Jak RXJ0528+2838 vytváří takové rázové vlny? Ta levá a vzdálenější ze dvou největších bílých skvrn je nedávno objevený bílý trpaslík RXJ0528+2838, nalezený 730 světelných let od Země. Většina hvězd se po ukončení slučování jader ve svých jádrech za účelem získání energie stává červenými...
Na tomto vzrušujícím detailním záběru záře startující rakety s rázovými vlnami zakrývá zapadající Slunce. Hřmotící raketa Falcon 9 po startu z mysu Canaveral na vesmírném pobřeží Floridy vynášela 17. září evropské navigační družice Galileo L13 na střední oběžnou dráhu Země. První stupeň rakety...
Tak velké vlny cunami se na Zemi nedějí. Velké sluneční vzplanutí v roce 2006 ze sluneční skvrny velikosti Země vytvořilo rázovou vlnu typu cunami, která byla mimořádnou dokonce i pro Slunce. Zde na snímku dalekohledem OSPAN (Optical Solar Patrol Network) v Novém Mexiku v USA je vlna...
Mezihvězdným prostorem se rychlostí 500 000 kilometrů za hodinu pohybuje rázová vlna supernovy. Na tomto ostrém podrobném barevném kompozitním snímku je vidět, jak se uprostřed nahoru pohybují tenké, jasné, propletené filamenty, což jsou ve skutečnosti dlouhé vlny v kosmické plástvi zářícího plynu,...
Hvězda Zeta Ophiuchi brázdí kosmické moře podobně jako loď a vytváří obloukovitou mezihvězdnou rázovou vlnu, která je vidět na tomto skvělém infračerveném portrétu. Na pohledu ve falešných barvách je ve středu snímku modravá hvězda Zeta Oph, která je asi 20 krát hmotnější, než Slunce a pohybuje...
Poblíž středu tohoto ostrého podrobného kompozitního obrázku se shora dolů pohybují tenká, jasná, propletená vlákna, která jsou ve skutečnosti dlouhé vlny v kosmickém plátu zářícího plynu, který je vidět z boku. Rázová vlna se mezihvězdným prostorem sune rychlostí přes 500 000 kilometrů za...
Na tomto nádherném infračerveném portrétu kosmickými moři uhání hvězda Zeta Ophiuchi a vytváří oblouk mezihvězdné rázové vlny. Modravá hvězda Zeta Oph na pohledu ve falešných barvách je asi 20 krát hmotnější než Slunce, nachází se ve středu obrázku a pohybuje se doleva rychlostí 24...
Tyto tenké, jasné, krajkovité filamenty, které se na tomto krásném, podrobném, barevném kompozitu pohybují zleva doprava, jsou ve skutečnosti dlouhé vlny v plástvi zářícího plynu, která je vidět z boku. Tato mezihvězdná rázová vlna se vesmírem pohybuje rychlostí přes 500 000 kilometrů za...
Tato rázová vlna brázdí vesmírem rychlostí přes 500 000 kilometrů za hodinu. Na tomto krásně podrobném barevném kompozitu se pohybuje zprava doleva a její tenké propletené filamenty jsou ve skutečnosti dlouhými vlnami v ploše zářícího plynu, který je vidět ze strany. Tato mlhovina...
Hmotné hvězdy končí svůj život jako supernovy a při výbuchu odvrhují svoje vnější vrstvy zpátky do mezihvězdného prostoru. Impozantní smrtící explozi vyvolává zhroucení neudržitelně hustého hvězdného jádra. Na obrázku je rozpínající se zbytek supernovy Puppis A, jeden z nejjasnějších...
Dne 27.září 1997 proběhla po slunečním povrchu rázová vlna rychlostí 250 až 600 kilometrů za sekundu. Pozorovatel Barry Reynolds na planetě Zemi fotografoval expandující rázovou vlnu (vlevo) ve světle emitovaném atomy vodíku na slunečním povrchu. Jeho objevný snímek byl nádherně potvrzen snímkem...
Jak RXJ0528+2838 vytváří takové rázové vlny? Ta levá a vzdálenější ze dvou největších bílých skvrn je nedávno objevený bílý trpaslík RXJ0528+2838, nalezený 730 světelných let od Země. Většina hvězd se po ukončení slučování jader ve svých jádrech za účelem získání energie stává červenými...
Na tomto vzrušujícím detailním záběru záře startující rakety s rázovými vlnami zakrývá zapadající Slunce. Hřmotící raketa Falcon 9 po startu z mysu Canaveral na vesmírném pobřeží Floridy vynášela 17. září evropské navigační družice Galileo L13 na střední oběžnou dráhu Země. První stupeň rakety...
Tak velké vlny cunami se na Zemi nedějí. Velké sluneční vzplanutí v roce 2006 ze sluneční skvrny velikosti Země vytvořilo rázovou vlnu typu cunami, která byla mimořádnou dokonce i pro Slunce. Zde na snímku dalekohledem OSPAN (Optical Solar Patrol Network) v Novém Mexiku v USA je vlna...
Mezihvězdným prostorem se rychlostí 500 000 kilometrů za hodinu pohybuje rázová vlna supernovy. Na tomto ostrém podrobném barevném kompozitním snímku je vidět, jak se uprostřed nahoru pohybují tenké, jasné, propletené filamenty, což jsou ve skutečnosti dlouhé vlny v kosmické plástvi zářícího plynu,...
Hvězda Zeta Ophiuchi brázdí kosmické moře podobně jako loď a vytváří obloukovitou mezihvězdnou rázovou vlnu, která je vidět na tomto skvělém infračerveném portrétu. Na pohledu ve falešných barvách je ve středu snímku modravá hvězda Zeta Oph, která je asi 20 krát hmotnější, než Slunce a pohybuje...
Poblíž středu tohoto ostrého podrobného kompozitního obrázku se shora dolů pohybují tenká, jasná, propletená vlákna, která jsou ve skutečnosti dlouhé vlny v kosmickém plátu zářícího plynu, který je vidět z boku. Rázová vlna se mezihvězdným prostorem sune rychlostí přes 500 000 kilometrů za...
Na tomto nádherném infračerveném portrétu kosmickými moři uhání hvězda Zeta Ophiuchi a vytváří oblouk mezihvězdné rázové vlny. Modravá hvězda Zeta Oph na pohledu ve falešných barvách je asi 20 krát hmotnější než Slunce, nachází se ve středu obrázku a pohybuje se doleva rychlostí 24...
Tyto tenké, jasné, krajkovité filamenty, které se na tomto krásném, podrobném, barevném kompozitu pohybují zleva doprava, jsou ve skutečnosti dlouhé vlny v plástvi zářícího plynu, která je vidět z boku. Tato mezihvězdná rázová vlna se vesmírem pohybuje rychlostí přes 500 000 kilometrů za...
Tato rázová vlna brázdí vesmírem rychlostí přes 500 000 kilometrů za hodinu. Na tomto krásně podrobném barevném kompozitu se pohybuje zprava doleva a její tenké propletené filamenty jsou ve skutečnosti dlouhými vlnami v ploše zářícího plynu, který je vidět ze strany. Tato mlhovina...
Hmotné hvězdy končí svůj život jako supernovy a při výbuchu odvrhují svoje vnější vrstvy zpátky do mezihvězdného prostoru. Impozantní smrtící explozi vyvolává zhroucení neudržitelně hustého hvězdného jádra. Na obrázku je rozpínající se zbytek supernovy Puppis A, jeden z nejjasnějších...
Dne 27.září 1997 proběhla po slunečním povrchu rázová vlna rychlostí 250 až 600 kilometrů za sekundu. Pozorovatel Barry Reynolds na planetě Zemi fotografoval expandující rázovou vlnu (vlevo) ve světle emitovaném atomy vodíku na slunečním povrchu. Jeho objevný snímek byl nádherně potvrzen snímkem...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu
