Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  18. leden 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 18. leden 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Zbytek supernovy mlhovina Prodloužená mícha

Uznání a copyright: Russell Croman

Co dodává energii této neobvyklé mlhovině? CTB-1 je rozpínající se plynová obálka, která zůstala po výbuchu hmotné hvězdy v souhvězdí Kasijopeji (Cassiopeia) před 10 000 lety. Hvězda nejspíš vybuchla po vyčerpání prvků ve svém jádře, které ji při nukleární fúzi vzniklým tlakem stabilizovaly. Výslednému zbytku supernovy se říká mlhovina Prodloužená mícha pro její tvar podobný prodloužené míše (latinsky medulla oblongata) a stále září ve viditelném světle teplem generovaným srážkou s okolním mezihvězdným plynem. Proč mlhovina také září v rentgenovém světle ovšem zůstává tajemstvím. Jedna hypotéza praví, že zároveň vznikl energetický pulzar, který dodává energii mlhovině a rychle se pohybujícímu větru. Na základě toho byl pulzar nedávno opravdu na radiových vlnách nalezen a zdá se, že byl při výbuchu supernovy vyvržen rychlostí přes 1000 kilometrů za sekundu. I když se mlhovina Prodloužená mícha jeví tak velká jako úplněk, tak je natolik slabá že dva malé dalekohledy v Novém Mexiku, USA potřebovaly k vytvoření snímku celkem 130 hodin expozičního času.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Cassiopeia_(constellation)
  2. Wikipedia: Nuclear_fusion
  3. Stanford.edu: Fusion Regulation in the Sun
  4. NASA: Supernova Remnants
  5. Wikipedia: Medulla_oblongata
  6. NASA: Visible Light
  7. APOD: 2013-09-24 Místní pápěří
  8. Harvard.edu: Suzaku X-ray observations of the mixed-morphology supernova remnant CTB 1
  9. NASA: X-Rays
  10. BarkBusters.co.uk: Foto: Pejsek :-)
  11. Wikipedia: Pulsar
  12. Harvard.edu: The Tail of PSR J0002+6216 and the Supernova Remnant CTB 1
  13. NASA: Radio Waves
  14. Youtu.be: Crab Supernova Explosion [1080p]
  15. GxCCD.com: CTB-1 supernova remnant
  16. APOD: 2016-02-01 Najděte člověka na Měsíci
  17. Youtu.be: New Mexico by Drone (4K)
  18. Wikipedia: United_States
  19. RC-Astro.com: The Medulla Nebula

Štítky: Zbytek supernovy, CTB 1


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »