Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  04. duben 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 04. duben 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Vír polární záře nad Islandem

Uznání a copyright: Christophe Suarez

Ne, tomu autu nehrozilo, že ho velký nebeský vír vysaje do vesmíru. Vír byl totiž ve skutečnosti polární září, ty vznikají dopadem kosmických částic na Zemi a nevytváří vakuum. Tuto rychle se rozvíjející polární záři vyvolal výtrysk koronální hmoty ze Slunce, který prošel kolem Země tak blízko, že způsobil zvlnění zemské magnetosféry. Horní červené části polární záře se vyskytují přes 250 kilometrů vysoko a červenou záři způsobuje atomární atmosférický kyslík vybuzený přicházejícími částicemi. Nižší zelené části polární záře se vyskytují ve výškách nad 100 kilometrů a zelenou záři způsobuje atmosférický atomární kyslík nepřímo vybuzený srážkami s dříve vybuzeným molekulárním dusíkem. Pod 100 kilometrů je atomárního kyslíku málo, takže to je důvod, proč polární záře tak náhle končí. Ze strany viděná dramatická aurorální korona představuje soustředné válce. Snímek byl pořízen jedinou 3 sekundovou expozicí v polovině března nad jezerem Myvatn na Islandu.

Duben je: Globálním astronomickým měsícem.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: What Is an Aurora?
  2. NASA: Thermal Vacuum Chamber A
  3. SpaceWeather.com: page for Mar. 20, 2022
  4. NASA: What is a coronal mass ejection or CME?
  5. NASA: Earth's Magnetosphere
  6. APOD: 2022-02-20 Polární záře nad gejzírem White Dome
  7. Aurora.live: AURORA BOREALIS COLORS EXPLAINED
  8. APOD: 2021-01-14 Polární září zdobená obloha
  9. NASA: _4_polární_záře_
  10. Wikipedia: Aurora#Colors_and_wavelengths_of_auroral_light
  11. Hawaii.edu: Atoms, Molecules, and Compounds
  12. Wikipedia: Molecule
  13. HuffingtonPost.com: Foto: Překvapená kočička :-)
  14. APOD: 2014-10-14 Aurorální korona nad Norskem
  15. Wolfram.com: Concentric Circles
  16. Wikipedia: Cylinder
  17. Youtu.be: Myvatn lake : north Iceland ( famous lake of fies ) - Drone Iceland
  18. Wikipedia: Iceland

Štítky: Polární záře, Iceland, Cme


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »