Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  08. červen 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 08. červen 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Stopy lodí nad Tichým oceánem

Uznání: NASA, Terra, MODIS; Text: Raymond Shaw (MTU)

Co je zvláštní na těchto stopách? Na některých snímcích planety Země jsou zřetelně vidět jasné čáry, které sledují dráhy lodí. Tyto nízké a úzké pásy způsobují výfuky lodních motorů a jsou známy jako lodní stopy. Vodní pára kondenzuje na drobných částicích z výfuku známých jako aerosoly, které brzy přerůstají do vodních kapek, jenž efektivně odrážejí sluneční světlo. Lodní stopy byly poprvé objeveny v roce 1965 na snímcích Země, které pořídily družice TIROS. Na tomto snímku jsou vidět četné stopy lodí zachycené v roce 2009 nad Tichým oceánem přístrojem MODIS na družici NASA Terra. Někteří vědci, inspirováni lodními stopami, navrhli vytvoření sítě plovoucích bójí ve světových oceánech, které by rozprašovaly aerosol soli s obsahem mořské vody do vzduchu, takže by za pomoci větru vytvořily proudy mračen odrážejících sluneční světlo. Proč to udělat? Takové lidmi vytvořené mraky by mohly odrážet tolik slunečního světla, že by to mohlo pomoci snížit globální oteplování.

Dnes je: Den světových oceánů.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2022-02-06 Modrá skleněná kulička Země
  2. Youtu.be: Ship's Engine Start Up
  3. Wikipedia: Ship_tracks
  4. NASA: Water Vapor
  5. Wikipedia: Aerosol
  6. APOD: 2022-03-27 Odraz slunečního světla na mořích Titanu xxx
  7. AMetSoc.org: Anomalous Cloud Lines
  8. NASA: Earth Observatory Images
  9. NASA: Launch of TIROS 1, World's 1st Weather Satellite — This Week in Goddard History: March 31–April 6
  10. NASA: Ship Tracks South of Alaska
  11. ScienceBits.com: On the formation of ship tracks
  12. Wikipedia: Pacific_Ocean
  13. Wikipedia: Moderate_Resolution_Imaging_Spectroradiometer
  14. Wikipedia: Terra_(satellite)
  15. NationalAcademies.org: Reflecting Sunlight: Recommendations for Solar Geoengineering Research and Research Governance
  16. Wikipedia: Buoy
  17. NASA: Ocean Worlds
  18. Wikipedia: Sea_salt_aerosol
  19. Wikipedia: Marine_stratocumulus
  20. Wikipedia: Marine_cloud_brightening
  21. Hubspot.net: Foto: Dogs-tilting-their-heads :-)
  22. RoyalSocietyPublishing.org: Marine cloud brightening
  23. NOAA.gov: Earth's Radiation Budget
  24. NASA: Overview: Weather, Global Warming, and Climate Change
  25. Oceanic.global: UNITED NATIONS WORLD OCEANS DAY 2022 - COLLECTIVE ACTION FOR THE OCEAN

Štítky: Tichý oceán, Stopy lodí, MODIS Terra


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »