Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  25. duben 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 25. duben 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Velká mlhovina v Lodním kýlu

Uznání a copyright: Ignacio Javier Diaz Bobillo

V jedné z nejjasnějších částí Mléčné dráhy se nachází mlhovina, kde se dějí ty nejpodivnější věci. NGC 3372, též známá jako Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), je domovem těch nejhmotnějších hvězd a proměnlivých mlhovin. Mlhovina Klíčová dírka (NGC 3324) je ta jasná struktura těsně pod středem snímku a hostí některé z těchto jasných hvězd. Celá zde zachycená Mlhovina v Lodním kýlu měří přes 300 světelných roků a nachází se asi 7500 světelných roků daleko v souhvězdí Lodního kýlu (Carina). Nejenergetičtější hvězda v této mlhovině Eta Carinae byla ve 30tých letech 19. století jednou z nejjasnějších hvězd na obloze, ale potom podstatně zeslábla. Zatímco samotná Eta Carinae možná směřuje k výbuchu supernovy, tak rentgenové snímky naznačují, že většina Velké mlhoviny v Lodním kýlu byla učiněnou továrnou na supernovy.
Oprava: Na chybu překladu jasnosti Eta Carinae upozornil Ilja Šín.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: The Milky Way Galaxy
  2. InterMountainPet.com: Foto: Tři psi s hlavami nabok :-)
  3. Wikipedia: Carina_Nebula
  4. Wikipedia: Carina_Nebula#Keyhole_Nebula
  5. Gigapan.com: Carina Nebula Panorama
  6. PampaSkies.com: Carina HD Panorama
  7. APOD: 2016-05-16 Mračna mlhoviny v Lodním kýlu
  8. Harvard.edu: Chandra: Note on Cosmic Distances
  9. Wikipedia: Carina_(constellation)
  10. Youtube.com: NASA | Zoom into Eta Carinae Nebula and New 3D Model
  11. APOD: 2022-02-09 Eta Car: 3D model nejnebezpečnější známé hvězdy
  12. ArsTechnica.com: A star that exploded but didn’t die: the Great Eruption of Eta Carinae
  13. NASA: NASA Observatories Take an Unprecedented Look into Superstar Eta Carinae
  14. NASA: X-Rays
  15. APOD: 2019-05-07 Velká mlhovina v Lodním kýlu
  16. Harvard.edu: Chandra: Carina Nebula: Nearby Supernova Factory Ramps Up

Štítky: NGC 3372, Mlhovina Lodní záď, Star-formation


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »