Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  03. červenec 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 03. červenec 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Fobos: Měsíc Marsu odsouzený k zániku

Uznání: HiRISE, MRO, LPL (U. Arizona), NASA

Tento měsíc je odsouzen k zániku. Rudá planeta Mars, která je pojmenovaná po římském bohu války, má dva maličké měsíčky Fobos a Deimos, jejichž jména pocházejí z řeckých výrazů pro strach a hrůzu. Tyto marťanské měsíce mohou být docela dobře zachycenými planetkami z hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, nebo dokonce z ještě vzdálenějších oblastí naší Sluneční soustavy. Na tomto skvělém barevném snímku z družice MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) je vidět, že větší měsíc Fobos připomíná krátery posetou planetku, kde jsou vidět i útvary velké pouhých 10 metrů. Ovšem orbita Fobosu je natolik blízko Marsu, asi jen 5 800 kilometrů nad jeho povrchem ve srovnání s 400 000 kilometry u našeho Měsíce, že ho gravitatční slapové síly táhnou dolů. Dá se čekat, že se Fobos možná za 50 miliónů let rozpadne do prstence trosek.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: ALL ABOUT MARS
  2. Pantheon.org: >Mars | Facts, Information, and Mythology
  3. Wikipedia: Phobos_(moon)
  4. Wikipedia: Deimos_(moon)
  5. Blogspot.com: Foto: Hrůza v očích kočky :-)
  6. APOD: 2003-10-24 Marsovy měsíce
  7. Wikipedia: Asteroid
  8. AsteroidDay.org: Asteroid Day
  9. NASA: Jupiter - Twice as massive as all the other planets combined
  10. APOD: 2022-06-29 Portrét Sluneční soustavy
  11. NASA: PIA10368: Phobos from 6,800 Kilometers (Color)
  12. NASA: Mars Reconnaissance Orbiter
  13. APOD: 2020-11-08 Marsovský měsíc Phobos z družice Mars Express
  14. APOD: 2022-05-09 Marťanské zatmění: Přechod Fobosu přes Slunce
  15. APOD: 2002-05-04 Měsíce Země
  16. NASA: Moon in motion - Tides
  17. Youtu.be: Is Phobos Doomed?

Štítky: Phobos, Mars, Krátery


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »