Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  19. červen 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 19. červen 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Hra: Super Planet Crash

Uznání a license hry: Stefano Meschiari (U. Texas at Austin) & the SAVE/Point Team

Dokážete vytvořit planetární systém, který vydrží 1000 let? Hra Super Planet Crash vám to umožní si vyzkoušet. Kliknutím kamkoliv kolem centrální hvězdy můžete vytvořit až deset planet. Typ planety se dá vybrat vlevo v pořadí rostoucí hmotnosti: Země, Super-Země, Ledový obr, Obří planeta, Hnědý trpaslík nebo Trpasličí hvězda. Každá planeta je gravitačně vázaná nejenom k centrální Slunci podobné hvězdě, ale i k dalším planetám. Bonusovými faktory při připisování bodů jsou vzrůstající hustota a obyvatelnost. Hra končí po 1000 letech nebo když je planeta gravitačně odvržena. V nedávných letech bylo objeveno mnoho exoplanetárních soustav a hra Super Planet Crash demonstruje, proč některé z nich zůstávají stabilní. Poté, co si Super Planet Crash několikrát zahrajete, tak můžete získat podezření, že naše vlastní Sluneční soustava při svém vývoji o několik planet přišla.

Seznam odkazů v popisu

  1. Stefanom.org: Super Planet Crash
  2. NASA: What is a Planet?
  3. APOD: 2010-07-13 Mozaika: Vítejte na planetě Zemi
  4. Wikipedia: Super-Earth
  5. Wikipedia: Ice_giant
  6. NASA: What is a gas giant?
  7. NASA: What is a brown dwarf?
  8. UniverseToday.com: Where’s the Line Between Massive Planet and Brown Dwarf Star?
  9. Pictures-Of-Cats.org: Foto: Veselá kočička :-)
  10. NASA: What makes a planet habitable?
  11. APOD: 2019-07-10 4000 exoplanet
  12. Ycombinator.com: I am the developer of the game (StefanoM). I'm glad people are enjoying the game...
  13. Space.com: 'Super Planet Crash' Game Lets You Build (and Destroy) Alien Solar Systems
  14. NASA: Solar System Exploration
  15. NewScientist.com: Missing planet explains solar system's structure

Štítky: Super Planet Crash, Vznik planety, Game


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »