek světelných let v blízké galaxii Velké Magellanovo mračno. Zbytky supernovy (supernova remnants - SNR) jsou důsledkem dvou typů hvězdných explozí a jsou uspořádány podle zdánlivého stáří, neboli...
V naší vlastní Galaxii nic takového není. Kulové hvězdokupy tak mladé jako je NGC 1850 tady zkrátka nejsou. Ovšem v naší sousední galaxii LMC (Velký Magellanův mrak) můžeme pořád najít kulové hvězdokupy staré pouhých 40 miliónů let, ovšem snad žádná není tak zvláštní jako NGC 1850. Bližší...
Co se děje ve středu naší Galaxie? Těžko říct podle optických dalekohledů, protože mezilehlý mezihvězdný prach viditelné světlo cloní. V jiných pásmech světelných vln, jako jsou třeba radiové, lze zobrazit a ukázat galaktický střed samotný jako docela zajímavé a aktivní místo. Obraz představuje...
Jak vznikají hvězdy? K lepšímu pochopení této složité otázky astronomové pořídili hloubkový infračervený snímek objektu Cygnus X, největší známé hvězdotvorné oblasti v celé Mléčné dráze. Nedávno uveřejněný snímek nahoře pořídil v roce 2009 Spitzerův kosmický dalekohled a byl digitálně...
Tyto čtyři panely ukazují rentgenové snímky rozpínajícího se kosmického mračna o průměru desítek světelných let v blízké galaxii Velké Magellanovo mračno. Zbytky supernovy (supernova remnants - SNR) jsou důsledkem dvou typů hvězdných explozí a jsou uspořádány podle zdánlivého stáří, neboli...
V naší vlastní Galaxii nic takového není. Kulové hvězdokupy tak mladé jako je NGC 1850 tady zkrátka nejsou. Ovšem v naší sousední galaxii LMC (Velký Magellanův mrak) můžeme pořád najít kulové hvězdokupy staré pouhých 40 miliónů let, ovšem snad žádná není tak zvláštní jako NGC 1850. Bližší...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
