Co se děje v jádru Mlhoviny v Lodním kýlu (Carina)? Hvězdy tam vznikají, umírají a zanechávají působivou tapiserii tmavých prachových vláken. Celá Mlhovina v Lodním kýlu, katalogově označovaná jako NGC 3372, se rozprostírá na ploše více než 300 světelných roků a leží ve vzdálenosti asi 8500...
V jedné z nejjasnějších částí Mléčné dráhy se nachází mlhovina, kde se dějí ty nejpodivnější věci. NGC 3372, též známá jako Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), je domovem těch nejhmotnějších hvězd a proměnlivých mlhovin. Mlhovina Klíčová dírka (NGC 3324) je ta jasná struktura těsně pod...
Nejsou živé, ale umírají. Tyto neobvyklé útvary jsou v Mlhovině v Lodním kýlu, několik z nich je vidět tady a nejlépe se dají popsat tím, že se vypařují. Energetické světlo a větry okolních hvězd rozbíjejí tmavá prachová zrna, která tyto neprůhledné útvary tvoří. Je ironické, že ...
Jak ovlivňují bouřlivé hvězdy svoje okolí? Astronomové vytvořili barevné panoráma ze 48 snímků s vysokým rozlišením Mlhoviny v Lodním kýlu, která je jednou z největších hvězdotvorných oblastí na obloze, a tak pomohli s odpovědí. V roce 2007 pořízený obraz, na který se díváte, je nejpodrobnějším...
Co se to děje ve středu mlhoviny v Lodním kýlu? V působivé změti tmavých prachových filamentů vznikají, umírají a unikají pryč hvězdy. Celá mlhovina v Lodním kýlu katalogizovaná jako NGC 3372, měří přes 300 světelných let a nachází se asi 8500 světelných let daleko v souhvězdí ...
V jedné z nejjasnějších částí Mléčné dráhy se nachází mlhovina, kde se dějí ty nejpodivnější věci. NGC 3372, též známá jako Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), je domovem hmotných hvězd a proměnlivých mlhovin. Jasný útvar vpravo od středu je mlhovina Klíčová dírka (NGC 3324), která hostí...
Velká mlhovina Carina, též známá jako NGC 3372, je skvostem jižní oblohy, měří přes 300 světelných let a je jednou z největších oblastí vznikání hvězd v naší galaxii. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina Orion, je i mlhovina Carina snadno vidět pouhým okem, přestože je vzdálená...
V hlavě tohoto mezihvězdného monstra je hvězda, která ho pomalu ničí. To monstrum je ve skutečnosti neživý pilíř plynu a prachu s délkou přes světelný rok. Hvězda samotná není přes neprůhledný prach vidět, ale dává o sobě vědět svazky energetických částic. Podobné bitvy se vedou přes...
V jedné z nejjasnějších částí Mléčné dráhy se nachází mlhovina, kde se dějí ty nejpodivnější věci. Mlhovina NGC 3372, též známá jako Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), je domovem hmotných hvězd a proměnlivé mlhoviny. Eta Carinae, jedna z nejenergetičtějších hvězd v mlhovině, byla v...
Jasné mladé hvězdy někdy brzy po svém zrození utvářejí pitoreskní prašné hory. Energetické světlo a větry z těchto hmotných nově zrozených hvězd pomalu ale vytrvale odpařují nastřádaný tmavý prach a chladný plyn ze zcela náhodně vytvořených hor. Takový je i případ NGC 3324, hvězdotvorné...
V hlavě tohoto mezihvězdného strašidla je hvězda, která jej pomalu ničí. To strašidlo je ve skutečnosti neživý pilíř z plynu a prachu, něco přes světelný rok dlouhý. Hvězda samotná není vidět přes neprůhledný prach a částečně se rozprskává vyvrháváním paprsků energetických částic. Podobné...
V jedné z nejjasnějších částí Mléčné dráhy leží mlhovina, kde se dějí ty nejpodivnější věci. NGC 3372 známá též jako Velká mlhovina Carina je domovem hmotných hvězd a proměnlivé mlhoviny. Eta Carinae, nejenergetičtější hvězda mlhoviny, byla v desetiletí 1830 nejjasnější hvězdou oblohy, ale...
Asi před třemi milióny let začaly v mlhovině Klíčová dírka vznikat hvězdy. Snímek mlhoviny Klíčová dírka nahoře, známé též pod názvem mlhovina Carina nebo NGC 3372, ukazuje v infračerveném světle mnoho aspektů této neobvyklé hvězdné kolébky tak, jak se jeví dnes. Jemný prach odráží světlo...
Co se děje v jádru Mlhoviny v Lodním kýlu (Carina)? Hvězdy tam vznikají, umírají a zanechávají působivou tapiserii tmavých prachových vláken. Celá Mlhovina v Lodním kýlu, katalogově označovaná jako NGC 3372, se rozprostírá na ploše více než 300 světelných roků a leží ve vzdálenosti asi 8500...
V jedné z nejjasnějších částí Mléčné dráhy se nachází mlhovina, kde se dějí ty nejpodivnější věci. NGC 3372, též známá jako Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), je domovem těch nejhmotnějších hvězd a proměnlivých mlhovin. Mlhovina Klíčová dírka (NGC 3324) je ta jasná struktura těsně pod...
Nejsou živé, ale umírají. Tyto neobvyklé útvary jsou v Mlhovině v Lodním kýlu, několik z nich je vidět tady a nejlépe se dají popsat tím, že se vypařují. Energetické světlo a větry okolních hvězd rozbíjejí tmavá prachová zrna, která tyto neprůhledné útvary tvoří. Je ironické, že ...
Jak ovlivňují bouřlivé hvězdy svoje okolí? Astronomové vytvořili barevné panoráma ze 48 snímků s vysokým rozlišením Mlhoviny v Lodním kýlu, která je jednou z největších hvězdotvorných oblastí na obloze, a tak pomohli s odpovědí. V roce 2007 pořízený obraz, na který se díváte, je nejpodrobnějším...
Co se to děje ve středu mlhoviny v Lodním kýlu? V působivé změti tmavých prachových filamentů vznikají, umírají a unikají pryč hvězdy. Celá mlhovina v Lodním kýlu katalogizovaná jako NGC 3372, měří přes 300 světelných let a nachází se asi 8500 světelných let daleko v souhvězdí ...
V jedné z nejjasnějších částí Mléčné dráhy se nachází mlhovina, kde se dějí ty nejpodivnější věci. NGC 3372, též známá jako Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), je domovem hmotných hvězd a proměnlivých mlhovin. Jasný útvar vpravo od středu je mlhovina Klíčová dírka (NGC 3324), která hostí...
Velká mlhovina Carina, též známá jako NGC 3372, je skvostem jižní oblohy, měří přes 300 světelných let a je jednou z největších oblastí vznikání hvězd v naší galaxii. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina Orion, je i mlhovina Carina snadno vidět pouhým okem, přestože je vzdálená...
V hlavě tohoto mezihvězdného monstra je hvězda, která ho pomalu ničí. To monstrum je ve skutečnosti neživý pilíř plynu a prachu s délkou přes světelný rok. Hvězda samotná není přes neprůhledný prach vidět, ale dává o sobě vědět svazky energetických částic. Podobné bitvy se vedou přes...
V jedné z nejjasnějších částí Mléčné dráhy se nachází mlhovina, kde se dějí ty nejpodivnější věci. Mlhovina NGC 3372, též známá jako Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), je domovem hmotných hvězd a proměnlivé mlhoviny. Eta Carinae, jedna z nejenergetičtějších hvězd v mlhovině, byla v...
Jasné mladé hvězdy někdy brzy po svém zrození utvářejí pitoreskní prašné hory. Energetické světlo a větry z těchto hmotných nově zrozených hvězd pomalu ale vytrvale odpařují nastřádaný tmavý prach a chladný plyn ze zcela náhodně vytvořených hor. Takový je i případ NGC 3324, hvězdotvorné...
V hlavě tohoto mezihvězdného strašidla je hvězda, která jej pomalu ničí. To strašidlo je ve skutečnosti neživý pilíř z plynu a prachu, něco přes světelný rok dlouhý. Hvězda samotná není vidět přes neprůhledný prach a částečně se rozprskává vyvrháváním paprsků energetických částic. Podobné...
V jedné z nejjasnějších částí Mléčné dráhy leží mlhovina, kde se dějí ty nejpodivnější věci. NGC 3372 známá též jako Velká mlhovina Carina je domovem hmotných hvězd a proměnlivé mlhoviny. Eta Carinae, nejenergetičtější hvězda mlhoviny, byla v desetiletí 1830 nejjasnější hvězdou oblohy, ale...
Asi před třemi milióny let začaly v mlhovině Klíčová dírka vznikat hvězdy. Snímek mlhoviny Klíčová dírka nahoře, známé též pod názvem mlhovina Carina nebo NGC 3372, ukazuje v infračerveném světle mnoho aspektů této neobvyklé hvězdné kolébky tak, jak se jeví dnes. Jemný prach odráží světlo...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
Snímek komety C/2024 R4 (PANSTARRS). Měřítko je 1.1"/px, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa byla poměrně daleko jak od Země 5.487 au, tak i od Slunce 5.809 au.
