Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  02. říjen 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 02. říjen 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Kanón supernovy vystřeluje pulzar J0002

Uznání: F. Schinzel et al. (NRAO, NSF), Canadian Galactic Plane Survey (DRAO), NASA (IRAS);
Composition: Jayanne English (U. Manitoba)

Co by mohlo vystřelit neutronovou hvězdu jako dělostřeleckou kouli? Supernova. Supernova, která asi před 10 000 lety vytvořila mlhovinný zbytek CTB 1 nejenom, že zničila hmotnou hvězdu, ale vyvrhla svou nově vytvořenou neutronovou hvězdu, pulzar, do Galaxie Mléčné dráhy. Tento pulzar se otáčí 8,7krát za sekundu a byl objeven pomocí stáhnutelného software Einstein@Home, který prohledával data z družicové gama observatoře NASA Fermi. Pulzar PSR J0002+6216 (krátce J0002) se pohybuje rychlostí přes 1000 kilometrů za sekundu, již opustil zbytek supernovy CTB 1 a je dokonce dostatečně rychlý, aby opustil naši Galaxii. Vlevo dole od zbytku supernovy je na snímku vidět protáhlá stopa pulzaru. Snímek je kombinací rádiových obrazů z radiových observatoří VLA a DRAO a také z archivních dat družicové infračervené observatoře NASA IRAS. Je sice dobře známo, že supernovy mohou působit jako děla a že pulsary mohou být dělovými koulemi, ale není známo, jak to supernovy dělají.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Supernova
  2. APOD: 2021-01-18 Zbytek supernovy mlhovina Prodloužená mícha
  3. NASA: What is a Neutron Star?
  4. APOD: 2009-07-09 Fermiho gama pulsary
  5. NRAO.edu: Astronomers Find “Cannonball Pulsar” Speeding Through Space
  6. Harvard.edu: The Tail of PSR J0002+6216 and the Supernova Remnant CTB 1
  7. EinsteinAtHome.org: Einstein@Home
  8. Wikipedia: Fermi_Gamma-ray_Space_Telescope
  9. Vimeo.com: Astronomers Find “Cannonball Pulsar” Speeding Through Space
  10. APOD: 2019-01-13 Zbytek Tychonovy supernovy rentgenově
  11. Ftcdn.net: Foto: Kočka s roztaženými prackami :-)
  12. Youtube.com: NASA's Fermi Satellite Clocks a 'Cannonball' Pulsar
  13. Wikipedia: Pulsar
  14. NASA: NASA’s Fermi Satellite Clocks ‘Cannonball’ Pulsar Speeding Through Space
  15. NRAO.edu: Astronomers Find “Cannonball Pulsar” Speeding Through Space
  16. APOD: 2006-05-14 Velmi velké seskupení radioteleskopů
  17. NASA: Infrared Waves
  18. Wikipedia: IRAS
  19. Wikipedia: File:Chandra-crab.jpg

Štítky: Pulsar, PSR J0002+6216, Supernova


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »