Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  24. duben 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 24. duben 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Rozdělte vesmír

Uznání: NASA, Erwin Schrödinger's cat

Právě nyní, ještě než stisknete tlačítko, jsou možné dva budoucí vesmíry. Po stisknutí tlačítka však už budete žít pouze v jednom. Opravdová webová verze slavného Schrödingerova experimentu s kočkou: kliknutím na červené tlačítko v obrázku kosmonauta by se tento obrázek měl změnit opět na obrázek kosmonauta, který drží jednu ze dvou koček, živou nebo mrtvou. Načasování vašeho kliknutí v kombinaci se zapojením vašeho mozku a milisekundovým načasováním vašeho zařízení společně vytvoří výsledek, který potenciálně připomíná náhodnost kvantové mechaniky. Někteří se domnívají, že vámi osobně vyvolané kvantové rozhodnutí rozdělí vesmír na dvě části většího multivesmíru, kde existují vesmíry živé kočky a mrtvé kočky. Jiní zase věří, že výsledkem vašeho kliknutí bude zhroucení obou možných vesmírů do jednoho způsobem, který se nedá dopředu předpovědět. A další si myslí, že vesmír je klasicky deterministický, takže jste stisknutím tlačítka vesmír ve skutečnosti nerozdělili, ale pouze provedli akci předurčenou od počátku času. My v APODu si myslíme, že ať už si při kliknutí na červené tlačítko připadáte jakkoliv divně, tak bez ohledu na výsledek máte možnost den o něčem přemýšlet. Nebo dva.
Poznámka překladatele: Javascriptové červené tlačítko funguje pouze na originální stránce.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Schrödinger's_cat
  2. Flickr.com: NASA on The Commons: Satellites for Sale
  3. Nature.com: Noise in the nervous system
  4. Harvard.edu: Origin of probabilities and their application to the multiverse
  5. Wikipedia: Quantum_indeterminacy
  6. Apod.com: Quantum Mechanics II:- Schrodinger's Cat
  7. PreposterousUniverse.com: Are Many Worlds and the Multiverse the Same Idea?
  8. Wikipedia: Wave_function_collapse
  9. NASA: Universe Missions
  10. APOD: 2022-03-16 Pozorovatelný vesmír
  11. Blogspot.com: Does Superdeterminism save Quantum Mechanics? Or Does It Kill Free Will and Destroy Science?
  12. APOD: 2020-06-16 APOD má dnes 25 let
  13. APOD: 2015-06-16 APOD má dnes 20 let
  14. Entrepreneur.com: Foto: Divná kočka :-)

Štítky: Vesmír, Schrodingerova kočka, Quantum mechanics


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »