< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  22. květen 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 22. květen 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku
předchozínásledující

Velká rázová vlna cunami na Slunci

Uznání: NSO/AURA/NSF and USAF Research Laboratory

Tak velké vlny cunami se na Zemi nedějí. Velké sluneční vzplanutí v roce 2006 ze sluneční skvrny velikosti Země vytvořilo rázovou vlnu typu cunami, která byla mimořádnou dokonce i pro Slunce. Zde na snímku dalekohledem OSPAN (Optical Solar Patrol Network) v Novém Mexiku v USA je vlna cunami zachycena jak se pohybuje ven z aktivní oblasti AR 10930. Výsledná rázová vlna je technicky známa jako Moretonova vlna, která stlačuje a zahřívá plyny včetně vodíku ve fotosféře Slunce a způsobuje bezprostřední zjasnění. Snímek byl pořízen ve velmi specifické červené barvě vyzařované plynným vodíkem. Zuřící cunami sebou na Slunci vzala některé aktivní filamenty, ale mnohé se později zase obnovily. Sluneční cunami se šíří rychlostí téměř milion kilometrů za hodinu a za několik minut dokáží obkroužit celé Slunce.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2006-05-02 Vzplanutí sluneční skvrny 875
  2. Wikipedia: Tsunami
  3. SadAndUseless.com: Foto: Kočička :-)
  4. NSO.edu: Telescope spots solar tsunami
  5. ScienceSource.com: OPTICAL SOLAR PATROL NETWORK
  6. Wikipedia: New_Mexico
  7. Wikipedia: United_States_of_America
  8. Youtu.be: Solar Tsunami
  9. APOD: 2021-04-14 Rázová vlna supernovy - mlhovina Tužka
  10. Wikipedia: Moreton_wave
  11. LANL.gov: Hydrogen
  12. NASA: The Photosphere
  13. Wikipedia: H-alpha
  14. Youtu.be: 5 Biggest Tsunami Caught On Camera
  15. APOD: 2004-12-06 Filamenty nad Sluncem
  16. NASA: All About the Sun

Autoři a správci: Robert Nemiroff (MTU) & Jerry Bonnell (UMCP); český překlad Josef Chlachula
NASA Official: Phillip Newman Specific rights apply. NASA Web Privacy Policy and Important Notices
A service of: ASD at NASA / GSFC & Michigan Tech. U.


Odkaz na originální APOD

Náhodný APOD
Štítky: Slunce, Vzplanutí, Rázová vlna

38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »