Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  22. červenec 2014

Astronomický snímek dne (APOD) - 22. červenec 2014

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Jeskyně s polární září ve světlíku

Uznání a copyright: Ingólfur Bjargmundsson

Už jste někdy viděli polární záři z jeskyně? Na zachycení takového obrazu z tak fascinujícího místa mezi dole a nahoře strávil astrofotograf Bjargmundsson koncem března většinu noci sám v kilometr dlouhé lávové jeskyni Raufarhólshellir na Islandu. Za pomocí stroboskopického osvětlení pořídil jednotlivé snímky tří částí jeskyně. Pořídil také hloubkový snímek oblohy, který zachytil slabou polární záři a později všechny čtyři snímky digitálně zkombinoval. Asi 4600 let stará lávová roura má několik světlíků, pod kterými se hromadí suť a sníh. A člověk, který stojí na každé hromadě, je samotný umělec.

Štítky: Aurora, Cave, Skylight


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M27 Dumbel

Činka (také Messier 27, M27 nebo NGC 6853) je známá jasná planetární mlhovina v souhvězdí Lištičky. Objevil ji Charles Messier 12. června 1764 jako vůbec první z tohoto druhu vesmírných objektů. Jméno jí dal John Herschel ve svém popisu. Mlhovina Činka se dá velmi snadno nalézt přibližně 3° severně od hvězdy Gama Sagittae (γ Sge) s magnitudou 3,5 v sousedním souhvězdí Šípu. Je snadno viditelná i triedrem 10x50 a pod průzračně tmavou oblohou i menším triedrem 8x30. Dalekohled o průměru 114 mm pomůže ukázat její základní tvar, který vzdáleně připomíná přesýpací hodiny, protože mlhovina obsahuje dvě velké jasné oblasti. Ještě větší dalekohledy, případně vybavené vhodným astronomickým filtrem, umožňují pozorovat mnoho podrobností a odstínů. Ústřední hvězda má magnitudu 13,6 a její viditelnost se často používá jako zkouška průzračnosti hvězdné oblohy, pokud se použije dalekohled o průměru 200 mm.

Další informace »