Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  13. leden 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 13. leden 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Zbytek Tychonovy supernovy rentgenově

Uznání: NASA / CXC / F.J. Lu (Chinese Academy of Sciences) et al.

Která hvězda vytvořila tento obrovský načechraný míč? Na snímku je horká rozpínající se mlhovina zbytku Tychonovy supernovy, důsledek výbuchu hvězdy, který poprvé před více než 400 lety zaznamenal slavný astronom Tycho Brahe. Díváte se na kompozitní obraz ze tří snímků v rentgenových barvách pořízených družicovou rentgenovou observatoří Chandra. Rozpínající se mračno plynu je extrémně horké a jen trochu málo odlišné rychlosti expanze dávají mračnu měkce nafouknutý vzhled. I když hvězda, která zbytek SN 1572 vytvořila, je nejspíše úplně pryč, tak hvězda zvaná Tycho G je příliš slabá, než aby se tady dala rozlišit, ale považuje se za její doprovodnou složku. Hledání zbytků původce Tychonovy supernovy je zvláště důležité, protože jde o supernovu typu Ia, důležitou příčku na žebříčku vzdáleností, kterým se kalibruje škála viditelného vesmíru. Jasnost maxima u supernov typu Ia se považuje za dobře probádanou a tím jsou tyto supernovy velice hodnotné při určování vztahů mezi jasností a vzdáleností ve vzdáleném vesmíru.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: SN 1572
  2. Rice.edu: Tycho Brahe (1546-1601)
  3. Harvard.edu: Tycho's Supernova Remnant: NASA'S Chandra Finds New Evidence on Origin of Supernovas
  4. NASA: Tour of the Electromagnetic Spectrum: X-Rays
  5. Harvard.edu: About Chandra
  6. SI.edu: A Tour of Tycho's Supernova Remnant movie of NASA' Chandra observatory
  7. Youtube.com: Puffer Fish Puff Up
  8. Seds.org: SN 1572, Tycho's Supernova
  9. Wikipedia: Tycho G
  10. arXiv.org: An X-ray and Radio Study of the Varying Expansion Velocities in Tycho's Supernova Remnant
  11. Solstation.com: Tycho's Star
  12. Youtube.com: Birth of the Tycho Brahe's 1572 supernova remnant
  13. Wikipedia: Cosmic distance ladder
  14. APOD: 2018-10-07 Interaktivní měřítka vesmíru
  15. Wikipedia: Type Ia supernova
  16. Lbl.gov: Supernovae, Dark Energy, and the Accelerating Universe PhysicsTodayArticle.pdf

Štítky: Tycho, Zbytek supernovy, Zbytek supernovy, Supernova


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »