Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  14. říjen 2014

Astronomický snímek dne (APOD) - 14. říjen 2014

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Aurorální korona nad Norskem

Uznání a copyright: Harald Albrigtsen

Výše než nejvyšší hory leží království aurory, polární záře. Polární záře se zřídka vyskytují níže než 60 kilometrů, ale mohou dosahovat až 1000 kilometrů vysoko. Světlo polárních září pochází z energetických elektronů a protonů, které naráží do atomů a molekul v zemské atmosféře. Ne zas tak běžná je aurorální korona, úběžník, ke kterému míří okolní tvary a může nastat, pokud se polární záře vyvine přímo nad hlavou, nebo pokud aurorální paprsky míří téměř přímo k pozorovateli. Toto malebné, ale krátké zelené a fialové představení polární záře nastalo minulý měsíc nad městem Kvaløya u Tromsø v Norsku. V popředí probíhá fjord Sessøyfjorden, zatímco ve velké dálce jsou vidět četné hvězdy.

Nástěnný kalendář APODu: Nebe a země

Štítky: Korona, Aurora, Norway


45. vesmírný týden 2026

45. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 11. do 8. 11. 2026. Měsíc mění fázi od nedělní poslední čtvrti do novu, který nastane v pondělí 9. listopadu. Večer je vidět Saturn a slabší Uran a Neptun. Ráno 2. a 3. 11. nastanou pěkné konjunkce Měsíce s Marsem, Jupiterem a Regulem.  7. 11. ráno bude tenký srpek nízko u Venuše a hvězdy Spica. Slunce je zatím klidné. Před 120 lety se narodil Fred Whipple, autor výroku, že komety jsou něco jako špinavé sněhové koule.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ Měsíce

Průchod měsíčních paprsků inverzní vrstvou atmosféry a její vliv na deformaci okraje kotouče. Lom světla v atmosféře zase odděluje zelenou složku pozorovatelnou v horní části kotouče a červenou složku viditelnou ve spodní části při přechodu do rudého záblesku.

Další informace »