Co se děje ve středu naší Galaxie? Těžko říct podle optických dalekohledů, protože mezilehlý mezihvězdný prach viditelné světlo cloní. V jiných pásmech světelných vln, jako jsou třeba radiové, lze zobrazit a ukázat galaktický střed samotný jako docela zajímavé a aktivní místo. Obraz představuje...
Jak vznikají hvězdy? K lepšímu pochopení této složité otázky astronomové pořídili hloubkový infračervený snímek objektu Cygnus X, největší známé hvězdotvorné oblasti v celé Mléčné dráze. Nedávno uveřejněný snímek nahoře pořídil v roce 2009 Spitzerův kosmický dalekohled a byl digitálně...
Tyto čtyři panely ukazují rentgenové snímky rozpínajícího se kosmického mračna o průměru desítek světelných let v blízké galaxii Velké Magellanovo mračno. Zbytky supernovy (supernova remnants - SNR) jsou důsledkem dvou typů hvězdných explozí a jsou uspořádány podle zdánlivého stáří, neboli...
V naší vlastní Galaxii nic takového není. Kulové hvězdokupy tak mladé jako je NGC 1850 tady zkrátka nejsou. Ovšem v naší sousední galaxii LMC (Velký Magellanův mrak) můžeme pořád najít kulové hvězdokupy staré pouhých 40 miliónů let, ovšem snad žádná není tak zvláštní jako NGC 1850. Bližší...
Co se děje ve středu naší Galaxie? Těžko říct podle optických dalekohledů, protože mezilehlý mezihvězdný prach viditelné světlo cloní. V jiných pásmech světelných vln, jako jsou třeba radiové, lze zobrazit a ukázat galaktický střed samotný jako docela zajímavé a aktivní místo. Obraz představuje...
Jak vznikají hvězdy? K lepšímu pochopení této složité otázky astronomové pořídili hloubkový infračervený snímek objektu Cygnus X, největší známé hvězdotvorné oblasti v celé Mléčné dráze. Nedávno uveřejněný snímek nahoře pořídil v roce 2009 Spitzerův kosmický dalekohled a byl digitálně...
Tyto čtyři panely ukazují rentgenové snímky rozpínajícího se kosmického mračna o průměru desítek světelných let v blízké galaxii Velké Magellanovo mračno. Zbytky supernovy (supernova remnants - SNR) jsou důsledkem dvou typů hvězdných explozí a jsou uspořádány podle zdánlivého stáří, neboli...
V naší vlastní Galaxii nic takového není. Kulové hvězdokupy tak mladé jako je NGC 1850 tady zkrátka nejsou. Ovšem v naší sousední galaxii LMC (Velký Magellanův mrak) můžeme pořád najít kulové hvězdokupy staré pouhých 40 miliónů let, ovšem snad žádná není tak zvláštní jako NGC 1850. Bližší...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
