< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  04. červenec 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 04. červenec 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku
předchozínásledující

Jahodový úplněk nad Ďáblovým sedlem

Uznání a copyright: Lorenzo Busilacchi

Úplněk blízko obzoru se často zdá být velký díky známé měsíční iluzi. Tato časosběrná sekvence snímků ovšem ukazuje, že se úhlová velikost Měsíce při jeho východu a západu ve skutečnosti nemění. Mění se však jeho barva. Snímek vzniklý z expozic každých 60 sekund také ukazuje, jak červený se může Měsíc či Slunce jevit nízko nad obzorem. Montáž vznikla v Cagliari na italské Sardinii, den po červnovém jahodovém superúplňku s mírně než obvykle větším úhlovým průměrem. Tento jahodový superúplněk je vidět jak vychází za Ďáblovým sedlem, horou pojmenovanou po neobvyklé prohlubni o velikosti Měsíce, která je vidět vpravo od vycházejícího Měsíce. Zkracující se délka průhledu hustou a zaprášenou atmosférou Země posunula měsíční světlo z jahodově červeného přes medové zbarvení až k bledě žluté. Takové změny odpovídají červnovému úplňku na severní polokouli známému také jako jahodový nebo medový. Později v tomto měsíci nastane třetí ze čtyř superúplňků v roce 2022 a to hromový superúplněk.

Dnešní dobrodružný odkaz: Klikněte si na "Cagliari".

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2003-10-11 Východ Měsíce nad Seattlem
  2. Wikipedia: Moon_illusion
  3. Wikipedia: File:Estimating_angular_size_with_hand.gif
  4. Instagram.com: lorenzo.busilacchi: Moon rises behind devil's saddle
  5. APOD: 2012-06-08 Když Venuše vychází se Sluncem
  6. Youtu.be: Cagliari by Air in 4K with DJI Inspire 2 and Zenmuse x7 Camera
  7. Wikipedia: Italy
  8. Wikipedia: Sardinia
  9. APOD: 2022-06-16 Jahodový superúplněk z Číny
  10. StrictlySardinia.com: A Guide To The Sella Del Diavolo, Cagliari
  11. Fbcdn.net: Foto: Pes :-)
  12. NASA: Top Moon Questions | Inside & Out
  13. AtOptics.co.uk: Sunsets
  14. EarthSky.org: Full moon names by month and by season
  15. APOD: 2014-06-13 Jahodový úplněk
  16. APOD: 2014-06-21 Medový úplněk nad Lisabonem
  17. AstroPixels.com: Full Moon at Perigee (Full Supermoon): 2001 to 2100
  18. APOD: 2017-07-18 Bouřkový úplněk nad Pisou

Autoři a správci: Robert Nemiroff (MTU) & Jerry Bonnell (UMCP); český překlad Josef Chlachula
NASA Official: Phillip Newman Specific rights apply. NASA Web Privacy Policy and Important Notices
A service of: ASD at NASA / GSFC & Michigan Tech. U.


Odkaz na originální APOD

Náhodný APOD
Štítky: Jahodový úplněk, Moonrise, Ďáblovo sedlo

39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »