Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  04. duben 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 04. duben 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Vír polární záře nad Islandem

Uznání a copyright: Christophe Suarez

Ne, tomu autu nehrozilo, že ho velký nebeský vír vysaje do vesmíru. Vír byl totiž ve skutečnosti polární září, ty vznikají dopadem kosmických částic na Zemi a nevytváří vakuum. Tuto rychle se rozvíjející polární záři vyvolal výtrysk koronální hmoty ze Slunce, který prošel kolem Země tak blízko, že způsobil zvlnění zemské magnetosféry. Horní červené části polární záře se vyskytují přes 250 kilometrů vysoko a červenou záři způsobuje atomární atmosférický kyslík vybuzený přicházejícími částicemi. Nižší zelené části polární záře se vyskytují ve výškách nad 100 kilometrů a zelenou záři způsobuje atmosférický atomární kyslík nepřímo vybuzený srážkami s dříve vybuzeným molekulárním dusíkem. Pod 100 kilometrů je atomárního kyslíku málo, takže to je důvod, proč polární záře tak náhle končí. Ze strany viděná dramatická aurorální korona představuje soustředné válce. Snímek byl pořízen jedinou 3 sekundovou expozicí v polovině března nad jezerem Myvatn na Islandu.

Duben je: Globálním astronomickým měsícem.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: What Is an Aurora?
  2. NASA: Thermal Vacuum Chamber A
  3. SpaceWeather.com: page for Mar. 20, 2022
  4. NASA: What is a coronal mass ejection or CME?
  5. NASA: Earth's Magnetosphere
  6. APOD: 2022-02-20 Polární záře nad gejzírem White Dome
  7. Aurora.live: AURORA BOREALIS COLORS EXPLAINED
  8. APOD: 2021-01-14 Polární září zdobená obloha
  9. NASA: _4_polární_záře_
  10. Wikipedia: Aurora#Colors_and_wavelengths_of_auroral_light
  11. Hawaii.edu: Atoms, Molecules, and Compounds
  12. Wikipedia: Molecule
  13. HuffingtonPost.com: Foto: Překvapená kočička :-)
  14. APOD: 2014-10-14 Aurorální korona nad Norskem
  15. Wolfram.com: Concentric Circles
  16. Wikipedia: Cylinder
  17. Youtu.be: Myvatn lake : north Iceland ( famous lake of fies ) - Drone Iceland
  18. Wikipedia: Iceland

Štítky: Polární záře, Iceland, Cme


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »