Co se děje ve středu naší Galaxie? Těžko říct podle optických dalekohledů, protože mezilehlý mezihvězdný prach viditelné světlo cloní. V jiných pásmech světelných vln, jako jsou třeba radiové, lze zobrazit a ukázat galaktický střed samotný jako docela zajímavé a aktivní místo. Obraz představuje...
Jak vznikají hvězdy? K lepšímu pochopení této složité otázky astronomové pořídili hloubkový infračervený snímek objektu Cygnus X, největší známé hvězdotvorné oblasti v celé Mléčné dráze. Nedávno uveřejněný snímek nahoře pořídil v roce 2009 Spitzerův kosmický dalekohled a byl digitálně...
Tyto čtyři panely ukazují rentgenové snímky rozpínajícího se kosmického mračna o průměru desítek světelných let v blízké galaxii Velké Magellanovo mračno. Zbytky supernovy (supernova remnants - SNR) jsou důsledkem dvou typů hvězdných explozí a jsou uspořádány podle zdánlivého stáří, neboli...
V naší vlastní Galaxii nic takového není. Kulové hvězdokupy tak mladé jako je NGC 1850 tady zkrátka nejsou. Ovšem v naší sousední galaxii LMC (Velký Magellanův mrak) můžeme pořád najít kulové hvězdokupy staré pouhých 40 miliónů let, ovšem snad žádná není tak zvláštní jako NGC 1850. Bližší...
Co se děje ve středu naší Galaxie? Těžko říct podle optických dalekohledů, protože mezilehlý mezihvězdný prach viditelné světlo cloní. V jiných pásmech světelných vln, jako jsou třeba radiové, lze zobrazit a ukázat galaktický střed samotný jako docela zajímavé a aktivní místo. Obraz představuje...
Jak vznikají hvězdy? K lepšímu pochopení této složité otázky astronomové pořídili hloubkový infračervený snímek objektu Cygnus X, největší známé hvězdotvorné oblasti v celé Mléčné dráze. Nedávno uveřejněný snímek nahoře pořídil v roce 2009 Spitzerův kosmický dalekohled a byl digitálně...
Tyto čtyři panely ukazují rentgenové snímky rozpínajícího se kosmického mračna o průměru desítek světelných let v blízké galaxii Velké Magellanovo mračno. Zbytky supernovy (supernova remnants - SNR) jsou důsledkem dvou typů hvězdných explozí a jsou uspořádány podle zdánlivého stáří, neboli...
V naší vlastní Galaxii nic takového není. Kulové hvězdokupy tak mladé jako je NGC 1850 tady zkrátka nejsou. Ovšem v naší sousední galaxii LMC (Velký Magellanův mrak) můžeme pořád najít kulové hvězdokupy staré pouhých 40 miliónů let, ovšem snad žádná není tak zvláštní jako NGC 1850. Bližší...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
