Oblohu nad ostrovem Kvaløya nedaleko Tromsø v Norsku 13. prosince 2009 osvětlila severní záře, neboli aurora borealis. Tato 30 sekundová expozice zaznamenala její jemnou záři nad zimním pobřežím. Snímek je studiem kontrastů a také zachytil záblesk bolidu z prosincového roje Geminid. Meteor...
Výše než nejvyšší hory leží království aurory, polární záře. Polární záře se zřídka vyskytují níže než 60 kilometrů, ale mohou dosahovat až 1000 kilometrů vysoko. Světlo polárních září pochází z energetických elektronů a protonů, které naráží do atomů a molekul v zemské atmosféře. Ne zas...
Nášlapné kameny zdá se vedou Mléčné dráze, která protíná toto malé nebe. Scéna je ve skutečnosti podzimní rovnodenní noc na severní polokouli. Voda a obloha si kolem obzoru stereografické projekce vycentrované na zenit nad jezerem Storsjön v Jämtlandu ve Švédsku vyměnily místo. Když začíná...
Toto není západ Slunce. A ta tenká červená čára nad ním, to není sluneční pilíř. Ta červená záře na obzoru pochází ze sopečné erupce a ta červená čára je odraz erupce od snášejících se ledových atmosférických krystalků. Tento neobvyklý vulkanický světelný sloup byl zachycen tento měsíc...
Tento týden byl pro polární záře výborný. Začátkem tohoto měsíce se v našem pohledu objevila aktivní oblast slunečních skvrn číslo 2158, která během své pouti přes sluneční kotouč uvolnila do Sluneční soustavy sérii vzplanutí a výtrysků plazmy. Koncem minulého týdne dopadl do...
Nebe vypadalo k nakousnutí. Nad světly města Östersund ve Švédsku byly minulý týden zachyceny dva aurorální ovály. Zelený ovál se na snímku nahoře vyskytuje níž k zemi, než paprsky fialové polární záře nahoře a celá podívaná vypadá trochu jako nějaký zákusek. Ve velké dálce se zleva...
Už jste někdy viděli polární záři z jeskyně? Na zachycení takového obrazu z tak fascinujícího místa mezi dole a nahoře strávil astrofotograf Bjargmundsson koncem března většinu noci sám v kilometr dlouhé lávové jeskyni Raufarhólshellir na Islandu. Za pomocí stroboskopického osvětlení...
Oblohu nad ostrovem Kvaløya nedaleko Tromsø v Norsku 13. prosince 2009 osvětlila severní záře, neboli aurora borealis. Tato 30 sekundová expozice zaznamenala její jemnou záři nad zimním pobřežím. Snímek je studiem kontrastů a také zachytil záblesk bolidu z prosincového roje Geminid. Meteor...
Výše než nejvyšší hory leží království aurory, polární záře. Polární záře se zřídka vyskytují níže než 60 kilometrů, ale mohou dosahovat až 1000 kilometrů vysoko. Světlo polárních září pochází z energetických elektronů a protonů, které naráží do atomů a molekul v zemské atmosféře. Ne zas...
Nášlapné kameny zdá se vedou Mléčné dráze, která protíná toto malé nebe. Scéna je ve skutečnosti podzimní rovnodenní noc na severní polokouli. Voda a obloha si kolem obzoru stereografické projekce vycentrované na zenit nad jezerem Storsjön v Jämtlandu ve Švédsku vyměnily místo. Když začíná...
Toto není západ Slunce. A ta tenká červená čára nad ním, to není sluneční pilíř. Ta červená záře na obzoru pochází ze sopečné erupce a ta červená čára je odraz erupce od snášejících se ledových atmosférických krystalků. Tento neobvyklý vulkanický světelný sloup byl zachycen tento měsíc...
Tento týden byl pro polární záře výborný. Začátkem tohoto měsíce se v našem pohledu objevila aktivní oblast slunečních skvrn číslo 2158, která během své pouti přes sluneční kotouč uvolnila do Sluneční soustavy sérii vzplanutí a výtrysků plazmy. Koncem minulého týdne dopadl do...
Nebe vypadalo k nakousnutí. Nad světly města Östersund ve Švédsku byly minulý týden zachyceny dva aurorální ovály. Zelený ovál se na snímku nahoře vyskytuje níž k zemi, než paprsky fialové polární záře nahoře a celá podívaná vypadá trochu jako nějaký zákusek. Ve velké dálce se zleva...
Už jste někdy viděli polární záři z jeskyně? Na zachycení takového obrazu z tak fascinujícího místa mezi dole a nahoře strávil astrofotograf Bjargmundsson koncem března většinu noci sám v kilometr dlouhé lávové jeskyni Raufarhólshellir na Islandu. Za pomocí stroboskopického osvětlení...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
