Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  03. říjen 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 03. říjen 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Jupiterova Europa z kosmické sondy Juno

Uznání a license: NASA, JPL-Caltech, SwRI, MSSS; Processing: Andrea Luck

Jaké záhady by se daly vyřešit nahlédnutím do této křišťálové koule? Tou koulí je v tomto případě měsíc Jupiteru, krystaly jsou ledové a měsíc nejenom, že je špinavý, ale zcela neopravitelně popraskaný. Nicméně se spekuluje, že pod popraskanými ledovými pláněmi Europy jsou oceány, ve kterých by mohl být život. Europa je zhruba velká jako pozemský Měsíc a zde je na snímku, který před několika dny pořídila družice Jupiteru, kosmická sonda Juno při průletu ze vzdálenosti 325 kilometrů od pruhovaného a pohyblivého povrchu. Europa na své mírně eliptické dráze kolem Jupiteru podléhá díky změnám gravitační přitažlivosti globálnímu namáhání, zahřívá jeho vnitřek a díky tomu tam nejspíš mohou být podpovrchové oceány. Studium podrobných snímků z Juno může lidstvu pomoci lépe porozumět nejen Europě a rané Sluneční soustavě, ale také možnosti, že život existuje i někde jinde ve vesmíru.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Jupiter - Twice as massive as all the other planets combined
  2. Imgur.com: Fotka popraskané asfalové silnice
  3. Wikipedia: Europa_(moon)
  4. NASA: Alien Ocean: NASA's Mission to Europa
  5. Georgenet.net: Moons of the Solar System Scaled to Earth's Moon
  6. APOD: 2013-07-16 Měsíc ze Zondu 8
  7. Flickr.com: Andrea Luck: Europa - Nasa's Juno PJ 45
  8. NASA: NASA’s Juno Shares First Image From Flyby of Jupiter’s Moon Europa
  9. NASA: Juno Spacecraft and Instruments
  10. APOD: 1996-10-22 The Cracked Ice Plains of Europa
  11. APOD: 2000-08-25 Vrásnění Europy
  12. NASA: Europa - Ocean moon
  13. NASA: What Is an Orbit?
  14. Youtu.be: PH 205: Tidal Flexing
  15. Wikipedia: Europa_(moon)#Subsurface_ocean
  16. APOD: 2002-06-02 Praskliny a brázdy na Europě
  17. Wikipedia: Formation and evolution of the Solar System
  18. NASA: Finding Life Beyond Earth is Within Reach

Štítky: Europa, Juno, Jupiter


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »