Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  16. květen 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 16. květen 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Mléčná dráha nad hoodoo ve francouzských Alpách

Uznání a copyright: Benjamin Barakat

Opravdové hrady nejsou tak staré. A galaxie v pozadí je ještě starší. Vyobrazené skalní věže zvané hoodoo vypadají trochu jako mimozemský hrad a pravděpodobně jsou staré miliony let. Hoodoo jsou sice vzácné, ale vyskytují se po celém světě a vznikají, když husté horniny zpomalují erozi měkčích hornin pod nimi. Zobrazené skalní věže přežívají ve francouzských Alpách a nazývají se Demoiselles Coiffées, což se dá přeložit jako "Dámy s účesy". Galaxie v pozadí je centrální disk naší vlastní galaxie Mléčné dráhy a obsahuje hvězdy s typickým stářím miliard let. Fotogenická oblast oblohy kolem Labutě (Cygnus) je bohatá na tmavá prachová mračna a červeně zářící mlhoviny a je vidět těsně nad a za skalními věžemi. Snímek byl pořízen ve dvou etapách: popředí bylo zachyceno ve večerní modré hodince a pozadí bylo zachyceno později v noci.
Poznámka překladatele: Kromě pojmu skalní věže se pro hoodoo též nabízí překlad zemní pyramidy.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Hoodoo_(geology)
  2. APOD: 2017-03-28 Král křídel Hoodoo pod Mléčnou dráhou
  3. Youtu.be: Deposition & Erosion
  4. Wikipedia: Mohs_scale_of_mineral_hardness
  5. Youtu.be: Vol en drone - Les demoiselles coiffées ????‍♀️????????05 Theus |4K| droneNbass
  6. Wikipedia: French_Alps
  7. Wikipedia: Demoiselles_Coiffées_de_Pontis
  8. USRA.edu: Les Demoiselles Coiffées
  9. MyModernMet.com: Foto: Kočky s účesy :-)
  10. Syfy.com: TIMELINE OF THE MILKY WAY
  11. NASA: The Milky Way Galaxy
  12. NASA: Stars
  13. APOD: 2020-08-26 Obloha v Labuti
  14. APOD: 2020-11-22 Tmavé molekulární mračno Barnard 68
  15. APOD: 2007-02-14 Růžicová mlhovina
  16. Instagram.com: benjaminbarakat: Les Demoiselles Coiffées
  17. Wikipedia: Blue_hour

Štítky: Francouzské Alpy, Mléčná dráha, Hoodoo


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »