Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  30. březen 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 30. březen 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Animace: Podivné radiové kruhy

Uznání: Illustration: Sam Moorfield; Data: CSIRO, HST (HUDF), ESA, NASA;
Image: J. English (U. Manitoba), EMU, MeerKAT, DES (CTIO); Text: Jayanne English

Jak nazvat vesmírnou záhadu, kterou nikdo nečekal? V tomto případě jsou to podivné radiové kruhy neboli ORC (Odd Radio Circle). ORC-1 je typickým příkladem záhadných pěti objektů, které jsou vidět pouze na radiových frekvencích a které byly v roce 2019 náhodně objeveny pomocí nového australského radioteleskopu SKA Pathfinder. Výsledný snímek na videu využívá data z roku 2021 z jihoafrického radioteleskopu MeerKAT a odhaluje více podrobností. Rádiová data v tyrkysové barvě jsou kombinována s optickou/infračervenou mapou přehlídky temné energie. Tato umělecká animace ilustruje pouze jednu hypotézu původu ORC. Pokud se totiž v centru galaxie spojí dvě supermasivní černé díry, tak by vyvolané rázové vlny mohly generovat prstence rádiového záření. Ty rostou a vyplňují záběr videa. Video se oddaluje, takže se dá rozpínání ORC sledovat až po velikost asi milionu světelných roků. Připravovaný radioteleskop SKA (Square Kilometer Array) může naštěstí tento a další slibné scénáře otestovat.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Odd_radio_circle
  2. NASA: Radio Waves
  3. Harvard.edu: Unexpected circular radio objects at high Galactic latitude
  4. Wikipedia: Australia
  5. Wikipedia: Australian_Square_Kilometre_Array_Pathfinder
  6. Wikipedia: South_Africa
  7. Sarao.ac.za: MeerKAT
  8. NASA: Infrared Waves
  9. DarkEnergySurvey.org: The Dark Energy Survey
  10. Syfy.com: NOT ALIENS BUT ORCS: WHAT ARE THESE MYSTERIOUS GIANT RADIO RINGS IN THE SKY?
  11. APOD: 2019-04-14 Simulace: Splynutí dvou černých děr
  12. APOD: 2011-09-25 Velká rázová vlna cunami na Slunci
  13. TheConversation.com: ‘Odd radio circles’ that baffled astronomers are likely explosions from distant galaxies
  14. Rover.com: Foto: Pes v okně auta :-)
  15. Youtu.be: Odd Radio Circles | An astrophysics unsolved mystery!
  16. NASA: What Is a Light-Year?
  17. SKAtelescope.org: The History Of The SKA Project

Štítky: Kruhy, Radio waves, MeerKAT


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »