Co se děje v jádru Mlhoviny v Lodním kýlu (Carina)? Hvězdy tam vznikají, umírají a zanechávají působivou tapiserii tmavých prachových vláken. Celá Mlhovina v Lodním kýlu, katalogově označovaná jako NGC 3372, se rozprostírá na ploše více než 300 světelných roků a leží ve vzdálenosti asi 8500...
V jedné z nejjasnějších částí Mléčné dráhy se nachází mlhovina, kde se dějí ty nejpodivnější věci. NGC 3372, též známá jako Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), je domovem těch nejhmotnějších hvězd a proměnlivých mlhovin. Mlhovina Klíčová dírka (NGC 3324) je ta jasná struktura těsně pod...
Nejsou živé, ale umírají. Tyto neobvyklé útvary jsou v Mlhovině v Lodním kýlu, několik z nich je vidět tady a nejlépe se dají popsat tím, že se vypařují. Energetické světlo a větry okolních hvězd rozbíjejí tmavá prachová zrna, která tyto neprůhledné útvary tvoří. Je ironické, že ...
Jak ovlivňují bouřlivé hvězdy svoje okolí? Astronomové vytvořili barevné panoráma ze 48 snímků s vysokým rozlišením Mlhoviny v Lodním kýlu, která je jednou z největších hvězdotvorných oblastí na obloze, a tak pomohli s odpovědí. V roce 2007 pořízený obraz, na který se díváte, je nejpodrobnějším...
Co se to děje ve středu mlhoviny v Lodním kýlu? V působivé změti tmavých prachových filamentů vznikají, umírají a unikají pryč hvězdy. Celá mlhovina v Lodním kýlu katalogizovaná jako NGC 3372, měří přes 300 světelných let a nachází se asi 8500 světelných let daleko v souhvězdí ...
V jedné z nejjasnějších částí Mléčné dráhy se nachází mlhovina, kde se dějí ty nejpodivnější věci. NGC 3372, též známá jako Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), je domovem hmotných hvězd a proměnlivých mlhovin. Jasný útvar vpravo od středu je mlhovina Klíčová dírka (NGC 3324), která hostí...
Velká mlhovina Carina, též známá jako NGC 3372, je skvostem jižní oblohy, měří přes 300 světelných let a je jednou z největších oblastí vznikání hvězd v naší galaxii. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina Orion, je i mlhovina Carina snadno vidět pouhým okem, přestože je vzdálená...
V hlavě tohoto mezihvězdného monstra je hvězda, která ho pomalu ničí. To monstrum je ve skutečnosti neživý pilíř plynu a prachu s délkou přes světelný rok. Hvězda samotná není přes neprůhledný prach vidět, ale dává o sobě vědět svazky energetických částic. Podobné bitvy se vedou přes...
V jedné z nejjasnějších částí Mléčné dráhy se nachází mlhovina, kde se dějí ty nejpodivnější věci. Mlhovina NGC 3372, též známá jako Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), je domovem hmotných hvězd a proměnlivé mlhoviny. Eta Carinae, jedna z nejenergetičtějších hvězd v mlhovině, byla v...
Jasné mladé hvězdy někdy brzy po svém zrození utvářejí pitoreskní prašné hory. Energetické světlo a větry z těchto hmotných nově zrozených hvězd pomalu ale vytrvale odpařují nastřádaný tmavý prach a chladný plyn ze zcela náhodně vytvořených hor. Takový je i případ NGC 3324, hvězdotvorné...
V hlavě tohoto mezihvězdného strašidla je hvězda, která jej pomalu ničí. To strašidlo je ve skutečnosti neživý pilíř z plynu a prachu, něco přes světelný rok dlouhý. Hvězda samotná není vidět přes neprůhledný prach a částečně se rozprskává vyvrháváním paprsků energetických částic. Podobné...
V jedné z nejjasnějších částí Mléčné dráhy leží mlhovina, kde se dějí ty nejpodivnější věci. NGC 3372 známá též jako Velká mlhovina Carina je domovem hmotných hvězd a proměnlivé mlhoviny. Eta Carinae, nejenergetičtější hvězda mlhoviny, byla v desetiletí 1830 nejjasnější hvězdou oblohy, ale...
Asi před třemi milióny let začaly v mlhovině Klíčová dírka vznikat hvězdy. Snímek mlhoviny Klíčová dírka nahoře, známé též pod názvem mlhovina Carina nebo NGC 3372, ukazuje v infračerveném světle mnoho aspektů této neobvyklé hvězdné kolébky tak, jak se jeví dnes. Jemný prach odráží světlo...
Co se děje v jádru Mlhoviny v Lodním kýlu (Carina)? Hvězdy tam vznikají, umírají a zanechávají působivou tapiserii tmavých prachových vláken. Celá Mlhovina v Lodním kýlu, katalogově označovaná jako NGC 3372, se rozprostírá na ploše více než 300 světelných roků a leží ve vzdálenosti asi 8500...
V jedné z nejjasnějších částí Mléčné dráhy se nachází mlhovina, kde se dějí ty nejpodivnější věci. NGC 3372, též známá jako Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), je domovem těch nejhmotnějších hvězd a proměnlivých mlhovin. Mlhovina Klíčová dírka (NGC 3324) je ta jasná struktura těsně pod...
Nejsou živé, ale umírají. Tyto neobvyklé útvary jsou v Mlhovině v Lodním kýlu, několik z nich je vidět tady a nejlépe se dají popsat tím, že se vypařují. Energetické světlo a větry okolních hvězd rozbíjejí tmavá prachová zrna, která tyto neprůhledné útvary tvoří. Je ironické, že ...
Jak ovlivňují bouřlivé hvězdy svoje okolí? Astronomové vytvořili barevné panoráma ze 48 snímků s vysokým rozlišením Mlhoviny v Lodním kýlu, která je jednou z největších hvězdotvorných oblastí na obloze, a tak pomohli s odpovědí. V roce 2007 pořízený obraz, na který se díváte, je nejpodrobnějším...
Co se to děje ve středu mlhoviny v Lodním kýlu? V působivé změti tmavých prachových filamentů vznikají, umírají a unikají pryč hvězdy. Celá mlhovina v Lodním kýlu katalogizovaná jako NGC 3372, měří přes 300 světelných let a nachází se asi 8500 světelných let daleko v souhvězdí ...
V jedné z nejjasnějších částí Mléčné dráhy se nachází mlhovina, kde se dějí ty nejpodivnější věci. NGC 3372, též známá jako Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), je domovem hmotných hvězd a proměnlivých mlhovin. Jasný útvar vpravo od středu je mlhovina Klíčová dírka (NGC 3324), která hostí...
Velká mlhovina Carina, též známá jako NGC 3372, je skvostem jižní oblohy, měří přes 300 světelných let a je jednou z největších oblastí vznikání hvězd v naší galaxii. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina Orion, je i mlhovina Carina snadno vidět pouhým okem, přestože je vzdálená...
V hlavě tohoto mezihvězdného monstra je hvězda, která ho pomalu ničí. To monstrum je ve skutečnosti neživý pilíř plynu a prachu s délkou přes světelný rok. Hvězda samotná není přes neprůhledný prach vidět, ale dává o sobě vědět svazky energetických částic. Podobné bitvy se vedou přes...
V jedné z nejjasnějších částí Mléčné dráhy se nachází mlhovina, kde se dějí ty nejpodivnější věci. Mlhovina NGC 3372, též známá jako Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), je domovem hmotných hvězd a proměnlivé mlhoviny. Eta Carinae, jedna z nejenergetičtějších hvězd v mlhovině, byla v...
Jasné mladé hvězdy někdy brzy po svém zrození utvářejí pitoreskní prašné hory. Energetické světlo a větry z těchto hmotných nově zrozených hvězd pomalu ale vytrvale odpařují nastřádaný tmavý prach a chladný plyn ze zcela náhodně vytvořených hor. Takový je i případ NGC 3324, hvězdotvorné...
V hlavě tohoto mezihvězdného strašidla je hvězda, která jej pomalu ničí. To strašidlo je ve skutečnosti neživý pilíř z plynu a prachu, něco přes světelný rok dlouhý. Hvězda samotná není vidět přes neprůhledný prach a částečně se rozprskává vyvrháváním paprsků energetických částic. Podobné...
V jedné z nejjasnějších částí Mléčné dráhy leží mlhovina, kde se dějí ty nejpodivnější věci. NGC 3372 známá též jako Velká mlhovina Carina je domovem hmotných hvězd a proměnlivé mlhoviny. Eta Carinae, nejenergetičtější hvězda mlhoviny, byla v desetiletí 1830 nejjasnější hvězdou oblohy, ale...
Asi před třemi milióny let začaly v mlhovině Klíčová dírka vznikat hvězdy. Snímek mlhoviny Klíčová dírka nahoře, známé též pod názvem mlhovina Carina nebo NGC 3372, ukazuje v infračerveném světle mnoho aspektů této neobvyklé hvězdné kolébky tak, jak se jeví dnes. Jemný prach odráží světlo...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
