Co se děje v jádru Mlhoviny v Lodním kýlu (Carina)? Hvězdy tam vznikají, umírají a zanechávají působivou tapiserii tmavých prachových vláken. Celá Mlhovina v Lodním kýlu, katalogově označovaná jako NGC 3372, se rozprostírá na ploše více než 300 světelných roků a leží ve vzdálenosti asi 8500...
V jedné z nejjasnějších částí Mléčné dráhy se nachází mlhovina, kde se dějí ty nejpodivnější věci. NGC 3372, též známá jako Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), je domovem těch nejhmotnějších hvězd a proměnlivých mlhovin. Mlhovina Klíčová dírka (NGC 3324) je ta jasná struktura těsně pod...
Nejsou živé, ale umírají. Tyto neobvyklé útvary jsou v Mlhovině v Lodním kýlu, několik z nich je vidět tady a nejlépe se dají popsat tím, že se vypařují. Energetické světlo a větry okolních hvězd rozbíjejí tmavá prachová zrna, která tyto neprůhledné útvary tvoří. Je ironické, že ...
Jak ovlivňují bouřlivé hvězdy svoje okolí? Astronomové vytvořili barevné panoráma ze 48 snímků s vysokým rozlišením Mlhoviny v Lodním kýlu, která je jednou z největších hvězdotvorných oblastí na obloze, a tak pomohli s odpovědí. V roce 2007 pořízený obraz, na který se díváte, je nejpodrobnějším...
Co se to děje ve středu mlhoviny v Lodním kýlu? V působivé změti tmavých prachových filamentů vznikají, umírají a unikají pryč hvězdy. Celá mlhovina v Lodním kýlu katalogizovaná jako NGC 3372, měří přes 300 světelných let a nachází se asi 8500 světelných let daleko v souhvězdí ...
V jedné z nejjasnějších částí Mléčné dráhy se nachází mlhovina, kde se dějí ty nejpodivnější věci. NGC 3372, též známá jako Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), je domovem hmotných hvězd a proměnlivých mlhovin. Jasný útvar vpravo od středu je mlhovina Klíčová dírka (NGC 3324), která hostí...
Velká mlhovina Carina, též známá jako NGC 3372, je skvostem jižní oblohy, měří přes 300 světelných let a je jednou z největších oblastí vznikání hvězd v naší galaxii. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina Orion, je i mlhovina Carina snadno vidět pouhým okem, přestože je vzdálená...
V hlavě tohoto mezihvězdného monstra je hvězda, která ho pomalu ničí. To monstrum je ve skutečnosti neživý pilíř plynu a prachu s délkou přes světelný rok. Hvězda samotná není přes neprůhledný prach vidět, ale dává o sobě vědět svazky energetických částic. Podobné bitvy se vedou přes...
V jedné z nejjasnějších částí Mléčné dráhy se nachází mlhovina, kde se dějí ty nejpodivnější věci. Mlhovina NGC 3372, též známá jako Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), je domovem hmotných hvězd a proměnlivé mlhoviny. Eta Carinae, jedna z nejenergetičtějších hvězd v mlhovině, byla v...
Jasné mladé hvězdy někdy brzy po svém zrození utvářejí pitoreskní prašné hory. Energetické světlo a větry z těchto hmotných nově zrozených hvězd pomalu ale vytrvale odpařují nastřádaný tmavý prach a chladný plyn ze zcela náhodně vytvořených hor. Takový je i případ NGC 3324, hvězdotvorné...
V hlavě tohoto mezihvězdného strašidla je hvězda, která jej pomalu ničí. To strašidlo je ve skutečnosti neživý pilíř z plynu a prachu, něco přes světelný rok dlouhý. Hvězda samotná není vidět přes neprůhledný prach a částečně se rozprskává vyvrháváním paprsků energetických částic. Podobné...
V jedné z nejjasnějších částí Mléčné dráhy leží mlhovina, kde se dějí ty nejpodivnější věci. NGC 3372 známá též jako Velká mlhovina Carina je domovem hmotných hvězd a proměnlivé mlhoviny. Eta Carinae, nejenergetičtější hvězda mlhoviny, byla v desetiletí 1830 nejjasnější hvězdou oblohy, ale...
Asi před třemi milióny let začaly v mlhovině Klíčová dírka vznikat hvězdy. Snímek mlhoviny Klíčová dírka nahoře, známé též pod názvem mlhovina Carina nebo NGC 3372, ukazuje v infračerveném světle mnoho aspektů této neobvyklé hvězdné kolébky tak, jak se jeví dnes. Jemný prach odráží světlo...
Co se děje v jádru Mlhoviny v Lodním kýlu (Carina)? Hvězdy tam vznikají, umírají a zanechávají působivou tapiserii tmavých prachových vláken. Celá Mlhovina v Lodním kýlu, katalogově označovaná jako NGC 3372, se rozprostírá na ploše více než 300 světelných roků a leží ve vzdálenosti asi 8500...
V jedné z nejjasnějších částí Mléčné dráhy se nachází mlhovina, kde se dějí ty nejpodivnější věci. NGC 3372, též známá jako Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), je domovem těch nejhmotnějších hvězd a proměnlivých mlhovin. Mlhovina Klíčová dírka (NGC 3324) je ta jasná struktura těsně pod...
Nejsou živé, ale umírají. Tyto neobvyklé útvary jsou v Mlhovině v Lodním kýlu, několik z nich je vidět tady a nejlépe se dají popsat tím, že se vypařují. Energetické světlo a větry okolních hvězd rozbíjejí tmavá prachová zrna, která tyto neprůhledné útvary tvoří. Je ironické, že ...
Jak ovlivňují bouřlivé hvězdy svoje okolí? Astronomové vytvořili barevné panoráma ze 48 snímků s vysokým rozlišením Mlhoviny v Lodním kýlu, která je jednou z největších hvězdotvorných oblastí na obloze, a tak pomohli s odpovědí. V roce 2007 pořízený obraz, na který se díváte, je nejpodrobnějším...
Co se to děje ve středu mlhoviny v Lodním kýlu? V působivé změti tmavých prachových filamentů vznikají, umírají a unikají pryč hvězdy. Celá mlhovina v Lodním kýlu katalogizovaná jako NGC 3372, měří přes 300 světelných let a nachází se asi 8500 světelných let daleko v souhvězdí ...
V jedné z nejjasnějších částí Mléčné dráhy se nachází mlhovina, kde se dějí ty nejpodivnější věci. NGC 3372, též známá jako Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), je domovem hmotných hvězd a proměnlivých mlhovin. Jasný útvar vpravo od středu je mlhovina Klíčová dírka (NGC 3324), která hostí...
Velká mlhovina Carina, též známá jako NGC 3372, je skvostem jižní oblohy, měří přes 300 světelných let a je jednou z největších oblastí vznikání hvězd v naší galaxii. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina Orion, je i mlhovina Carina snadno vidět pouhým okem, přestože je vzdálená...
V hlavě tohoto mezihvězdného monstra je hvězda, která ho pomalu ničí. To monstrum je ve skutečnosti neživý pilíř plynu a prachu s délkou přes světelný rok. Hvězda samotná není přes neprůhledný prach vidět, ale dává o sobě vědět svazky energetických částic. Podobné bitvy se vedou přes...
V jedné z nejjasnějších částí Mléčné dráhy se nachází mlhovina, kde se dějí ty nejpodivnější věci. Mlhovina NGC 3372, též známá jako Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), je domovem hmotných hvězd a proměnlivé mlhoviny. Eta Carinae, jedna z nejenergetičtějších hvězd v mlhovině, byla v...
Jasné mladé hvězdy někdy brzy po svém zrození utvářejí pitoreskní prašné hory. Energetické světlo a větry z těchto hmotných nově zrozených hvězd pomalu ale vytrvale odpařují nastřádaný tmavý prach a chladný plyn ze zcela náhodně vytvořených hor. Takový je i případ NGC 3324, hvězdotvorné...
V hlavě tohoto mezihvězdného strašidla je hvězda, která jej pomalu ničí. To strašidlo je ve skutečnosti neživý pilíř z plynu a prachu, něco přes světelný rok dlouhý. Hvězda samotná není vidět přes neprůhledný prach a částečně se rozprskává vyvrháváním paprsků energetických částic. Podobné...
V jedné z nejjasnějších částí Mléčné dráhy leží mlhovina, kde se dějí ty nejpodivnější věci. NGC 3372 známá též jako Velká mlhovina Carina je domovem hmotných hvězd a proměnlivé mlhoviny. Eta Carinae, nejenergetičtější hvězda mlhoviny, byla v desetiletí 1830 nejjasnější hvězdou oblohy, ale...
Asi před třemi milióny let začaly v mlhovině Klíčová dírka vznikat hvězdy. Snímek mlhoviny Klíčová dírka nahoře, známé též pod názvem mlhovina Carina nebo NGC 3372, ukazuje v infračerveném světle mnoho aspektů této neobvyklé hvězdné kolébky tak, jak se jeví dnes. Jemný prach odráží světlo...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
